Jestliže patříte do mladší věkové skupiny 18-40 let a trávíte méně času na sociálních sítích, pak máte výrazně větší pravděpodobnost, že se budete cítit v naprosté psychické pohodě než vaši vrstevníci, kteří jsou k sociálním sítím přikováni od rána do večera.
Společný výzkum Lékárna.cz, QED Group a agentury Confess Research s názvem Zdraví pod lupou odhalil zajímavý paradox: přestože intenzivní využívání sociálních sítí zvyšuje životní spokojenost Čechů, zároveň jim tato záliba nepřidává na duševní pohodě.
Zatímco intenzivní uživatelé sociálních sítí vykazují vyšší spokojenost se životem (60 % lidí 18-40 let je se svým životem spokojeno nebo velmi spokojeno), lidé, kteří se k sociálním sítích staví rezervovaně uvádějí nižší míru životní spokojenosti (49 %). Karta se ale obrací v otázce psychické pohody. A tak zatímco v naprosté psychické pohodě se cítí 23 % lidí do 40 let, kteří sítě téměř nevyužívají, u jejich vrstevníků, kteří jsou online neustále, je to jen 12 %.
„Sociální sítě mohou vytvářet iluzi spokojenosti skrze rychlé a povrchní sociální interakce, což se může projevit v mírně vyšším hodnocení životní spokojenosti. Tento efekt je ale často vykoupen absencí skutečného vnitřního klidu. A údaje z výzkumu nám jasně říkají, že cesta ke skutečné pohodě nevede přes obrazovku, ale přes aktivní péči o sebe, reálné vztahy nebo pobyt v přírodě,“ říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz.
Podle výzkumu dvě třetiny dospělé populace jsou na sociálních sítích velmi často nebo téměř pořád. Výrazně častěji jsou na sítích ženy a mladší věkové skupiny. V nejmladší věkové skupině 18-30 let se k extrémnímu užívání sociálních sítí přiznává dokonce 9 z 10 lidí. Pětina české populace (21%) si však uvědomuje negativní dopady online světa na své duševní zdraví a snaží se cíleně omezovat čas strávený na sociálních sítích jako prevenci proti stresu nebo úzkosti.
Zajímavým zjištěním je, že právě mladší lidé (18-40 let), kteří tráví na sociálních sítích nejvíce času, přikládají duševnímu zdraví větší význam. Za důležité to považuje 88 % z nich, oproti 76 % u těch, kteří sítě využívají méně. Přesto se v reálné péči o své psychické zdraví obě skupiny nijak neliší. Ukazuje se tak propast mezi deklarovanou důležitostí a skutečnými činy v péči o sebe.
Podívejte se [ZDE] na záznam debaty Vladimíra Finsterleho a Radvana Bahbouha, která přináší data, souvislosti i praktické rady pro každodenní duševní pohodu.
