Moderní žena neprožívá stres pouze ve své mysli. Nejnovější data z reprezentativního průzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz * za rok 2026 ukazují, že psychické přetížení se u žen v České republice masivně somatizuje a mění se v konkrétní, měřitelnou fyzickou bolest. Tento fenomén vytváří silný genderový kontrast: přestože ženy věnují svému zdraví výrazně více pozornosti než muži (o své fyzické zdraví pečuje 63 % žen vs. 55 % mužů a o duševní 64 % žen vs. 50 % mužů), jejich těla nesou podstatně těžší fyzické břemeno.
Podle průzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz zažívá časté nebo téměř neustálé vyčerpání 47 procent žen (oproti 37 % mužů) a 46 procent z nich čelí častému stresu (oproti 38 % mužů). Vedle vyšší míry stresu a vyčerpání ženy častěji uvádějí také bolesti zad a páteře trápí (49% žen vs. 41 % mužů), bolesti hlavy (24 % vs. 18 % mužů) a trávicí či zažívací potíže (19% procent vs. 12 % mužů).
Data z online poradny Lékárna.cz: Ženy nevolají jen kvůli rodině, jsou na hranici
Tento vývoj přesně potvrzuje i každodenní praxe odborníků. Do online poradny Lékárna.cz směřuje 60 až 70 procent dotazů právě od žen. Důvodem přitom zdaleka není jen fakt, že tradičně zajišťují péči o zdraví celé rodiny. Z reálných dat poradny vyplývá, že ženy samy čelí extrémnímu přetížení a jejich nejčastěji řešeným symptomem je právě bolest hlavy spojená s psychickým vyčerpáním a psychosomatickým napětím. Statistiky Lékárna.cz o vyšší zátěži ženského organismu jednoznačně podporují i celostátní makrodata Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle oficiálních údajů jsou výdaje zdravotních pojišťoven na péči o ženy dlouhodobě vyšší než u mužů – v roce 2023 činily 42,7 tisíce korun na jednu ženu, což je o 5 procent více než u mužů. Statistiky hospitalizací navíc ukazují, že ženy tvoří nadpoloviční většinu (54 %) všech pacientů v akutní nemocniční péči.*
Od potlačování bolesti k odborné prevenci
Opakované bolesti hlavy, zad či žaludku přivádějí ženy k rychlé samoléčbě analgetiky. Odborníci však varují, že tlumení příznaků bez řešení příčiny vede k chronickým potížím. Na nutnost změny přístupu k pacientkám upozorňuje zakladatel první české internetové lékárny Lékárna.cz PharmDr. Vladimír Finsterle:
„Ženy často začnou řešit dlouhodobý stres až ve chvíli, kdy se projeví fyzicky – například bolestí zad nebo hlavy. Právě proto je klíčem moderního lékárenství prevence: dostat odbornou pomoc k lidem dřív, než je potíže začnou omezovat. V Lékárna.cz tento přístup rozvíjíme už více než 20 let prostřednictvím online poradenství a dnes ho dokážeme posouvat mnohem dál. V Lékárna.cz i díky spolupráci se zkušenými odborníky v oblasti rehabilitace pomáháme ženám zorientovat se v možnostech cvičení, rehabilitace nebo vhodných pomůcek. Nejde jen o to nabídnout něco na bolest, ale pomoci najít správnou cestu dřív, než se z varovných signálů stane dlouhodobý problém.“
Tématu psychosomatiky, únavy a vlivu chronického stresu na regeneraci i ženské zdraví se věnuje také epizoda podcastu Lékárna.cz Abyste se cítili dobře: „Proč jsou ženy unavenější než muži?“ (sledovat na YouTube).
*/Zdroj dat:
Sklenka na grilování, pivo na festivalu, drink na dovolené. V létě je alkohol všude a hranice mezi společenským pitím a „léčbou“ stresu se snadno stírá. Podle průzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz sahá po alkoholu kvůli psychickému napětí každý pátý Čech. Podobný podíl lidí přitom míří k lékaři až ve chvíli, kdy už má zdravotní potíže. U jater je to zvlášť nebezpečné – jejich poškození může dlouho probíhat bez příznaků. Závažnost problému dokreslují evropská data, podle nichž v regionu WHO umírá na cirhózu nebo rakovinu jater téměř 780 lidí denně.*/
Sklenkou ke zvládání stresu
Podle dlouhodobého průzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz se podíl Čechů, kteří tlumí stres a negativní pocity alkoholem, za poslední tři roky změnil z 23 % na současných 20 %. Přestože jde o mírný posun, stále se jedná o každého pátého člověka. Alkohol se tak pro část populace nestává pouze součástí společenských příležitostí, ale také snadno dostupným prostředkem ke zvládání psychického nepohodlí. Letní večírky, grilování nebo dovolené přitom mohou pravidelnější konzumaci snadno skrýt za zdánlivě běžný společenský program.
„Je důležité myslet na své tělo, a tedy i na játra, ještě v době, kdy nás nic nebolí. Játra nemají receptory bolesti, a tak dokážou fungovat zcela bez příznaků i v momentě, kdy je z velké části ničí tichý zánět nebo ztučnění jater – tento stav trvá často 5 až 15 let. Opakovaně je přitom zatěžujeme nejen alkoholem, ale i nadbytkem cukrů a tuků, vysoce průmyslově zpracovanou stravou, nadváhou nebo nevhodným užíváním léků. Alkohol nepoškozuje jen játra, ale negativně ovlivňuje celý organismus – mimo jiné mozek, srdce a cévy, trávicí systém nebo spánek a zvyšuje také riziko některých nádorových onemocnění a vzniku závislosti. Pokud máme důvod k obavám, vhodným prvním krokem jsou krevní testy, dostupné z pohodlí domova na Lékárna.cz a konzultace s lékařem,“ upozorňuje PharmDr. Kamila Horníčková, lékárnice z online poradny Lékárna.cz.
Rigidní přístup k prevenci: Reagujeme, až když hoří
Evropská aliance EHAA i závěry EASL–Lancet Commission 2.0 upozorňují, že významné části závažných jaterních onemocnění lze předcházet včasným odhalením a omezením rizikových faktorů. Češi ale prevenci často odkládají. Celých 21 % populace vyhledá odbornou pomoc až ve chvíli, kdy už má konkrétní zdravotní potíže – a tento podíl se od roku 2024 prakticky nezměnil. Stejný vzorec je vidět i u onkologické prevence. Kolonoskopické vyšetření si aktivně hlídá pouze 19 % lidí ve věku 50–70 let, zatímco 38 % jde na vyšetření až poté, co je k němu vyzve lékař. */
“Pokud lidé čekají na vnější impulz i u dobře známých preventivních vyšetření, u jater je tento přístup o to rizikovější. První fáze poškození mohou probíhat zcela bez příznaků, a to dnes i u mladé generace. Varováním může být nezvykle tmavá moč, velmi světlá stolice, zežloutnutí kůže či očí, nevolnost, bolest v pravém podžebří, nevysvětlitelná únava nebo dlouhodobé svědění. Pokud potíže přetrvávají, kombinují se nebo se zhoršují, je namístě lékařské vyšetření,“ upozorňuje lékárnice.
Prevence bez zbytečných bariér
Základní orientaci o stavu jater a slinivky může poskytnout laboratorní vyšetření. Lékárna.cz jej nabízí z pohodlí domova. Po zakoupení poukazu online následuje odběr na partnerském odběrovém místě a výsledky jsou zaslány elektronicky. Vyšetření sleduje hodnoty ALT, AST, GGT, ALP, celkového bilirubinu a amylázy. Odchylky ve výsledcích mohou upozornit na potřebu další kontroly, nenahrazují však lékařské vyšetření ani definitivní diagnózu. S jejich základní interpretací mohou pomoci také odborníci z online poradny Lékárna.cz.
Generace Z není ke svému zdraví lhostejná. Nejnovější tříletý výzkum Zdraví pod lupou Lékárna.cz ukazuje, že mladí lidé ve věku 18–30 let patří k těm, kteří o duševní zdraví pečují nejaktivněji. Přesto se jejich psychická pohoda za poslední tři roky nezlepšila. Zatímco v roce 2024 se psychicky dobře cítilo 55 % mladých, v roce 2026 je to už jen 50 %. Tento dlouhodobý tlak se navíc psychosomaticky propisuje do jejich fyzického stavu. S psychickým vyčerpáním klesá i fyzická odolnost mladé generace. Subjektivní hodnocení vlastní fyzické kondice u mladých lidí za tři roky kleslo z 53,0 % na pouhých 47,0 %. Pocit fyzické pohody pak po loňském přechodném optimismu (74,0 % v roce 2025) prudce narazil na realitu a propadl se na 65,0 %. Mladí dnes sice umí pojmenovat stres, úzkost nebo vyhoření, ale samotná znalost problému jim stabilitu nevrací.
Zjištění výzkumu Lékárna.cz (srovnání 2024 vs. 2026):
„Generace Z je generace, která je po psychické stránce méně odolná než starší generace. Větší prožívání stresu a vyšší výskyt úzkosti souvisí mimo jiné s větší převahou virtuálních vztahů nad reálnými, fyzickými vztahy. Kromě reálných vztahů je pro zvýšení duševní pohody přínosné trénovat všímavější vztah k tomu, co se děje tady a teď,“ říká doc. Radvan Bahbouh, psycholog a zakladatel společnosti QED GROUP.
Z těchto dat vystupuje důležitý posun: téma duševního zdraví se u mladých nepohybuje jen v rovině nálady nebo osobního komfortu. Dlouhodobé napětí se může promítat i do spánku, únavy, výkonnosti, vztahů a celkového fungování během dne. Právě proto nestačí mladým lidem jen opakovat, že mají víc odpočívat nebo se méně stresovat. Potřebují srozumitelný první krok, který jim pomůže rozlišit, kdy ještě stačí režimová změna a kdy už je vhodné obrátit se na odborníka.
Generace, která problém zná. Ale často neví, co je další krok
Duševní zdraví už pro mladé není tabu. Mluví o něm otevřeněji než předchozí generace, znají pojmy jako stres, úzkost, vyhoření nebo psychohygiena a aktivně zkoušejí různé formy self-care. Jenže když únava, nespavost nebo vnitřní napětí trvají týdny, samotné pojmenování problému přestává stačit. V tu chvíli mladí často neřeší, jestli se o sebe mají starat, ale komu se svěřit a jak poznat, zda už je čas vyhledat odbornou pomoc.
„Generace Z nepotřebuje další tlak na výkon ani povrchní poučky o digitálním detoxu. V online poradně Lékárna.cz vidíme, že mladí lidé málokdy přicházejí s hotovou diagnózou. Nejčastěji nám popisují, že jsou neustále unavení, buší jim srdce, špatně spí nebo přestávají zvládat školu a práci. Zmiňují neustálý tok myšlenek, který jim nedá usnout, nebo ranní vyčerpání. Výsledky našeho průzkumu tyto trendy jen potvrzují. Klíčem k této generaci je proto maximální empatie – jejich stavy v poradně nebagatelizujeme, ale ani nedramatizujeme. Jako lékárníci jdeme vždy do hloubky a zjišťujeme detaily o délce potíží, spánkovém režimu či užívaných lécích. Někdy online poradíme úpravu režimu a vhodné doplňky stravy, jindy je naší jedinou správnou radou okamžité nasměrování k lékaři nebo psychologovi,“ říká PharmDr. Kamila Horníčková, z online poradny Lékárna.cz.
Od první otázky po digitální odbornou pomoc
Právě v této fázi může pomoci online poradna Lékárna.cz. Není náhradou psychologa ani psychiatra, ale může být bezpečným prvním kontaktem ve chvíli, kdy si člověk není jistý, co jeho potíže znamenají. Lékárník pomůže zorientovat se v příznacích, upozorní na varovné signály, zohlední zdravotní stav i užívané léky a doporučí další postup – od režimových opatření přes vhodnou podporu spánku, nervové soustavy nebo regenerace až po nasměrování k lékaři. Na odbornou orientaci navazuje také nabídka digitálních služeb v oblasti duševní pohody. Pro dospělé, kteří řeší dlouhodobé přetížení nebo riziko vyhoření, nabízí Lékárna.cz program Mindwell Syndrom vyhoření. Pokud je potřeba individuální rozhovor s psychologem, další cestou může být elektronický poukaz na online konzultaci Mojra.cz. Výhodou pro mladou generaci je jednoduchost, rychlost a diskrétnost.
“Největší chybou by bylo říct mladým lidem jen to, aby se o sebe víc starali. Data i naše praxe v online poradně Lékárna.cz ukazují, že oni se starají – často až moc. Pod vlivem sociálních sítí a trendů jako biohacking úzkostně sledují svůj spánek, analyzují každé jídlo i pohyb a ze zdravého životního stylu dělají další projekt na výkon. Jenže permanentní tlak na perfekcionismus vytváří obrovský stres. Když se z wellness a self-care stane další položka na seznamu povinností, kterou musíte splnit na sto procent vedle školy a práce, duševní zdraví logicky trpí. V poradně jim proto nechceme nakládat další úkoly. Naopak se snažíme ubrat z toho chaosu a ukázat, že vteřina obyčejného uvolnění a klidu má někdy větší smysl než dokonalá analýza vlastního těla,” doplňuje PharmDr. Kamila Horníčková, Lékárna.cz.
Češi přicházejí o návyky, které jim pomáhají držet fyzickou i psychickou kondici. Tříleté srovnání výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz, realizovaného agenturou Confess Research ve spolupráci s QED GROUP, ukazuje, že častější pocity beznaděje vzrostly od roku 2024 z 18 na 23 %, podíl lidí s dobrým spánkem klesl z 52 na 48 % a pravidelně sportujících ubylo ze 40 na 36 %. Spolu s únavou, horším spánkem a ústupem aktivní péče o sebe ale roste i jiný trend: lidé jsou výrazně otevřenější odborným zdravotním službám v online prostředí. Zájem o budoucí možnost objednat si léky na předpis online vzrostl za tři roky ze 73 na 81 %. Podle PharmDr. Vladimíra Finsterleho, majitele a zakladatele Lékárna.cz tak data neukazují jen unavenou společnost, ale i rostoucí potřebu odborné pomoci ve chvíli, kdy lidé řeší zdraví pod tlakem únavy, stresu a nedostatku času.
“Musím přiznat, že jsem byl z výsledků překvapen, až zaskočen. Pod povrchem relativně stabilní a prosperující společnosti bobtná zásadní problém spokojenosti a štěstí, které pak hledáme ve zkratkách a návodech na rychlou nápravu. Ty, ale nikdy bez aktivního přičinění každého z nás na zlepšení nestačí. A tak to je i např. s produkty, které si mohou lidé na Lékárna.cz koupit. Sami o sobě zdraví a dlouhověkost nezajistí. Jen ve spojení s návyky, které je potřeba dodržovat, mohou pomoci.Proto jako lékárník vidím příležitost lidem nabídnout pomocnou ruku, ale ne jen s užíváním pilulek,” říká PharmDr. Vladimír Finsterle.
Slábnou i návyky, které lidem pomáhají držet rovnováhu
Za čísly není jen horší nálada nebo dočasná únava. Výzkum ukazuje, že lidem postupně slábnou i způsoby, kterými běžně udržují psychickou rovnováhu. Právě to je podle odborníků varovné: nejde jen o to, že lidé častěji zažívají stres nebo vyčerpání, ale že zároveň méně sahají po činnostech, které jim pomáhají zátěž vyrovnávat.
Nejvýraznější pokles je vidět u běžných zdrojů psychické odolnosti:
Slábne také pocit, že život má určitý smysl nebo směr: tento ukazatel se od roku 2024 propadl ze 45 na 38 %.
„Člověk obvykle neztrácí rovnováhu najednou. Postupně ubývá energie, spánku, pohybu, kontaktu s blízkými i pocitu, že život má směr. Za těchto okolností hrozí nejenom stres, ale i vyhoření. Varovné je, že lidé zároveň méně sahají po zdrojích, které jim pomáhají cítit se lépe. Právě proto se na tato data můžeme dívat nejen jako na zprávu o vyčerpání, ale také jako na mapu zdrojů, které můžeme využít, abychom obnovovali energii, odolnost i pocit smyslu,“ říká doc. Radvan Bahbouh, psycholog a zakladatel společnosti QED GROUP.
Únava se začíná promítat i do prevence
Únava se neprojevuje jen tím, že lidé hůř spí nebo méně sportují. Začíná se promítat i do toho, jak pečují o vlastní budoucnost. Termín preventivní prohlídky u praktického lékaře si stabilně aktivně hlídá 46 % lidí, u zubní prevence je patrný pokles ze 77 % v roce 2024 na letošních 70 %. Slabé místo ukazují data u mužů: preventivní vyšetření prostaty si v roce 2024 aktivně organizovalo 21 % mužů, letos už jen 17 %.
Největší varování ale nepřichází jen od starších ročníků. Preventivní disciplína výrazně slábne i u mladých lidí, tedy u skupiny, která je jinak nejotevřenější digitálním zdravotním službám:
Nejde tedy jen o to, že se lidé cítí unavení. Data naznačují, že únava se může měnit v odkládání péče – a to i u těch, kteří mají k informacím a digitálním nástrojům nejblíž.
Digitální péče ano, ale musí zůstat zachovaná odbornost a bezpečnost
Na pozadí fyzického i psychického vyčerpání se zároveň ukazuje silná připravenost lidí řešit část zdravotní péče online. Celkový deklarovaný zájem o budoucí možnost objednat si předepsané léky online s doručením domů nebo na výdejní místo vzrostl ze 73 % v roce 2024 na 81 % v roce 2026. Největší zájem vykazuje mladá generace: u Generace Z vzrostl od roku 2024 ze 79 na 89 %. Zároveň je vidět rozdíl mezi tím, co lidé od digitální péče očekávají, a tím, jak hodnotí současné možnosti systému. Zatímco zájem o budoucí online objednání léků na předpis roste, spokojenost s možností objednání nebo konzultace některých zdravotních problémů online se za tři roky změnila jen mírně – z 39 na 40 %. Podle Vladimíra Finsterleho to ukazuje, že lidé jsou technologicky připraveni. Nicméně lidé potřebuji znát, jak bude celý proces Rx on line probíhat a jak bude zajištěna pomocná či kontrolní role lékárníků i v on line prostředí.
„Lidé jasně říkají, že vidí v online zdravotnictví alternativu pro svoje zdraví a současně chtějí zachovat odbornost a dostupnost. Chtějí jasné a srozumitelné informace a jistotu, že lék, který užívají, je pro ně bezpečný. U léků nestačí doručit krabičku. Je potřeba vědět, zda se přípravek nekříží s tím, co už člověk bere, jestli pacient rozumí správnému užívání a kdy už jeho potíže patří k lékaři. Právě v tom má lékárník v online prostředí zásadní roli,“ konstatuje V. Finsterle
Tři čtvrtiny Čechů věří, že mají své fyzické zdraví „ve vlastních rukou“, ale pouze 13 % z nich si myslí, že ho ovládají zcela. Vyplývá to z aktuálního výzkumu Zdraví pod lupou, který realizovala Lékárna.cz ve spolupráci s QED Group a výzkumnou agenturou Confess Research. Rozpor mezi vnímaným a skutečným zdravím, rozdíly mezi generacemi a otázka rovnosti přístupu ke zdravotní péči patří mezi hlavní témata dnešního livestreamu Lékárna.cz >>.
Diskusi vede Dr. Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz, a jeho hosty jsou doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., praktický lékař a vysokoškolský pedagog 1. LF UK, a jeho syn MUDr. Martin Seifert, praktický lékař, psychoterapeut a pedagog 3. LF UK.
Společně hledají odpověď na otázku:
Máme své fyzické zdraví opravdu ve vlastních rukou – nebo si to jen myslíme?
Hlavní zjištění výzkumu
● 75 % Čechů uvádí, že má své fyzické zdraví pod kontrolou,
ale pouze 13 % věří, že zcela (91–100 %).
○ Muži: 18 %, ženy: 12 %
● 54 % populace hodnotí své fyzické zdraví jako dobré, 15 % se cítí naprosto zdrávo.
● Mladí do 40 let vnímají své zdraví výrazně pozitivněji (66 %) než starší generace (46 %).
● Muži častěji než ženy deklarují dobrý fyzický stav (61 % vs. 47 %),
rozdíl se oproti loňsku dále prohloubil.
● 94 % Čechů považuje zdraví za důležité,
ale aktivně o něj pečuje jen 60 %.
● Preventivní prohlídku si aktivně hlídá 45 % lidí, 26 % čeká na výzvu a 19 % nechodí vůbec.
● Nejčastější zdravotní potíže: bolesti zad (44 %), kloubů (34 %), problémy se spánkem (29 %).
Jak se liší generace
Data ukazují, že se postoje ke zdraví napříč generacemi výrazně liší.
● Starší lidé oceňují odbornost (75 %) a přístup lékařů (70 %),
zatímco mladší generace častěji preferuje online konzultace (55 %) a důraz na léčbu příčin, ne
symptomů (46 %).
● 68 % lidí, kteří dobře vycházejí s penězi, o zdraví aktivně pečuje, mezi těmi, kdo finančně zápasí, je
to jen 46 %.
● S dostupností základní lékařské péče v místě bydliště je spokojeno 60 % lidí – z toho pouze 26 %
„velmi“.
Co brání lepší péči o zdraví
Přestože většina populace považuje zdraví za zásadní hodnotu, v praxi naráží na řadu překážek.
Nejčastější z nich jsou:
● Nedostupnost odborníků – dlouhé čekací lhůty a omezený počet registrujících lékařů.
● Nízká motivace k prevenci – část populace spoléhá, že „doktor si řekne“.
● Ekonomická nerovnost – aktivní péče o zdraví je častější u těch, kteří mají lepší finanční zázemí.
Recept na fyzické zdraví podle Lékárna.cz
Na základě diskusí s odborníky napříč roky vznikl jednoduchý „Recept na fyzické zdraví“, který shrnuje
principy, jak o sebe pečovat bez ohledu na věk či situaci:
1. Všímavost – ke svému tělu a svým blízkým.
2. Odvaha – ptát se lékaře i pojišťovny na vše, co vás zajímá.
3. Komunikace – otevřená a partnerská mezi pacientem a lékařem.
4. Aktivní pohyb – alespoň dvakrát týdně.
5. Spánek – minimálně osm hodin denně.
Jestliže patříte do mladší věkové skupiny 18-40 let a trávíte méně času na sociálních sítích, pak máte výrazně větší pravděpodobnost, že se budete cítit v naprosté psychické pohodě než vaši vrstevníci, kteří jsou k sociálním sítím přikováni od rána do večera.
Společný výzkum Lékárna.cz, QED Group a agentury Confess Research s názvem Zdraví pod lupou odhalil zajímavý paradox: přestože intenzivní využívání sociálních sítí zvyšuje životní spokojenost Čechů, zároveň jim tato záliba nepřidává na duševní pohodě.
Zatímco intenzivní uživatelé sociálních sítí vykazují vyšší spokojenost se životem (60 % lidí 18-40 let je se svým životem spokojeno nebo velmi spokojeno), lidé, kteří se k sociálním sítích staví rezervovaně uvádějí nižší míru životní spokojenosti (49 %). Karta se ale obrací v otázce psychické pohody. A tak zatímco v naprosté psychické pohodě se cítí 23 % lidí do 40 let, kteří sítě téměř nevyužívají, u jejich vrstevníků, kteří jsou online neustále, je to jen 12 %.
„Sociální sítě mohou vytvářet iluzi spokojenosti skrze rychlé a povrchní sociální interakce, což se může projevit v mírně vyšším hodnocení životní spokojenosti. Tento efekt je ale často vykoupen absencí skutečného vnitřního klidu. A údaje z výzkumu nám jasně říkají, že cesta ke skutečné pohodě nevede přes obrazovku, ale přes aktivní péči o sebe, reálné vztahy nebo pobyt v přírodě,“ říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz.
Podle výzkumu dvě třetiny dospělé populace jsou na sociálních sítích velmi často nebo téměř pořád. Výrazně častěji jsou na sítích ženy a mladší věkové skupiny. V nejmladší věkové skupině 18-30 let se k extrémnímu užívání sociálních sítí přiznává dokonce 9 z 10 lidí. Pětina české populace (21%) si však uvědomuje negativní dopady online světa na své duševní zdraví a snaží se cíleně omezovat čas strávený na sociálních sítích jako prevenci proti stresu nebo úzkosti.
Zajímavým zjištěním je, že právě mladší lidé (18-40 let), kteří tráví na sociálních sítích nejvíce času, přikládají duševnímu zdraví větší význam. Za důležité to považuje 88 % z nich, oproti 76 % u těch, kteří sítě využívají méně. Přesto se v reálné péči o své psychické zdraví obě skupiny nijak neliší. Ukazuje se tak propast mezi deklarovanou důležitostí a skutečnými činy v péči o sebe.
Podívejte se [ZDE] na záznam debaty Vladimíra Finsterleho a Radvana Bahbouha, která přináší data, souvislosti i praktické rady pro každodenní duševní pohodu.
Jen 20 % Čechů se cítí psychicky v maximální pohodě, přesto většina věří, že má duševní zdraví pod kontrolou. Výsledky výzkumu Zdraví pod lupou ukazují, že pocit kontroly nestačí. Psycholog Radvan Bahbouh varuje: falešná jistota může být pastí. Skutečnou pohodu přinášejí konkrétní činy – klidně i desetiminutové a zadarmo. Krátký pohyb, pobyt v přírodě, rozhovor s blízkým nebo pravidelný trénink vděčnosti – jednoduché návyky, které výrazně posilují psychickou odolnost.
Letošní výzkum Zdraví pod lupou, který společně realizovali Lékárna.cz, QED Group a výzkumná agentura Confess Research, odhalil, že 56 % Čechů se cítí psychicky v pohodě (v maximální pohodě však jen 20 %). Jak ale upozornil Vladimír Finsterle, zároveň ještě vyšší procento respondentů tvrdí, že mají své psychické zdraví pod kontrolou, a že pro svou psychickou pohodu aktivně něco dělají. Tento zdánlivý rozpor vyvolává otázku: Pokud se tolik lidí o své duševní zdraví stará, proč se necítí lépe?
Radvan Bahbouh vysvětlil, že pocit kontroly je důležitý, ale nestačí: “Pocit, že můžeme něco ovlivnit, je důležitým prvním krokem ke zlepšení, ale mnoho lidí si pak není jistých, co konkrétně by měli dělat, nebo jim chybí motivace k činu, i když informace mají. To může vysvětlovat, proč i přes deklarovaný pocit kontroly mnozí setrvávají ve stavu stagnace či mírné nespokojenosti.”
Z výzkumu přesto vyplývá pozitivní zjištění – čím více lidé vnímají, že mají své duševní zdraví ve vlastních rukou, tím větší mají pravděpodobnost být spokojení.
Radvan Bahbouh upozornil i na další aspekt, kdy někteří lidé podléhají pocitu, že mají své duševní zdraví pod kontrolou, protože zatím nezažili žádné výraznější obtíže. “Typicky to může být případ lidí, kteří ještě nebyli vystaveni větším psychickým výzvám. To však neznamená, že pro své zdraví aktivně něco dělají, nebo že by byli připraveni na krizové situace.” Důležitým bodem pro prevenci je proto nečekat, až přijde problém, ale budovat psychickou odolnost už v době, kdy se cítíme dobře.
Výzkum se neptal jen na to, zda lidé mají své zdraví pod kontrolou, ale také v jakém poměru připisují zodpovědnost sobě a vnějším okolnostem. Právě zde se ukázalo, že 75 % respondentů přisuzuje více než polovinu kontroly sobě samým, což je z hlediska psychické odolnosti dobrá zpráva. Nejvyšší míru psychické pohody totiž dosahují ti, kdo také v největší míře vnímají, že za ní nesou svou přímou odpovědnost. Tito lidé lépe zvládají stres a obecně vykazují větší psychickou odolnost.
Jak k tomu dodává Radvan Bahbouh, stres sám o sobě není škodlivý, pokud se jedná o funkční stres, který nás má krátkodobě mobilizovat a motivuje k výkonu. Nebezpečný je však chronický stres zdánlivě bez příčiny. Zpozornět bychom měli, pokud nás provází i mimo konkrétní zátěžové situace (např. večer před spaním), zhoršuje se nám kvalita spánku nebo během dne ubývá momentů, kdy se cítíme dobře.
Výsledky výzkumu odhalily hned tři zajímavé genderové rozdíly:
V této souvislosti je dobré upozornit na systémové znevýhodnění žen. České ženy historicky a až do dnešní doby výrazně více pečují o děti a domácnost a tato nerovnováha má dlouhodobý dopad na psychickou pohodu, zejména v období mateřství. Nedostatek času na sebe, snížený kontakt se společenským prostředím, únava a přetížení, to vše může negativně ovlivnit duševní zdraví.
Jak upozornil Radvan Bahbouh, ženy jsou během života také častěji konfrontovány se stavy, které samy o sobě ovlivňují náladu a psychickou pohodu – od menstruačního cyklu přes těhotenství, šestinedělí až po menopauzu. “To vše může vést k tomu, že ženy mají častěji pocit, že některé věci zkrátka nemohou plně ovlivnit, i když se o své zdraví snaží pečovat. Pocit ztráty kontroly nebo omezené možnosti zasáhnout do svého psychického stavu pak ovlivňuje celkovou subjektivní pohodu.”
Je však důležité zdůraznit, že vyšší míra péče ze strany žen není náhodná. Radvan Bahbouh připomíná, že ženy jsou častěji než muži v kontaktu se svým tělem i psychikou, tedy vnímají jeho signály, reagují na ně, reflektují své emoce. Tato vyšší tělesná i emoční vnímavost vede k častějšímu uvědomění, že je třeba něco dělat a tedy i k větší péči. Navíc je u žen častější role pečující osoby – ať už v rámci rodiny, nebo obecně ve společnosti. Tento kulturní i sociální vzorec se odráží v tom, že ženy častěji pociťují zodpovědnost za své zdraví i zdraví ostatních. A to může být i důvod, proč jsou více zatěžovány psychicky, i když o duševní pohodu aktivně usilují.
V diskusi zaznělo, že muži často nevnímají svou reakci na stres jako péči o duševní zdraví, ačkoli určité formy „vypořádání se“ se u nich vyskytují. “Vypořádání se” může mít podobu alkoholu nebo ventilace formou agrese. “U žen se stres častěji projevuje smutkem a introspekcí, zatímco u mužů vztekem – což může být sice méně rozpoznatelné jako psychický problém, ale o to více zatěžující pro okolí,” poznamenává Radvan Bahbouh. Tento rozdíl v projevech se odráží i ve statistikách výskytu duševních onemocnění. Deprese je u žen dvakrát častější než u mužů.
Jak upozornil Vladimír Finsterle, jedním z nejvýraznějších zjištění výzkumu je, že s přibývajícím věkem roste míra deklarované psychické pohody. A to může působit překvapivě. “Starší lidé často čelí zhoršujícímu se fyzickému zdraví, většímu počtu životních ztrát a menší dostupnosti péče. Přesto naše data ukazují, že mladí lidé ve věku 18–30 let vykazují nejnižší míru duševní pohody,” říká Vladimír Finsterle.
Česká data přitom nejsou ojedinělá. Podle Radvana Bahbouha se i u nás odráží celosvětový trend, kdy psychická krize mladé generace je výrazně ovlivněna dopady sociálních sítích, tlakem na výkon a sebeprosazení, nejistotou ohledně budoucnosti i ztrátou reálných sociálních vazeb. “Dorůstající generace Alfa pravděpodobně vykáže ještě vyšší míru negativních pocitů než současná generace Z,” varoval Radvan Bahbouh.
Psychická pohoda české populace se za poslední rok napříč věkovými a demografickými skupinami zhoršila o 5 %. To není zanedbatelné číslo. Existuje přitom „recept” na duševní pohodu, založený na jednoduchých, vědecky podložených a odborníky doporučených principech. Přesto se lidí těmito radami málo řídí. “Recept na duševní zdraví není složitý, ale je třeba ho „konzumovat“ – tedy aktivně uplatňovat v každodenním životě,” zdůraznil v úvodu tohoto tématu Radvan Bahbouh. Jaké konkrétní strategie se osvědčují a mají potvrzený efekt?
Z výzkumu vyplývá, že nejčastěji využívané strategie na pohodu jsou pobyt v přírodě, rozhovory s blízkými lidmi a čas na své záliby. Podle Radvana Bahbouha lze tuto osvědčenou triádu rozšířit o další účinné strategie:
Právě pocit vděčnosti – tedy schopnost reflektovat a ocenit to co máme – bývá podceňovanou a přitom velmi účinnou strategií zvyšování psychické pohody. „Řada lidí, kteří jsou zdraví, nejsou vděční svému tělu. Nepřipomínají si, že to není samozřejmé. Vděčnost není automatická. Je to mentální dovednost, kterou lze trénovat, podobně jako všímavost. Odborníci proto doporučují vědomě si připomínat pozitivní věci, které prožíváme, a zapamatovat si chvíle, kdy cítíme radost, klid, zdraví nebo bezpečí,” radí Radvan Bahbouh. “Vděčnost lze trénovat stejně jako svaly – pravidelným cvičením. Stačí jednou týdně vyjmenovat deset konkrétních věcí, za které jsme v daném týdnu vděční. Může jít o malé momenty, pozitivní události, gesta od druhých nebo osobní úspěchy,” říká Bahbouh. Právě pěstování vděčnosti nabízí nejlepší poměr mezi časem, který aktivita zabere a efektem, který přinese do života.
„Gram prevence je lepší než kilogram intervence,“ dodává Vladimír Finsterle.
Podívejte se [ZDE] na záznam debaty Vladimíra Finsterleho a Radvana Bahbouha, která přináší data, souvislosti i praktické rady pro každodenní duševní pohodu.
Fyzickými zdravotními obtížemi trpí velká část lidí, přičemž nejčastějšími potížemi zůstávají bolesti zad a kloubů. Čechy ve velkém trápí také problémy se spánkem, se zrakem nebo bolesti hlavy.
Zatímco problémy se zrakem, které provází zhruba každého čtvrtého (23 %) dospělého, lze jen částečně řešit změnou životního stylu, předcházení řadě dalších zdravotních problémů mají lidé ve svých rukou. Podle aktuálního výzkumu Lékárny.cz, QED GROUP a agentury ConfessResearch vůbec nejvíce Čechy trápí bolesti zad a páteře (44 %) a s menším odstupem je následují bolesti kloubů (34 %).
K bolestem zad a kloubů a zhoršeného zraku se přidávají i další civilizační neduhy – téměř třetina Čechů (29 %) bojuje se špatným spánkem a pětina (21%) se potýká s bolestmi hlavy. Poměrně často si lidé také stěžují na bolesti svalů (17 %), zažívací problémy (14 %), nadměrné pocení (12 %) či bolesti zubů (9 %). Celkově své zdraví hodnotí negativně 12 % lidí a 4 % dokonce přiznávají závažné zdravotní problémy. Naproti tomu jen 13 % dotázaných říká, že se nepotýká vůbec s žádnými zdravotními problémy. Navzdory různým zdravotním potížím pak víc než polovina (54 %) populace hodnotí své zdraví jako dobré, každý sedmý (15 %) pak dokonce jako velmi dobré.
Čechy trápí bolesti zad a kloubů, často ale zbytečně
Přestože se zdá, že fyzickým obtížím se vyhne málokdo, výzkum odhaluje, že existuje přímá úměra mezi aktivní péčí o zdraví a nižším výskytem nemocí. Mezi těmi, kteří se aktivně starají o své zdraví (fyzické i duševní) a cítí se v naprosté fyzické a psychické pohodě, má problémy s pohybovým aparátem jen minimum dotázaných, konkrétně jen 7 % si stěžuje na bolesti zad a páteře a jen 12 % na bolesti kloubů, tedy typicky bolesti kolen nebo kyčlí.
Aktivní péče o vlastní zdraví má pozitivní dopady i na další zdravotní neduhy. Lidé, kteří se o své zdraví starají a jsou v psychické i fyzické pohodě málokdy trpí problémy se spánkem, bolestmi hlavy, ale například také výrazně méně podléhají nachlazení a virózám.
Rozdíly ve vnímání zdraví a výskytu problémů jsou patrné napříč demografickými skupinami. Ženy obecně pociťují zdravotní neduhy intenzivněji, zatímco muži častěji než ženy deklarují, že se po fyzické stránce cítí dobře (61 % vs. 47 %), rozdíl se oproti loňská ještě prohloubil.
Klíčovou roli hraje také věk – mladší lidé do 40 let hodnotí své zdraví výrazně pozitivněji (66 %) než starší generace (46 %). Stejně tak životní styl, jako je pravidelný sport, kvalitní spánek nebo stabilní finanční situace, prokazatelně přispívá k lepšímu zdraví a nižšímu počtu uváděných potíží.
„Výsledky výzkumu jasně potvrzují, že péče o zdraví přináší měřitelné benefity. Ti, kdo se svému tělu i duši systematicky věnují, nejenže mají méně zdravotních obtíží, ale také prokazatelně častěji pociťují životní spokojenost. Pokud bychom věnovali dostatek pozornosti pravidelnému pohybu a také kvalitnímu spánku, mohli bychom tak snadným způsobem předejít mnoha zdravotním potížím,” říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz.
TOP5 zdravotních potíží Čechů
Generace Z je ve fyzické kondici, duševní kondice však výrazně zaostává a mladí jsou se svým životem téměř dvakrát častěji nespokojeni než generace jejich prarodičů. Naopak senioři vykazují nejvyšší míru duševní pohody, ačkoliv je trápí více fyzických neduhů.
Zatímco celková míra spokojenosti se životem v Česku zůstává stabilní a spokojenost vyjadřuje v průměru 59 % populace, detailnější pohled odhaluje značné rozdíly mezi generacemi. Největšími nespokojenci jsou mladí lidé. V Generaci Z (18-27 let) je 13 % nespokojených, zatímco ve věkové skupině jejich prarodičů (tzv. baby boomers resp. 60 let a více) je to jen 7 %. A nejmladší dospělá generace také vykazuje nejnižší úroveň psychické pohody (48 %). To je výrazně pod průměrem všech generací (56 %) a opravdu daleko od psychické pohody nejstarší generace (67 %). Zjištění vyplývá z výzkumu, který společně realizovaly společnosti Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.
Zdravotní paradoxy
Překvapivě jsou to právě mladí, kteří o své zdraví pečují nejvíce – ve výrazně vyšší míře pravidelně cvičí nebo sportují, tráví čas se svými domácími mazlíčky a dokonce častěji než jiní omezují čas trávený na sociálních sítí. Ale zatímco svou fyzickou kondici hodnotí lépe než zbytek populace a tři čtvrtiny (75 %) mladých lidí říká, že mají své fyzické zdraví pod kontrolou, své duševní zdraví má pod kontrolou výrazně méně z nich (58 %). Spolu s tím častěji než ostatní věkové skupiny vyhledávají pomoc psychologa.
„Vidíme zde zjevný rozpor. Mladá generace je aktivní v péči o sebe, přesto se cítí psychicky nejhůře a má nejmenší pocit kontroly nad svým duševním zdravím. Z detailních dat dokonce vidíme, že nejvyšší míru psychické nepohody deklarují nejmladší dospělí lidé ve věku 18-23 let, kteří během dospívání byli vystavení pandemii Covidu-19. Jen 7 % z nich se dnes cítí v naprosté psychické pohodě, zatímco 19 % v dotazování přiznalo psychické potíže. Pro srovnání, ve skupině lidí 24-30 let mají psychické potíže jen 3 % dotázaných,“ říká Vladimír Finsterle, zakladatel první internetové lékárny v Česku, Lékárna.cz.
Na opačném pólu stojí nejstarší generace. Ačkoliv si lidé nad 60 let častěji stěžují na své fyzické zdraví, cítí se nejlépe ze všech po psychické stránce. Na jednu stranu tak jen zhruba polovina (53 %) říká, že má pod kontrolou své fyzické zdraví, ale dvě třetiny (65 %) tvrdí, že mají pod kontrolou své duševní zdraví. Starší lidí také podle výzkumu přikládají svému zdraví – ať již fyzickému nebo duševnímu – nejvyšší důležitost. Zároveň se ale o své fyzické zdraví starají nejméně ze všech.
S věkem do pohody
Výzkum také odhalil, že s rostoucím věkem ubývá negativních pocitů jakými včele se stresem. Zatímco v Generaci Z více než dvě třetiny (68 %) dotázaných hlásí, že v posledním měsíci zažili stres, jejich předchůdci z Generace Y (též mileniálové, 28-43 let) zažívají stres jen v polovině (51 %) případů a Generace X (44-59 let) dokonce jen ve 40 %. Úplný zlom však přichází s příchodem důchodového věku, kdy stres v posledním měsíci zaznamenalo pouze 17 % lidí starších 60 let. Velmi podobné rozdíly pak můžeme sledovat i v případě pocitů jako jsou vyčerpání, obavy, hněvu, úzkost nebo smutek.
O nejmladší Generaci Z bychom ale mohli mluvit také jako o nejemotivnější. Tak, jak podléhá negativním emocích, stejně silněji než ostatní věkové skupiny prožívá i pozitivní emoce jako jsou pobavení, radost, vděčnost, inspiraci nebo úžas. Typickým pozitivním pocitem pozdního věku je naopak vnitřní klid.
Klíčová pozitivní emoce jakou je láska kvete nejvíce v čase mladých rodin, tedy v Generaci Y. V posledním měsíci ji zažily dvě třetiny (68 %) mileniálů.
Většina Čechů je se svým životem spokojená. Jsou to hlavně sportovci, dobří spáči, lidé žijící ve vztahu a s rodinou , pohodlně vycházející se svými příjmy. Takto definují spokojenost se životem letošní výsledky výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz.
Bez ohledu na to, jak černě vykreslují život v České republice mnozí politici, svou spokojenost se životem potvrdila více než polovina Čechů (59 %). A to loni i letos, což je signál stability v hodnocení svého života českou populací. To je povzbuzující zpráva, zvlášť když k tomuto číslu přičteme ještě třetinu lidí, kteří nejsou ani spokojeni ani nespokojeni a vyjde nám, že skutečně nespokojený je pouze jeden Čech z deseti. Tyto závěry vyplývají ze zmíněného výzkumu, který společně realizovaly společnosti Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.
Pracujte a odpočívejte
Zásadní vliv na spokojenost se životem mají naše příjmy. Nejde o jejich celkovou výši, ale o to, jak se nám daří s penězi vycházet: ten, kdo pohodlně vychází se svými příjmy, se většinou cítí i spokojený se životem (79 %). A mezi těmi, kdo naopak těžko vychází s penězi, je spokojen se životem jen každý třetí člověk (36 %).
Pro spokojenost se životem je důležité se i dobře vyspat a sportovat. Skoro tři čtvrtiny lidí (72 %), kteří dobře spí, jsou spokojeny se svým životem. Úplně stejná míra spokojenosti (72 %) pak vládne i mezi lidmi, kdo se věnují sportu. A ti kdo špatně spí a nesportují? Mezi nimi bychom našli opravdu výrazně méně spokojených (40 resp. 53 %).
„Špatný spánek a únava výrazně snižují pocit životní spokojenosti, zatímco kvalitní spánek napomáhá udržování psychické rovnováhy. V letošním výzkumu uvádí problémy se spánkem již 29 % respondentů, to je oproti loňsku o 3 % víc špatných spáčů! Aktuální data nám také ukazují, že mezi lidmi, kteří spí 6 až 7 hodin denně, navštívilo psychiatra až 61 %. To potvrzuje úzkou souvislost mezi délkou a kvalitou spánku a duševním zdravím. Pro srovnání: v roce 2024 vykazovalo známky podezření na depresi 54 % těch, kteří hodnotili svůj spánek jako špatný. Data jasně ukazují, že kvalita spánku není jen otázkou komfortu, ale i klíčovým ukazatelem duševního zdraví,” říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz, která výzkum od loňského roku realizuje.
Děti jsou radost i starost
Další rada na životní štěstí zní: najděte si partnera a vychovávejte děti. Lidé, kteří žijí v domácnosti s dětmi, jsou totiž v životě spokojenější (63 % domácnosti s dětmi vs. 56 % bez dětí). Existuje tu ale jeden paradox: zatímco děti přinášejí do domácnosti štěstí, ženy na rodičovské dovolené jsou nespokojené výrazně častěji než průměr populace (16 % vs. 10%).
„Ženy na mateřské dovolené představují populační skupinu, která je při vysoké míře každodenní zátěže ochuzena o celou řadu zdrojů životní spokojenosti, jakými jsou například čas na sebe, na svůj systematický seberozvoj, na koníčky, své přátele a na kvalitní spánek. K tomu je třeba připočítat přerušení pracovní kariéry, které často vede k ochuzení o některé podnětné kontakty a činnosti, a samozřejmě i o zdroj finančních příjmů. I když rané rodičovství přináší i mnoho radostných a odměňujících okamžiků, může nová životní role v kombinaci s vysokými očekáváními rodiny i společnosti vést ke snížení sebevědomí a seberealizace,“ vysvětluje složitou situaci maminek psycholog Radvan Bahbouh, zakladatel společnosti QED GROUP.
Pokud bychom mezi generacemi hledali největší nespokojence, najdeme je mezi nejmladšími. V tzv. generaci Z je 13 % nespokojených oproti jen 7 % u baby boomers čili Husákových dětí. Nejmladší dospělí jsou tedy téměř dvakrát častěji nespokojeni než jejich prarodiče.
Padesátka jako životní křižovatka
Spokojenost není příliš závislá na věku, ale jedna skupina výrazně vybočuje: dramaticky se zhoršil pocit spokojenosti u lidí ve věku 51-60 let (z 60 % na pouhých 51 %), ženy tohoto věku se cítí spokojeně ještě mnohem méně – necelá polovina (44%). Naštěstí se situace po šedesátce výrazně zlepšuje. V čase odchodu do důchodu jsou spokojeny plné dvě třetiny (67%) mužů a nadpoloviční většina žen (59 %).
Typický spokojený Čech/Češka:
Poznámka k aktuálnímu sběru dat
Průzkum „Zdraví pod lupou Lékárna.cz“ realizovala exkluzivně pro Lékárna.cz a QED GROUP agentura Confess Research na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18–70 let, počet respondentů N=1030, sběr dat metodou CAWI proběhl v dubnu 2024 a v dubnu 2025.
