Jestliže patříte do mladší věkové skupiny 18-40 let a trávíte méně času na sociálních sítích, pak máte výrazně větší pravděpodobnost, že se budete cítit v naprosté psychické pohodě než vaši vrstevníci, kteří jsou k sociálním sítím přikováni od rána do večera.
Společný výzkum Lékárna.cz, QED Group a agentury Confess Research s názvem Zdraví pod lupou odhalil zajímavý paradox: přestože intenzivní využívání sociálních sítí zvyšuje životní spokojenost Čechů, zároveň jim tato záliba nepřidává na duševní pohodě.
Zatímco intenzivní uživatelé sociálních sítí vykazují vyšší spokojenost se životem (60 % lidí 18-40 let je se svým životem spokojeno nebo velmi spokojeno), lidé, kteří se k sociálním sítích staví rezervovaně uvádějí nižší míru životní spokojenosti (49 %). Karta se ale obrací v otázce psychické pohody. A tak zatímco v naprosté psychické pohodě se cítí 23 % lidí do 40 let, kteří sítě téměř nevyužívají, u jejich vrstevníků, kteří jsou online neustále, je to jen 12 %.
„Sociální sítě mohou vytvářet iluzi spokojenosti skrze rychlé a povrchní sociální interakce, což se může projevit v mírně vyšším hodnocení životní spokojenosti. Tento efekt je ale často vykoupen absencí skutečného vnitřního klidu. A údaje z výzkumu nám jasně říkají, že cesta ke skutečné pohodě nevede přes obrazovku, ale přes aktivní péči o sebe, reálné vztahy nebo pobyt v přírodě,“ říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz.
Podle výzkumu dvě třetiny dospělé populace jsou na sociálních sítích velmi často nebo téměř pořád. Výrazně častěji jsou na sítích ženy a mladší věkové skupiny. V nejmladší věkové skupině 18-30 let se k extrémnímu užívání sociálních sítí přiznává dokonce 9 z 10 lidí. Pětina české populace (21%) si však uvědomuje negativní dopady online světa na své duševní zdraví a snaží se cíleně omezovat čas strávený na sociálních sítích jako prevenci proti stresu nebo úzkosti.
Zajímavým zjištěním je, že právě mladší lidé (18-40 let), kteří tráví na sociálních sítích nejvíce času, přikládají duševnímu zdraví větší význam. Za důležité to považuje 88 % z nich, oproti 76 % u těch, kteří sítě využívají méně. Přesto se v reálné péči o své psychické zdraví obě skupiny nijak neliší. Ukazuje se tak propast mezi deklarovanou důležitostí a skutečnými činy v péči o sebe.
Podívejte se [ZDE] na záznam debaty Vladimíra Finsterleho a Radvana Bahbouha, která přináší data, souvislosti i praktické rady pro každodenní duševní pohodu.
Jen 20 % Čechů se cítí psychicky v maximální pohodě, přesto většina věří, že má duševní zdraví pod kontrolou. Výsledky výzkumu Zdraví pod lupou ukazují, že pocit kontroly nestačí. Psycholog Radvan Bahbouh varuje: falešná jistota může být pastí. Skutečnou pohodu přinášejí konkrétní činy – klidně i desetiminutové a zadarmo. Krátký pohyb, pobyt v přírodě, rozhovor s blízkým nebo pravidelný trénink vděčnosti – jednoduché návyky, které výrazně posilují psychickou odolnost.
Letošní výzkum Zdraví pod lupou, který společně realizovali Lékárna.cz, QED Group a výzkumná agentura Confess Research, odhalil, že 56 % Čechů se cítí psychicky v pohodě (v maximální pohodě však jen 20 %). Jak ale upozornil Vladimír Finsterle, zároveň ještě vyšší procento respondentů tvrdí, že mají své psychické zdraví pod kontrolou, a že pro svou psychickou pohodu aktivně něco dělají. Tento zdánlivý rozpor vyvolává otázku: Pokud se tolik lidí o své duševní zdraví stará, proč se necítí lépe?
Radvan Bahbouh vysvětlil, že pocit kontroly je důležitý, ale nestačí: “Pocit, že můžeme něco ovlivnit, je důležitým prvním krokem ke zlepšení, ale mnoho lidí si pak není jistých, co konkrétně by měli dělat, nebo jim chybí motivace k činu, i když informace mají. To může vysvětlovat, proč i přes deklarovaný pocit kontroly mnozí setrvávají ve stavu stagnace či mírné nespokojenosti.”
Z výzkumu přesto vyplývá pozitivní zjištění – čím více lidé vnímají, že mají své duševní zdraví ve vlastních rukou, tím větší mají pravděpodobnost být spokojení.
Radvan Bahbouh upozornil i na další aspekt, kdy někteří lidé podléhají pocitu, že mají své duševní zdraví pod kontrolou, protože zatím nezažili žádné výraznější obtíže. “Typicky to může být případ lidí, kteří ještě nebyli vystaveni větším psychickým výzvám. To však neznamená, že pro své zdraví aktivně něco dělají, nebo že by byli připraveni na krizové situace.” Důležitým bodem pro prevenci je proto nečekat, až přijde problém, ale budovat psychickou odolnost už v době, kdy se cítíme dobře.
Výzkum se neptal jen na to, zda lidé mají své zdraví pod kontrolou, ale také v jakém poměru připisují zodpovědnost sobě a vnějším okolnostem. Právě zde se ukázalo, že 75 % respondentů přisuzuje více než polovinu kontroly sobě samým, což je z hlediska psychické odolnosti dobrá zpráva. Nejvyšší míru psychické pohody totiž dosahují ti, kdo také v největší míře vnímají, že za ní nesou svou přímou odpovědnost. Tito lidé lépe zvládají stres a obecně vykazují větší psychickou odolnost.
Jak k tomu dodává Radvan Bahbouh, stres sám o sobě není škodlivý, pokud se jedná o funkční stres, který nás má krátkodobě mobilizovat a motivuje k výkonu. Nebezpečný je však chronický stres zdánlivě bez příčiny. Zpozornět bychom měli, pokud nás provází i mimo konkrétní zátěžové situace (např. večer před spaním), zhoršuje se nám kvalita spánku nebo během dne ubývá momentů, kdy se cítíme dobře.
Výsledky výzkumu odhalily hned tři zajímavé genderové rozdíly:
V této souvislosti je dobré upozornit na systémové znevýhodnění žen. České ženy historicky a až do dnešní doby výrazně více pečují o děti a domácnost a tato nerovnováha má dlouhodobý dopad na psychickou pohodu, zejména v období mateřství. Nedostatek času na sebe, snížený kontakt se společenským prostředím, únava a přetížení, to vše může negativně ovlivnit duševní zdraví.
Jak upozornil Radvan Bahbouh, ženy jsou během života také častěji konfrontovány se stavy, které samy o sobě ovlivňují náladu a psychickou pohodu – od menstruačního cyklu přes těhotenství, šestinedělí až po menopauzu. “To vše může vést k tomu, že ženy mají častěji pocit, že některé věci zkrátka nemohou plně ovlivnit, i když se o své zdraví snaží pečovat. Pocit ztráty kontroly nebo omezené možnosti zasáhnout do svého psychického stavu pak ovlivňuje celkovou subjektivní pohodu.”
Je však důležité zdůraznit, že vyšší míra péče ze strany žen není náhodná. Radvan Bahbouh připomíná, že ženy jsou častěji než muži v kontaktu se svým tělem i psychikou, tedy vnímají jeho signály, reagují na ně, reflektují své emoce. Tato vyšší tělesná i emoční vnímavost vede k častějšímu uvědomění, že je třeba něco dělat a tedy i k větší péči. Navíc je u žen častější role pečující osoby – ať už v rámci rodiny, nebo obecně ve společnosti. Tento kulturní i sociální vzorec se odráží v tom, že ženy častěji pociťují zodpovědnost za své zdraví i zdraví ostatních. A to může být i důvod, proč jsou více zatěžovány psychicky, i když o duševní pohodu aktivně usilují.
V diskusi zaznělo, že muži často nevnímají svou reakci na stres jako péči o duševní zdraví, ačkoli určité formy „vypořádání se“ se u nich vyskytují. “Vypořádání se” může mít podobu alkoholu nebo ventilace formou agrese. “U žen se stres častěji projevuje smutkem a introspekcí, zatímco u mužů vztekem – což může být sice méně rozpoznatelné jako psychický problém, ale o to více zatěžující pro okolí,” poznamenává Radvan Bahbouh. Tento rozdíl v projevech se odráží i ve statistikách výskytu duševních onemocnění. Deprese je u žen dvakrát častější než u mužů.
Jak upozornil Vladimír Finsterle, jedním z nejvýraznějších zjištění výzkumu je, že s přibývajícím věkem roste míra deklarované psychické pohody. A to může působit překvapivě. “Starší lidé často čelí zhoršujícímu se fyzickému zdraví, většímu počtu životních ztrát a menší dostupnosti péče. Přesto naše data ukazují, že mladí lidé ve věku 18–30 let vykazují nejnižší míru duševní pohody,” říká Vladimír Finsterle.
Česká data přitom nejsou ojedinělá. Podle Radvana Bahbouha se i u nás odráží celosvětový trend, kdy psychická krize mladé generace je výrazně ovlivněna dopady sociálních sítích, tlakem na výkon a sebeprosazení, nejistotou ohledně budoucnosti i ztrátou reálných sociálních vazeb. “Dorůstající generace Alfa pravděpodobně vykáže ještě vyšší míru negativních pocitů než současná generace Z,” varoval Radvan Bahbouh.
Psychická pohoda české populace se za poslední rok napříč věkovými a demografickými skupinami zhoršila o 5 %. To není zanedbatelné číslo. Existuje přitom „recept” na duševní pohodu, založený na jednoduchých, vědecky podložených a odborníky doporučených principech. Přesto se lidí těmito radami málo řídí. “Recept na duševní zdraví není složitý, ale je třeba ho „konzumovat“ – tedy aktivně uplatňovat v každodenním životě,” zdůraznil v úvodu tohoto tématu Radvan Bahbouh. Jaké konkrétní strategie se osvědčují a mají potvrzený efekt?
Z výzkumu vyplývá, že nejčastěji využívané strategie na pohodu jsou pobyt v přírodě, rozhovory s blízkými lidmi a čas na své záliby. Podle Radvana Bahbouha lze tuto osvědčenou triádu rozšířit o další účinné strategie:
Právě pocit vděčnosti – tedy schopnost reflektovat a ocenit to co máme – bývá podceňovanou a přitom velmi účinnou strategií zvyšování psychické pohody. „Řada lidí, kteří jsou zdraví, nejsou vděční svému tělu. Nepřipomínají si, že to není samozřejmé. Vděčnost není automatická. Je to mentální dovednost, kterou lze trénovat, podobně jako všímavost. Odborníci proto doporučují vědomě si připomínat pozitivní věci, které prožíváme, a zapamatovat si chvíle, kdy cítíme radost, klid, zdraví nebo bezpečí,” radí Radvan Bahbouh. “Vděčnost lze trénovat stejně jako svaly – pravidelným cvičením. Stačí jednou týdně vyjmenovat deset konkrétních věcí, za které jsme v daném týdnu vděční. Může jít o malé momenty, pozitivní události, gesta od druhých nebo osobní úspěchy,” říká Bahbouh. Právě pěstování vděčnosti nabízí nejlepší poměr mezi časem, který aktivita zabere a efektem, který přinese do života.
„Gram prevence je lepší než kilogram intervence,“ dodává Vladimír Finsterle.
Podívejte se [ZDE] na záznam debaty Vladimíra Finsterleho a Radvana Bahbouha, která přináší data, souvislosti i praktické rady pro každodenní duševní pohodu.
Fyzickými zdravotními obtížemi trpí velká část lidí, přičemž nejčastějšími potížemi zůstávají bolesti zad a kloubů. Čechy ve velkém trápí také problémy se spánkem, se zrakem nebo bolesti hlavy.
Zatímco problémy se zrakem, které provází zhruba každého čtvrtého (23 %) dospělého, lze jen částečně řešit změnou životního stylu, předcházení řadě dalších zdravotních problémů mají lidé ve svých rukou. Podle aktuálního výzkumu Lékárny.cz, QED GROUP a agentury ConfessResearch vůbec nejvíce Čechy trápí bolesti zad a páteře (44 %) a s menším odstupem je následují bolesti kloubů (34 %).
K bolestem zad a kloubů a zhoršeného zraku se přidávají i další civilizační neduhy – téměř třetina Čechů (29 %) bojuje se špatným spánkem a pětina (21%) se potýká s bolestmi hlavy. Poměrně často si lidé také stěžují na bolesti svalů (17 %), zažívací problémy (14 %), nadměrné pocení (12 %) či bolesti zubů (9 %). Celkově své zdraví hodnotí negativně 12 % lidí a 4 % dokonce přiznávají závažné zdravotní problémy. Naproti tomu jen 13 % dotázaných říká, že se nepotýká vůbec s žádnými zdravotními problémy. Navzdory různým zdravotním potížím pak víc než polovina (54 %) populace hodnotí své zdraví jako dobré, každý sedmý (15 %) pak dokonce jako velmi dobré.
Čechy trápí bolesti zad a kloubů, často ale zbytečně
Přestože se zdá, že fyzickým obtížím se vyhne málokdo, výzkum odhaluje, že existuje přímá úměra mezi aktivní péčí o zdraví a nižším výskytem nemocí. Mezi těmi, kteří se aktivně starají o své zdraví (fyzické i duševní) a cítí se v naprosté fyzické a psychické pohodě, má problémy s pohybovým aparátem jen minimum dotázaných, konkrétně jen 7 % si stěžuje na bolesti zad a páteře a jen 12 % na bolesti kloubů, tedy typicky bolesti kolen nebo kyčlí.
Aktivní péče o vlastní zdraví má pozitivní dopady i na další zdravotní neduhy. Lidé, kteří se o své zdraví starají a jsou v psychické i fyzické pohodě málokdy trpí problémy se spánkem, bolestmi hlavy, ale například také výrazně méně podléhají nachlazení a virózám.
Rozdíly ve vnímání zdraví a výskytu problémů jsou patrné napříč demografickými skupinami. Ženy obecně pociťují zdravotní neduhy intenzivněji, zatímco muži častěji než ženy deklarují, že se po fyzické stránce cítí dobře (61 % vs. 47 %), rozdíl se oproti loňská ještě prohloubil.
Klíčovou roli hraje také věk – mladší lidé do 40 let hodnotí své zdraví výrazně pozitivněji (66 %) než starší generace (46 %). Stejně tak životní styl, jako je pravidelný sport, kvalitní spánek nebo stabilní finanční situace, prokazatelně přispívá k lepšímu zdraví a nižšímu počtu uváděných potíží.
„Výsledky výzkumu jasně potvrzují, že péče o zdraví přináší měřitelné benefity. Ti, kdo se svému tělu i duši systematicky věnují, nejenže mají méně zdravotních obtíží, ale také prokazatelně častěji pociťují životní spokojenost. Pokud bychom věnovali dostatek pozornosti pravidelnému pohybu a také kvalitnímu spánku, mohli bychom tak snadným způsobem předejít mnoha zdravotním potížím,” říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz.
TOP5 zdravotních potíží Čechů
Generace Z je ve fyzické kondici, duševní kondice však výrazně zaostává a mladí jsou se svým životem téměř dvakrát častěji nespokojeni než generace jejich prarodičů. Naopak senioři vykazují nejvyšší míru duševní pohody, ačkoliv je trápí více fyzických neduhů.
Zatímco celková míra spokojenosti se životem v Česku zůstává stabilní a spokojenost vyjadřuje v průměru 59 % populace, detailnější pohled odhaluje značné rozdíly mezi generacemi. Největšími nespokojenci jsou mladí lidé. V Generaci Z (18-27 let) je 13 % nespokojených, zatímco ve věkové skupině jejich prarodičů (tzv. baby boomers resp. 60 let a více) je to jen 7 %. A nejmladší dospělá generace také vykazuje nejnižší úroveň psychické pohody (48 %). To je výrazně pod průměrem všech generací (56 %) a opravdu daleko od psychické pohody nejstarší generace (67 %). Zjištění vyplývá z výzkumu, který společně realizovaly společnosti Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.
Zdravotní paradoxy
Překvapivě jsou to právě mladí, kteří o své zdraví pečují nejvíce – ve výrazně vyšší míře pravidelně cvičí nebo sportují, tráví čas se svými domácími mazlíčky a dokonce častěji než jiní omezují čas trávený na sociálních sítí. Ale zatímco svou fyzickou kondici hodnotí lépe než zbytek populace a tři čtvrtiny (75 %) mladých lidí říká, že mají své fyzické zdraví pod kontrolou, své duševní zdraví má pod kontrolou výrazně méně z nich (58 %). Spolu s tím častěji než ostatní věkové skupiny vyhledávají pomoc psychologa.
„Vidíme zde zjevný rozpor. Mladá generace je aktivní v péči o sebe, přesto se cítí psychicky nejhůře a má nejmenší pocit kontroly nad svým duševním zdravím. Z detailních dat dokonce vidíme, že nejvyšší míru psychické nepohody deklarují nejmladší dospělí lidé ve věku 18-23 let, kteří během dospívání byli vystavení pandemii Covidu-19. Jen 7 % z nich se dnes cítí v naprosté psychické pohodě, zatímco 19 % v dotazování přiznalo psychické potíže. Pro srovnání, ve skupině lidí 24-30 let mají psychické potíže jen 3 % dotázaných,“ říká Vladimír Finsterle, zakladatel první internetové lékárny v Česku, Lékárna.cz.
Na opačném pólu stojí nejstarší generace. Ačkoliv si lidé nad 60 let častěji stěžují na své fyzické zdraví, cítí se nejlépe ze všech po psychické stránce. Na jednu stranu tak jen zhruba polovina (53 %) říká, že má pod kontrolou své fyzické zdraví, ale dvě třetiny (65 %) tvrdí, že mají pod kontrolou své duševní zdraví. Starší lidí také podle výzkumu přikládají svému zdraví – ať již fyzickému nebo duševnímu – nejvyšší důležitost. Zároveň se ale o své fyzické zdraví starají nejméně ze všech.
S věkem do pohody
Výzkum také odhalil, že s rostoucím věkem ubývá negativních pocitů jakými včele se stresem. Zatímco v Generaci Z více než dvě třetiny (68 %) dotázaných hlásí, že v posledním měsíci zažili stres, jejich předchůdci z Generace Y (též mileniálové, 28-43 let) zažívají stres jen v polovině (51 %) případů a Generace X (44-59 let) dokonce jen ve 40 %. Úplný zlom však přichází s příchodem důchodového věku, kdy stres v posledním měsíci zaznamenalo pouze 17 % lidí starších 60 let. Velmi podobné rozdíly pak můžeme sledovat i v případě pocitů jako jsou vyčerpání, obavy, hněvu, úzkost nebo smutek.
O nejmladší Generaci Z bychom ale mohli mluvit také jako o nejemotivnější. Tak, jak podléhá negativním emocích, stejně silněji než ostatní věkové skupiny prožívá i pozitivní emoce jako jsou pobavení, radost, vděčnost, inspiraci nebo úžas. Typickým pozitivním pocitem pozdního věku je naopak vnitřní klid.
Klíčová pozitivní emoce jakou je láska kvete nejvíce v čase mladých rodin, tedy v Generaci Y. V posledním měsíci ji zažily dvě třetiny (68 %) mileniálů.
Většina Čechů je se svým životem spokojená. Jsou to hlavně sportovci, dobří spáči, lidé žijící ve vztahu a s rodinou , pohodlně vycházející se svými příjmy. Takto definují spokojenost se životem letošní výsledky výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz.
Bez ohledu na to, jak černě vykreslují život v České republice mnozí politici, svou spokojenost se životem potvrdila více než polovina Čechů (59 %). A to loni i letos, což je signál stability v hodnocení svého života českou populací. To je povzbuzující zpráva, zvlášť když k tomuto číslu přičteme ještě třetinu lidí, kteří nejsou ani spokojeni ani nespokojeni a vyjde nám, že skutečně nespokojený je pouze jeden Čech z deseti. Tyto závěry vyplývají ze zmíněného výzkumu, který společně realizovaly společnosti Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.
Pracujte a odpočívejte
Zásadní vliv na spokojenost se životem mají naše příjmy. Nejde o jejich celkovou výši, ale o to, jak se nám daří s penězi vycházet: ten, kdo pohodlně vychází se svými příjmy, se většinou cítí i spokojený se životem (79 %). A mezi těmi, kdo naopak těžko vychází s penězi, je spokojen se životem jen každý třetí člověk (36 %).
Pro spokojenost se životem je důležité se i dobře vyspat a sportovat. Skoro tři čtvrtiny lidí (72 %), kteří dobře spí, jsou spokojeny se svým životem. Úplně stejná míra spokojenosti (72 %) pak vládne i mezi lidmi, kdo se věnují sportu. A ti kdo špatně spí a nesportují? Mezi nimi bychom našli opravdu výrazně méně spokojených (40 resp. 53 %).
„Špatný spánek a únava výrazně snižují pocit životní spokojenosti, zatímco kvalitní spánek napomáhá udržování psychické rovnováhy. V letošním výzkumu uvádí problémy se spánkem již 29 % respondentů, to je oproti loňsku o 3 % víc špatných spáčů! Aktuální data nám také ukazují, že mezi lidmi, kteří spí 6 až 7 hodin denně, navštívilo psychiatra až 61 %. To potvrzuje úzkou souvislost mezi délkou a kvalitou spánku a duševním zdravím. Pro srovnání: v roce 2024 vykazovalo známky podezření na depresi 54 % těch, kteří hodnotili svůj spánek jako špatný. Data jasně ukazují, že kvalita spánku není jen otázkou komfortu, ale i klíčovým ukazatelem duševního zdraví,” říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz, která výzkum od loňského roku realizuje.
Děti jsou radost i starost
Další rada na životní štěstí zní: najděte si partnera a vychovávejte děti. Lidé, kteří žijí v domácnosti s dětmi, jsou totiž v životě spokojenější (63 % domácnosti s dětmi vs. 56 % bez dětí). Existuje tu ale jeden paradox: zatímco děti přinášejí do domácnosti štěstí, ženy na rodičovské dovolené jsou nespokojené výrazně častěji než průměr populace (16 % vs. 10%).
„Ženy na mateřské dovolené představují populační skupinu, která je při vysoké míře každodenní zátěže ochuzena o celou řadu zdrojů životní spokojenosti, jakými jsou například čas na sebe, na svůj systematický seberozvoj, na koníčky, své přátele a na kvalitní spánek. K tomu je třeba připočítat přerušení pracovní kariéry, které často vede k ochuzení o některé podnětné kontakty a činnosti, a samozřejmě i o zdroj finančních příjmů. I když rané rodičovství přináší i mnoho radostných a odměňujících okamžiků, může nová životní role v kombinaci s vysokými očekáváními rodiny i společnosti vést ke snížení sebevědomí a seberealizace,“ vysvětluje složitou situaci maminek psycholog Radvan Bahbouh, zakladatel společnosti QED GROUP.
Pokud bychom mezi generacemi hledali největší nespokojence, najdeme je mezi nejmladšími. V tzv. generaci Z je 13 % nespokojených oproti jen 7 % u baby boomers čili Husákových dětí. Nejmladší dospělí jsou tedy téměř dvakrát častěji nespokojeni než jejich prarodiče.
Padesátka jako životní křižovatka
Spokojenost není příliš závislá na věku, ale jedna skupina výrazně vybočuje: dramaticky se zhoršil pocit spokojenosti u lidí ve věku 51-60 let (z 60 % na pouhých 51 %), ženy tohoto věku se cítí spokojeně ještě mnohem méně – necelá polovina (44%). Naštěstí se situace po šedesátce výrazně zlepšuje. V čase odchodu do důchodu jsou spokojeny plné dvě třetiny (67%) mužů a nadpoloviční většina žen (59 %).
Typický spokojený Čech/Češka:
Poznámka k aktuálnímu sběru dat
Průzkum „Zdraví pod lupou Lékárna.cz“ realizovala exkluzivně pro Lékárna.cz a QED GROUP agentura Confess Research na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18–70 let, počet respondentů N=1030, sběr dat metodou CAWI proběhl v dubnu 2024 a v dubnu 2025.
Češi často začínají řešit své zdraví až ve chvíli, kdy se objeví problém – pravidelnou prevenci zanedbává velká část populace, ukazuje to reprezentativní průzkum Lékárna.cz z dubna 2025. Průzkum potvrzuje, že pouze 45 % lidí si hlídá preventivní prohlídky samo - na výzvu lékaře reaguje 26 % a každý pátý je zcela ignoruje. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změny, které mají motivovat veřejnost k větší zodpovědnosti za vlastní zdraví a počítá s tím, že nově budou pacienty aktivně oslovovat praktici. Aktuální čísla ale potvrzují, že na systému “pobídek” k prevenci je v České republice třeba pořádně zapracovat.
“Je nejvyšší čas aktivizovat k prevenci: pacienti na ni moc nemyslí, praktici se zčásti snaží, pojišťovny hledají pod tlakem růstu nákladů na prevenci prostředky . Pro mě osobně jsou největším varováním, informace z průzkumu o vztahu mezi praktickým lékařem a pacientem – více než polovina lidí (58%) má pocit, že jejich zdraví lékaře vlastne moc nezajímá a 40% Čechů poukazuje na nedostupnou základní lékařskou péči v blízkosti svého bydliště (praktický, dětský lékař, zubař),“ říká PharmDr. Vladimír Finsterle, zakladatel první a největší lékárny na českém internetu, Lékárna.cz a iniciátor průzkumu
Zubař a gynekolog: výjimky, které potvrzují pravidlo
Češi a prevence? Češi na ni moc nejsou. Slyšíme hlavně na zubaře, gynekologa a mamograf. Ale jakmile jde o vyšetření, která jsou trochu „nepříjemnější“ nebo náročnější na čas, máme tendenci je odkládat nebo ignorovat. K zubaři chodí většina z nás (75 %), ženy si navíc pečlivě hlídají pravidelné kontroly u gynekologa (76 %). A když přijde řeč na mamograf, taky jsou zodpovědné – 63 % žen nad 45 let si na něj pravidelně najde čas. Jenže pak už to trochu drhne. Třeba kolonoskopie, která může včas odhalit rakovinu, tu mezi padesátkou a sedmdesátkou podstupuje jen 18 % lidí. A muži? Ti to mají podobně – na vyšetření prostaty dorazí jen každý pátý. Lepší je to u starších ročníků ( 61 - 70 let), tady si už skoro polovina k urologovi zajde (43 %).
A proč to tak máme? Průzkum odhalil několik důvodů:
Zdravotní gramotnost jako klíčová bariéra
Kdo přesně neví, proč a kam jít, ten tam obvykle ani nedojde. Pouze 60 % Čechů se aktivně stará o své zdraví. Další významnou překážkou je časová náročnost a nízká úroveň zdravotní gramotnosti, která mnohým ztěžuje orientaci v preventivních možnostech. Nízká gramotnost vede k tomu, že mnoho lidí neví, jak správně využívat dostupné preventivní vyšetření a jaký mají nárok na různé služby. A právě tady je prostor pro změnu.
Motivace místo pasivity: Jak změnit přístup k prevenci
V České republice má každý pojištěnec nárok na pravidelné preventivní prohlídky* – například u praktického lékaře jednou za dva roky, u zubaře dvakrát ročně a u gynekologa každý rok. Kromě toho existují programy cíleného screeningu*, například rakoviny prsu, děložního hrdla či tlustého střeva. Přesto účast na těchto prohlídkách výrazně klesá. Na to reaguje nový návrh Ministerstva zdravotnictví*. Nově bude možné cíleně odměňovat pojištěnce, kteří se aktivně účastní preventivních programů, například formou příspěvků na očkování, sport či dentální hygienu.
„Změna v přístupu k prevenci je nezbytná a vyžaduje zejména jasnou motivaci pro ty, kteří se o prevenci nezajímají. V současné úpravě vidím riziko v tom, že systém bude dále podporovat ty, kteří se o své zdraví starají tak jako tak a bude nás to stát jen více prostředků. Zdravotní pojišťovny by měly aktivně vyhodnocovat záznamy kohort pacientů, kteří nechodí na prevenci a cíleně je motivovat k pravidelným kontrolám – podobně, jako když sledují historii u pojištění aut. K tomu ale potřebujeme např. definovat obsah standardní preventivní prohlídky, což u nás není. Zkrátka každý lékař si stanoví obsah preventivní prohlídky podle svého uvážení. Tedy základem jsou jednoznačná doporučení, jejich proplácení pojišťovnami a vyhodnocování výkonu resp. výstupy lékařů či účast pacientů v programech, které by byly “akreditovány pro prevenci”. Klíčová je také srozumitelná a cílená informovanost pacientů. Dobře nastavená a motivující prevence přinese nejen zdravější populaci, ale i dlouhodobé úspory pro zdravotní systém,“ uzavírá Vladimír Finsterle.
Reprezentativní průzkum, který mapoval zdraví a spokojenost Čechů v dubnu 2025 na vzorku 1 030 osob ve věku 18–70 let iniciovala první a největší lékárna na českém internetu Lékárna.cz ve spolupráci se společností QED GROUP a agenturou Confess Research v dubnu 2024, se bude opakovat každoročně, protože životní úroveň, vzdělání a vztahy jsou faktory, které výsledky ovlivňují a mění se v čase. Lékárna.cz chce sledovat vývoj a porovnávat meziroční data, která by měla směřovat ke společenskému vývoji.
zdroje:
*https://www.nzip.cz/kategorie/188-preventivni-prohlidky-podle-veku
*https://www.nzip.cz/kategorie/5-screening
Nový výzkum Lékárna.cz odhaluje, že ačkoliv Češi považují fyzické i duševní zdraví za mimořádně důležité, aktivní péče o obě tyto oblasti výrazně zaostává. Meziročně navíc klesla duševní pohoda a narostl výskyt stresu.
Drtivá většina obyvatel České republiky deklaruje, že zdraví je pro ně klíčovou hodnotou. Týká se to jak fyzického, tak duševního zdraví (94 % resp. 88 %). Navzdory těmto deklaracím (grafy 2 a 4) se ale o své zdraví aktivně stará výrazně méně lidí (grafy 3 a 5) – v případě fyzického zdraví to nejsou ani dva lidi ze tří (60 %), v případě duševního zdraví ještě o něco méně (56 %). Lidí, kteří věnují pozornost současně oběma oblastem, je pak méně než polovina (47 %). Výsledky vyplývají z rozsáhlého výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz, který opakovaně mapuje postoje české populace ke zdraví a celkovou spokojenost se životem. Společně ho realizují Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.
Se životem jsme spokojení
Se svým životem je spokojena více než polovina populace (59 %), naopak vyloženě nespokojen je 1 člověk z 10 (10 %). Zatímco není zásadní rozdíl mezi spokojeností mužů a žen, tak naopak jeden z nejdůležitějších aspektů promítající se do spokojenosti je starost o zdraví (graf 1). Ten, kdo se stará o své fyzické i duševní zdraví, je výrazně spokojenější (68 %).
Vyšší spokojenost vykazují také lidé žijící v partnerském vztahu (64 %), domácnosti s dětmi (63 %) a zásadní vliv na naši spokojenost má pak finanční situace – 4 z 5 lidí (79 %), kteří pohodlně vycházejí se svými příjmy, se cítí spokojeně se životem, z těch, kteří mají hluboko do kapsy, je to pouhá třetina (36 %). Zcela zásadní vliv na životní spokojenost a vnímání zdraví mají také kvalitní spánek (72 % těch, kdo spí dobře, je spokojeno se životem, oproti 40 % těch, kdo spí špatně).
Spokojený ještě neznamená v pohodě
„Rozhodli jsme se podpořit diskuzi a uvědomění si aktuální situace v českém zdravotnictví na základě dat tím, že iniciujeme a podporujeme unikátní reprezentativní průzkum v české populaci. Jedná se o druhý ročník a naším záměrem je tento průzkum opakovat každý rok a tím získat pohled na trendy v tom, jakou péči lidé svému zdraví věnují, a odrážet realitu změn, které se ve zdravotnictví dějí. Lékárna.cz je konkrétním příkladem moderního zdravotnického zařízení, které posouvá, někdy i objevuje, co to vlastně je moderní lékárenství. A právě jeho součástí je ambice se dívat a podporovat zdraví od uvědomění si rizik, přes prevenci, vlastní samoléčbu až po formy podpory správného užívání předepsaných léčiv,“ vysvětluje pozadí výzkumu Vladimír Finsterle, zakladatel první internetové lékárny v Česku Lékárna.cz.
Právě z meziročního srovnání vyplývá, že v případě vnímání duševního zdraví (graf 6 a graf 7) došlo k viditelným posunům. Ve srovnání s loňským šetřením klesá počet lidí, kteří deklarují svou duševní pohodu (56 %), přičemž největší propad lze zaznamenat ve skupině ženy (52 %) a nejmladší dospělí do 30 let (48 %), často označované jako generace Z.
Co se týká obecných příčin psychické nepohody (graf 8), na prvním místě lidé uvádějí stres (v posledním měsíci jej zažívalo 44 % dotázaných), dále vyčerpání (42 %) a strach či obavy (36 %). Na druhou stranu lidé poměrně ve velkém zažívají i pozitivní emoce jako radost (63 %), pobavení (63 %) nebo lásku (62 %).
„Pětiprocentní pokles lidí, kteří se necítí psychicky v pohodě, a šestiprocentní vzestup lidí zažívajících stres, je u daného vzorku nad rámcem chyby odhadu, takže jde o významné meziroční změny. Kroků, které můžeme učinit, abychom posílili pocit kontroly nad svou psychickou kondicí, je celá řada, ale nejsou – s výjimkou setkávání s blízkými osobami a chozením do přírody – všeobecně známé či využívané. Vysoce účinný je pro podporu našeho duševního zdraví systematický rozvoj (uvádí je jen 14 % lidí v populaci), vědomé hlídání work-life balance (11 %) a nebo rozvíjení všímavosti (praktikuje jen 6 % lidí),“ komentuje situaci psycholog Radvan Bahbouh, zakladatel společnosti QED GROUP. Velmi účinná je také redukce sledování zpráv a pobytu na sociálních sítích. „I přes svou účinnost jsou tyto prostředky zlepšení duševního zdraví vcelku opomíjené. V této oblasti by rozhodně pomohla větší osvěta,“ dodává Radvan Bahbouh.
Záda bolí polovinu populace
V případě fyzického zdraví se cítí naprosto nebo spíše zdrávo rovněž zhruba polovina (54 %) lidí. Těch, kteří ale deklarují, že se cítí zcela fyzicky zdraví nebo v naprosté psychické pohodě (graf 6) je však relativně málo (15 resp. 20 %).
Z neduhů, které lidi nejčastěji trápí (graf 10), jsou to na prvním místě bolesti zad a páteře (44 %), bolesti kloubů (34 %), problémy se spánkem (29 %), se zrakem (23 %) a bolesti hlavy (21 %). Lidé, kteří trpí psychickými problémy, častěji také trpí různými zdravotními problémy fyzického rázu (problém se spánkem, bolesti hlavy, zažívací problémy apod.). Fyzické a psychické zdraví se tedy zjevně vzájemně ovlivňují, otázkou však zůstává, kde je příčinou fyzické zdraví, které následně způsobuje psychickou (ne)pohodu, a kde se naopak psychické problémy odrážejí ve fyzickém zdraví.
Muži a senioři jsou odolnější, ženy a mladí se víc starají
Ženy zdraví – ať již fyzickému nebo duševnímu – přisuzují vyšší důležitost a více o něj pečují (grafy 3 a 5), přesto se častěji cítí fyzicky i psychicky hůře než muži. Vysokou důležitost fyzickému zdraví přikládají i nejstarší lidé, lidé věnující se sportu, ale třeba také rozvedení.
Starší generace si celkem pochopitelně stěžuje na kvalitu svého fyzického zdraví, ale zároveň se tito lidé cítí v největší psychické pohodě. Naopak nejmladší generace sice hodnotí svou fyzickou kondici lépe, než je průměr populace, a také se o své zdraví více stará, ale zároveň vykazuje nejnižší úroveň psychické pohody a pocitu kontroly nad ní. I proto patří ke skupině, která nejčastěji vyhledává pomoc psychologů.
Každý má svůj „recept“
Když už nás přepadnou negativní pocity, snažíme se s nimi bojovat nejrůznějšími způsoby (graf 9). K těm nejčastějším patří pobyt v přírodě (54 %), trávení času s rodinou (50 %) nebo koníčky (49 %). Zhruba třetina lidí si svou pohodu posiluje domácím mazlíčkem (33 %), sportem (30 %), ale také omezením sledování zpráv (31 %) nebo času stráveného na sociálních sítích (17 %). Vedle toho ženy například rády užívají bylinky, ale častěji také předepsanou medikaci, muži se o něco více věnují svým koníčkům. Skoro čtvrtina (23 %) pak přiznává, že si dá například skleničku, a každý jedenáctý (9 %) zmiňuje, že užívá předepsanou medikaci.
„Každý z nás, kdo žije v České republice, asi tuší, že jednou z příčin je stále pocit, že o moje zdraví se musí postarat někdo jiný. Že naše zdravotnictví je takový servis, na který má každý nárok, ať se chová ke svému tělu a mysli jakkoli. K tomu přispívají politici razící rovnostářské teorie, že každý má nárok na všechno bez jakékoliv odpovědnosti,“ shrnuje závěry letošního šetření Vladimír Finsterle a dodává: „Na to pak doplácíme všichni, i ti, kteří se chovají ke svému zdraví odpovědně, a systém je zatížený hašením požárů, které nemusely vypuknout .”
Poznámka k aktuálnímu sběru dat
Průzkum „Zdraví pod lupou Lékárna.cz“ realizovala exkluzivně pro Lékárna.cz a QED GROUP agentura Confess Research na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18–70 let, počet respondentů N=1030, sběr dat metodou CAWI proběhl v dubnu 2025.
Lékárna.cz
První a největší online lékárna v Česku, která na českém trhu působí už od roku 1999 a v průběhu let si vybudovala pozici nejnavštěvovanější e-lékárny bez kamenného řetězce a bez výdeje léků na recept ve střední a východní Evropě. Kromě široké nabídky produktů nabízí také odborné služby, její lékárníci ročně poskytují tisíce konzultací přes chat, telefon i e-mail. Lékárnu.cz provozuje společnost Pears Health Cyber, kterou založil PharmDr. Vladimír Finsterle.
QED GROUP
Společnost pro efektivní rozvoj jednotlivců, týmů i organizací založil v roce 1998 doc. MUDr. PhDr. Radvan Bahbouh, Ph.D., psycholog, kouč a matematik, dříve též vedoucí katedry psychologie na FF UK. Jednou z nejsilnějších stránek společnosti je evidence-based přístup a vlastní psychologický výzkum.
Confess Research
Přední výzkumná agentura působící na českém trhu od roku 2002 nabízí širokou škálu metodik kvalitativního i kvantitativního výzkumu. Je členem Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR, které dbá na dodržování přísných výzkumných standardů.
Až 95 % Čechů uvádí zájem o své fyzické zdraví, ale jen dvě třetiny z nich se o něj aktivně starají. Vyplývá to z průzkumu Jak se Češi cítí zdraví a spokojení, který Lékárna.cz (první a největší na českém internetu) realizovala v dubnu 2024. Z průzkumu také vyplynulo, že skoro polovina Čechů (42 %) není spokojena se systémem zdravotní péče. Za problematické označují zejména dlouhé čekací doby v čekárnách a objednací lhůty pro operační výkony. Zakladatel Lékárna.cz PharmDr. Vladimír Finsterle na streamu k problematice fyzického zdraví a zdravotní péče vysvětlil: „Zdraví není jen o lécích, ale i o komplexním přístupu, který zahrnuje screening, prevenci a vzdělávání. Tyto oblasti jsou součástí naší vize moderního lékárenství, proto jsme tento průzkum a následně diskuse k němu v Lékárna.cz iniciovali.”
Spokojenost pacienta může ovlivnit nevědomost
Až 82 % Čechů navštívilo za posledních 12 měsíců praktického lékaře. MUDr. Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM a host streamu, ale v diskusi upozornil na obsah samotné preventivní prohlídky: „Běžný člověk asi úplně přesně neví, co má od prohlídky očekávat a když proběhne v dobré atmosféře, tak je spokojen. Z toho může vyplývat vysoké číslo spokojenosti (82 %) Čechů s návštěvou praktického lékaře”. Smejkal zdůrazňuje, že pacienti potřebují lepší orientaci v prevenci, aby se ve zdraví dožili dlouhého věku. Z průzkumu vyplývá, že o zdraví pečují nejvíce nejstarší lidé 61-70 let (91 % navštívilo praktika za poslední rok) a mladí do 30 let. Petr Smejkal upozornil, že právě zdravotní problémy starší generace jsou často připisovány věku: „Nikdo z nás by neměl slýchávat z úst lékaře, že jakýkoliv zdravotní problém souvisí s věkem pacienta, a proto se s tím vlastně nedá nic dělat – může mít mnohem závažnější příčinu, než jen souvislost se stárnutím. Na druhou stranu je zde mladší generace (40+), která prevenci často zanedbává (25 % věkové kategorie na preventivní prohlídky nechodí), zadělává si tak na zdravotní problémy do budoucna.”
Prevence je soubor různých faktorů
V dobré kondici se cítí 54 % Čechů. Péče o zdraví nesouvisí jen s věkem, ale i s finančním zabezpečením, místem bydliště (nejvíce se o sebe starají Pražáci - 68 %) a vzděláním. Jakub Hlávka, Ph.D., M.A., z Institutu pro zdravotní ekonomiku říká, že lidé s takzvanou zdravotní gramotností snadněji rozumějí zdravotním doporučením a rychleji reagují na změny ve zdravotním stavu, čímž přispívají k prevenci a zlepšení kvality svého života, protože mají schopnost získávat, chápat, číst a rozumět informacím o zdraví. Bohužel i přesto, že informace jsou stále dostupnější, jen dvě třetiny lidí o své zdraví opravdu pečují (60 %). “Zejména lidé v produktivním věku často uvádějí, že nemají čas. Pro čtyřicátníky jsou typickými bariérami práce, péče o děti a stárnoucí rodiče. V kombinaci právě s nízkou zdravotní gramotností to zvyšuje riziko zdravotních komplikací,“ vysvětluje Hlávka. V ideálním světě tomuto stavu pomáhají zdravotní pojišťovny, které mají monitorovat zdravotní záznamy pacientů a motivovat je k pravidelným preventivním prohlídkám. Průzkum ukazuje, že na výzvu zdravotní pojišťovny k prevenci dnes reaguje jen kritické 1 % Čechů. „Podobně jako v pojištění aut by se pojišťovací plány měli přizpůsobovat podle účasti pacienta na prevenci. To vyžaduje regulační rámec, který pojišťovnám umožní znát zdravotní historii klienta a motivovat ho k účasti na prohlídkách. Základem jsou jasně definovaná doporučení, například kolonoskopie jednou za 10 let, měření cholesterolu, mamografie, gynekologické vyšetření, kontrola aneurysmatu břišní aorty. Na základě těchto doporučení by pojišťovny měly tyto výkony hradit a zpětně kontrolovat výkony praktického lékaře. Důležitá je i srozumitelná informovanost pacienta,“ doplňuje Smejkal.
Komunikace a odvaha pacienta je cesta, systémová změna běh na dlouhou trať
Přibližně dvě třetiny populace (58 %) je spokojeno se systémem zdravotní péče v Čechách. Nejproblematičtější jsou čekací lhůty jak u lékaře (19 %), tak na operační úkony (23 %), dostupnost specializované péče v místě bydliště (53 %), ale i opravdový zájem lékařů o zdraví pacientů (42 %). Otevřená komunikace mezi pacientem a lékařem je podle Vladimíra Finsterleho cesta ke zlepšování těchto problémů, což potvrzuje Petr Smejkal: „Není třeba se bát zeptat lékaře na kolonoskopii nebo jiná preventivní vyšetření. To samé platí pro naše blízké – ať už se jedná o děti nebo prarodiče, je důležité se zajímat o prevenci, očkování a další odborná vyšetření. Je také třeba umět se orientovat v dezinformacích a zaměřit se na to, co přispívá k delšímu a zdravějšímu životu. Buďme aktivními občany a nebojme se ptát. Komunikace mezi pacientem a lékařem je skutečně klíčová,“ říká.
Systémová změna v oblasti zdravotní péče je dlouhodobý proces. Experti zdůrazňují důležitost zdravotní edukace již od školního věku a vyzývají k veřejnému tlaku na politiky, aby změny v oblasti péče o zdraví byly skutečnou prioritou. Petr Smejkal vysvětluje, že Češi jsou zvyklí na relativní dostupnost zdravotní péče zdarma, ale bez potřebných změn se blížíme k vážným problémům v péči o zdraví. „Pracujme jako jednotlivci na svém zdraví systematicky, nezapomínejme na spánek, sport a péči o své blízké. Na národní úrovni je to opravdu otázka tlaku na politiky. V oblasti zdravotní politiky je důležité ptát se jich na konkrétní programy, kroky a změny směrem k lepší efektivitě, kvalitě a dostupnosti zdravotní péče,” uzavírá Jakub Hlávka.
Recept na fyzické zdraví
Celý stream věnovaný reprezentativnímu průzkumu "Jak se cítí Češi zdraví a spokojení" si můžete prohlédnout i ze záznamu zde (část Fyzické zdraví a systém zdravotní péče) a zde (část Duševní zdraví) a rádi ho poskytneme ve vyžádaném formátu dle vaší potřeby.
*/Data z průzkumu, poskytneme i otevřená či zpracovaná data (obě části)
Na reprezentativním průzkumu participuje kromě Lékárna.cz také QED GROUP a agentura CONFESS RESEARCH, realizovaly ho letos v dubnu na vzorku 1017 osob metodou CAWI . Předpokládají každoroční opakování pro zachycení změn názorů společnosti na zdraví a systém zdravotní péče.
→ Lékárna.cz má 25 let zkušeností v lékárenském poradenství. Na vylepšení poradenských služeb denně pracuje tým odborných farmaceutů. Co se týče zdraví, poradíme, ať je zákazník kdekoli a v jakékoliv situaci. Lékárna.cz si za 25 let své existence vybudovala pozici nejnavštěvovanější e-lékárny bez kamenného řetězce, bez výdeje léků na recept ve střední a východní Evropě. Na jaře roku 2024 se přesouvá do krabiček ke službám, kdy nabízí svým zákazníkům odborné komplexní poradenství v oblasti lékového auditu a interpretaci laboratorních výsledků. Vzdálená odborná péče je revolučním přístupem ke zdravotní péči a modernímu lekárenství, kam Lékárna.cz směřuje. Lékárna.cz provozuje společnost Pears Health Cyber, kterou založil PharmDr. Vladimír Finsterle.
→ Společnost QED GROUP udává směr efektivního rozvoje jednotlivců, týmů i organizací už od roku 1998. Jednou z nejsilnějších stránek společnosti je evidence-based přístup a vlastní psychologický výzkum. QED GROUP je držitel řady prestižních ocenění a vyznamenání. Společnost založil doc. MUDr. PhDr. Radvan Bahbouh, Ph.D., psycholog, kouč a matematik, dříve též vedoucí katedry psychologie na FF UK.
→ Confess Research je výzkumná agentura působící na českém trhu od roku 2002. Od svého založení se etablovala jako přední expert v oblasti výzkumu trhu, který nabízí širokou škálu metodik od kvalitativních sond do spotřebitelského chování, přes inovativní testy konceptů, reklam a nových produktů, až po rozsáhlé trackingové studie a ad-hoc analýzy spotřebitelských postojů. Confess se unikátně zaměřuje také na výzkum podvědomí, kde využívá pokročilé Neurotesty komunikace a studie metodou Reakčních časů, které pronikají za běžné deklarace a odkrývají skryté aspekty lidského chování.
