Většina Čechů je se svým životem spokojená. Jsou to hlavně sportovci, dobří spáči, lidé žijící ve vztahu a s rodinou , pohodlně vycházející se svými příjmy. Takto definují spokojenost se životem letošní výsledky výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz.
Bez ohledu na to, jak černě vykreslují život v České republice mnozí politici, svou spokojenost se životem potvrdila více než polovina Čechů (59 %). A to loni i letos, což je signál stability v hodnocení svého života českou populací. To je povzbuzující zpráva, zvlášť když k tomuto číslu přičteme ještě třetinu lidí, kteří nejsou ani spokojeni ani nespokojeni a vyjde nám, že skutečně nespokojený je pouze jeden Čech z deseti. Tyto závěry vyplývají ze zmíněného výzkumu, který společně realizovaly společnosti Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.
Pracujte a odpočívejte
Zásadní vliv na spokojenost se životem mají naše příjmy. Nejde o jejich celkovou výši, ale o to, jak se nám daří s penězi vycházet: ten, kdo pohodlně vychází se svými příjmy, se většinou cítí i spokojený se životem (79 %). A mezi těmi, kdo naopak těžko vychází s penězi, je spokojen se životem jen každý třetí člověk (36 %).
Pro spokojenost se životem je důležité se i dobře vyspat a sportovat. Skoro tři čtvrtiny lidí (72 %), kteří dobře spí, jsou spokojeny se svým životem. Úplně stejná míra spokojenosti (72 %) pak vládne i mezi lidmi, kdo se věnují sportu. A ti kdo špatně spí a nesportují? Mezi nimi bychom našli opravdu výrazně méně spokojených (40 resp. 53 %).
„Špatný spánek a únava výrazně snižují pocit životní spokojenosti, zatímco kvalitní spánek napomáhá udržování psychické rovnováhy. V letošním výzkumu uvádí problémy se spánkem již 29 % respondentů, to je oproti loňsku o 3 % víc špatných spáčů! Aktuální data nám také ukazují, že mezi lidmi, kteří spí 6 až 7 hodin denně, navštívilo psychiatra až 61 %. To potvrzuje úzkou souvislost mezi délkou a kvalitou spánku a duševním zdravím. Pro srovnání: v roce 2024 vykazovalo známky podezření na depresi 54 % těch, kteří hodnotili svůj spánek jako špatný. Data jasně ukazují, že kvalita spánku není jen otázkou komfortu, ale i klíčovým ukazatelem duševního zdraví,” říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz, která výzkum od loňského roku realizuje.
Děti jsou radost i starost
Další rada na životní štěstí zní: najděte si partnera a vychovávejte děti. Lidé, kteří žijí v domácnosti s dětmi, jsou totiž v životě spokojenější (63 % domácnosti s dětmi vs. 56 % bez dětí). Existuje tu ale jeden paradox: zatímco děti přinášejí do domácnosti štěstí, ženy na rodičovské dovolené jsou nespokojené výrazně častěji než průměr populace (16 % vs. 10%).
„Ženy na mateřské dovolené představují populační skupinu, která je při vysoké míře každodenní zátěže ochuzena o celou řadu zdrojů životní spokojenosti, jakými jsou například čas na sebe, na svůj systematický seberozvoj, na koníčky, své přátele a na kvalitní spánek. K tomu je třeba připočítat přerušení pracovní kariéry, které často vede k ochuzení o některé podnětné kontakty a činnosti, a samozřejmě i o zdroj finančních příjmů. I když rané rodičovství přináší i mnoho radostných a odměňujících okamžiků, může nová životní role v kombinaci s vysokými očekáváními rodiny i společnosti vést ke snížení sebevědomí a seberealizace,“ vysvětluje složitou situaci maminek psycholog Radvan Bahbouh, zakladatel společnosti QED GROUP.
Pokud bychom mezi generacemi hledali největší nespokojence, najdeme je mezi nejmladšími. V tzv. generaci Z je 13 % nespokojených oproti jen 7 % u baby boomers čili Husákových dětí. Nejmladší dospělí jsou tedy téměř dvakrát častěji nespokojeni než jejich prarodiče.
Padesátka jako životní křižovatka
Spokojenost není příliš závislá na věku, ale jedna skupina výrazně vybočuje: dramaticky se zhoršil pocit spokojenosti u lidí ve věku 51-60 let (z 60 % na pouhých 51 %), ženy tohoto věku se cítí spokojeně ještě mnohem méně – necelá polovina (44%). Naštěstí se situace po šedesátce výrazně zlepšuje. V čase odchodu do důchodu jsou spokojeny plné dvě třetiny (67%) mužů a nadpoloviční většina žen (59 %).
Typický spokojený Čech/Češka:
Poznámka k aktuálnímu sběru dat
Průzkum „Zdraví pod lupou Lékárna.cz“ realizovala exkluzivně pro Lékárna.cz a QED GROUP agentura Confess Research na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18–70 let, počet respondentů N=1030, sběr dat metodou CAWI proběhl v dubnu 2024 a v dubnu 2025.
Češi často začínají řešit své zdraví až ve chvíli, kdy se objeví problém – pravidelnou prevenci zanedbává velká část populace, ukazuje to reprezentativní průzkum Lékárna.cz z dubna 2025. Průzkum potvrzuje, že pouze 45 % lidí si hlídá preventivní prohlídky samo - na výzvu lékaře reaguje 26 % a každý pátý je zcela ignoruje. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změny, které mají motivovat veřejnost k větší zodpovědnosti za vlastní zdraví a počítá s tím, že nově budou pacienty aktivně oslovovat praktici. Aktuální čísla ale potvrzují, že na systému “pobídek” k prevenci je v České republice třeba pořádně zapracovat.
“Je nejvyšší čas aktivizovat k prevenci: pacienti na ni moc nemyslí, praktici se zčásti snaží, pojišťovny hledají pod tlakem růstu nákladů na prevenci prostředky . Pro mě osobně jsou největším varováním, informace z průzkumu o vztahu mezi praktickým lékařem a pacientem – více než polovina lidí (58%) má pocit, že jejich zdraví lékaře vlastne moc nezajímá a 40% Čechů poukazuje na nedostupnou základní lékařskou péči v blízkosti svého bydliště (praktický, dětský lékař, zubař),“ říká PharmDr. Vladimír Finsterle, zakladatel první a největší lékárny na českém internetu, Lékárna.cz a iniciátor průzkumu
Zubař a gynekolog: výjimky, které potvrzují pravidlo
Češi a prevence? Češi na ni moc nejsou. Slyšíme hlavně na zubaře, gynekologa a mamograf. Ale jakmile jde o vyšetření, která jsou trochu „nepříjemnější“ nebo náročnější na čas, máme tendenci je odkládat nebo ignorovat. K zubaři chodí většina z nás (75 %), ženy si navíc pečlivě hlídají pravidelné kontroly u gynekologa (76 %). A když přijde řeč na mamograf, taky jsou zodpovědné – 63 % žen nad 45 let si na něj pravidelně najde čas. Jenže pak už to trochu drhne. Třeba kolonoskopie, která může včas odhalit rakovinu, tu mezi padesátkou a sedmdesátkou podstupuje jen 18 % lidí. A muži? Ti to mají podobně – na vyšetření prostaty dorazí jen každý pátý. Lepší je to u starších ročníků ( 61 - 70 let), tady si už skoro polovina k urologovi zajde (43 %).
A proč to tak máme? Průzkum odhalil několik důvodů:
Zdravotní gramotnost jako klíčová bariéra
Kdo přesně neví, proč a kam jít, ten tam obvykle ani nedojde. Pouze 60 % Čechů se aktivně stará o své zdraví. Další významnou překážkou je časová náročnost a nízká úroveň zdravotní gramotnosti, která mnohým ztěžuje orientaci v preventivních možnostech. Nízká gramotnost vede k tomu, že mnoho lidí neví, jak správně využívat dostupné preventivní vyšetření a jaký mají nárok na různé služby. A právě tady je prostor pro změnu.
Motivace místo pasivity: Jak změnit přístup k prevenci
V České republice má každý pojištěnec nárok na pravidelné preventivní prohlídky* – například u praktického lékaře jednou za dva roky, u zubaře dvakrát ročně a u gynekologa každý rok. Kromě toho existují programy cíleného screeningu*, například rakoviny prsu, děložního hrdla či tlustého střeva. Přesto účast na těchto prohlídkách výrazně klesá. Na to reaguje nový návrh Ministerstva zdravotnictví*. Nově bude možné cíleně odměňovat pojištěnce, kteří se aktivně účastní preventivních programů, například formou příspěvků na očkování, sport či dentální hygienu.
„Změna v přístupu k prevenci je nezbytná a vyžaduje zejména jasnou motivaci pro ty, kteří se o prevenci nezajímají. V současné úpravě vidím riziko v tom, že systém bude dále podporovat ty, kteří se o své zdraví starají tak jako tak a bude nás to stát jen více prostředků. Zdravotní pojišťovny by měly aktivně vyhodnocovat záznamy kohort pacientů, kteří nechodí na prevenci a cíleně je motivovat k pravidelným kontrolám – podobně, jako když sledují historii u pojištění aut. K tomu ale potřebujeme např. definovat obsah standardní preventivní prohlídky, což u nás není. Zkrátka každý lékař si stanoví obsah preventivní prohlídky podle svého uvážení. Tedy základem jsou jednoznačná doporučení, jejich proplácení pojišťovnami a vyhodnocování výkonu resp. výstupy lékařů či účast pacientů v programech, které by byly “akreditovány pro prevenci”. Klíčová je také srozumitelná a cílená informovanost pacientů. Dobře nastavená a motivující prevence přinese nejen zdravější populaci, ale i dlouhodobé úspory pro zdravotní systém,“ uzavírá Vladimír Finsterle.
Reprezentativní průzkum, který mapoval zdraví a spokojenost Čechů v dubnu 2025 na vzorku 1 030 osob ve věku 18–70 let iniciovala první a největší lékárna na českém internetu Lékárna.cz ve spolupráci se společností QED GROUP a agenturou Confess Research v dubnu 2024, se bude opakovat každoročně, protože životní úroveň, vzdělání a vztahy jsou faktory, které výsledky ovlivňují a mění se v čase. Lékárna.cz chce sledovat vývoj a porovnávat meziroční data, která by měla směřovat ke společenskému vývoji.
zdroje:
*https://www.nzip.cz/kategorie/188-preventivni-prohlidky-podle-veku
*https://www.nzip.cz/kategorie/5-screening
Nový výzkum Lékárna.cz odhaluje, že ačkoliv Češi považují fyzické i duševní zdraví za mimořádně důležité, aktivní péče o obě tyto oblasti výrazně zaostává. Meziročně navíc klesla duševní pohoda a narostl výskyt stresu.
Drtivá většina obyvatel České republiky deklaruje, že zdraví je pro ně klíčovou hodnotou. Týká se to jak fyzického, tak duševního zdraví (94 % resp. 88 %). Navzdory těmto deklaracím (grafy 2 a 4) se ale o své zdraví aktivně stará výrazně méně lidí (grafy 3 a 5) – v případě fyzického zdraví to nejsou ani dva lidi ze tří (60 %), v případě duševního zdraví ještě o něco méně (56 %). Lidí, kteří věnují pozornost současně oběma oblastem, je pak méně než polovina (47 %). Výsledky vyplývají z rozsáhlého výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz, který opakovaně mapuje postoje české populace ke zdraví a celkovou spokojenost se životem. Společně ho realizují Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.
Se životem jsme spokojení
Se svým životem je spokojena více než polovina populace (59 %), naopak vyloženě nespokojen je 1 člověk z 10 (10 %). Zatímco není zásadní rozdíl mezi spokojeností mužů a žen, tak naopak jeden z nejdůležitějších aspektů promítající se do spokojenosti je starost o zdraví (graf 1). Ten, kdo se stará o své fyzické i duševní zdraví, je výrazně spokojenější (68 %).
Vyšší spokojenost vykazují také lidé žijící v partnerském vztahu (64 %), domácnosti s dětmi (63 %) a zásadní vliv na naši spokojenost má pak finanční situace – 4 z 5 lidí (79 %), kteří pohodlně vycházejí se svými příjmy, se cítí spokojeně se životem, z těch, kteří mají hluboko do kapsy, je to pouhá třetina (36 %). Zcela zásadní vliv na životní spokojenost a vnímání zdraví mají také kvalitní spánek (72 % těch, kdo spí dobře, je spokojeno se životem, oproti 40 % těch, kdo spí špatně).
Spokojený ještě neznamená v pohodě
„Rozhodli jsme se podpořit diskuzi a uvědomění si aktuální situace v českém zdravotnictví na základě dat tím, že iniciujeme a podporujeme unikátní reprezentativní průzkum v české populaci. Jedná se o druhý ročník a naším záměrem je tento průzkum opakovat každý rok a tím získat pohled na trendy v tom, jakou péči lidé svému zdraví věnují, a odrážet realitu změn, které se ve zdravotnictví dějí. Lékárna.cz je konkrétním příkladem moderního zdravotnického zařízení, které posouvá, někdy i objevuje, co to vlastně je moderní lékárenství. A právě jeho součástí je ambice se dívat a podporovat zdraví od uvědomění si rizik, přes prevenci, vlastní samoléčbu až po formy podpory správného užívání předepsaných léčiv,“ vysvětluje pozadí výzkumu Vladimír Finsterle, zakladatel první internetové lékárny v Česku Lékárna.cz.
Právě z meziročního srovnání vyplývá, že v případě vnímání duševního zdraví (graf 6 a graf 7) došlo k viditelným posunům. Ve srovnání s loňským šetřením klesá počet lidí, kteří deklarují svou duševní pohodu (56 %), přičemž největší propad lze zaznamenat ve skupině ženy (52 %) a nejmladší dospělí do 30 let (48 %), často označované jako generace Z.
Co se týká obecných příčin psychické nepohody (graf 8), na prvním místě lidé uvádějí stres (v posledním měsíci jej zažívalo 44 % dotázaných), dále vyčerpání (42 %) a strach či obavy (36 %). Na druhou stranu lidé poměrně ve velkém zažívají i pozitivní emoce jako radost (63 %), pobavení (63 %) nebo lásku (62 %).
„Pětiprocentní pokles lidí, kteří se necítí psychicky v pohodě, a šestiprocentní vzestup lidí zažívajících stres, je u daného vzorku nad rámcem chyby odhadu, takže jde o významné meziroční změny. Kroků, které můžeme učinit, abychom posílili pocit kontroly nad svou psychickou kondicí, je celá řada, ale nejsou – s výjimkou setkávání s blízkými osobami a chozením do přírody – všeobecně známé či využívané. Vysoce účinný je pro podporu našeho duševního zdraví systematický rozvoj (uvádí je jen 14 % lidí v populaci), vědomé hlídání work-life balance (11 %) a nebo rozvíjení všímavosti (praktikuje jen 6 % lidí),“ komentuje situaci psycholog Radvan Bahbouh, zakladatel společnosti QED GROUP. Velmi účinná je také redukce sledování zpráv a pobytu na sociálních sítích. „I přes svou účinnost jsou tyto prostředky zlepšení duševního zdraví vcelku opomíjené. V této oblasti by rozhodně pomohla větší osvěta,“ dodává Radvan Bahbouh.
Záda bolí polovinu populace
V případě fyzického zdraví se cítí naprosto nebo spíše zdrávo rovněž zhruba polovina (54 %) lidí. Těch, kteří ale deklarují, že se cítí zcela fyzicky zdraví nebo v naprosté psychické pohodě (graf 6) je však relativně málo (15 resp. 20 %).
Z neduhů, které lidi nejčastěji trápí (graf 10), jsou to na prvním místě bolesti zad a páteře (44 %), bolesti kloubů (34 %), problémy se spánkem (29 %), se zrakem (23 %) a bolesti hlavy (21 %). Lidé, kteří trpí psychickými problémy, častěji také trpí různými zdravotními problémy fyzického rázu (problém se spánkem, bolesti hlavy, zažívací problémy apod.). Fyzické a psychické zdraví se tedy zjevně vzájemně ovlivňují, otázkou však zůstává, kde je příčinou fyzické zdraví, které následně způsobuje psychickou (ne)pohodu, a kde se naopak psychické problémy odrážejí ve fyzickém zdraví.
Muži a senioři jsou odolnější, ženy a mladí se víc starají
Ženy zdraví – ať již fyzickému nebo duševnímu – přisuzují vyšší důležitost a více o něj pečují (grafy 3 a 5), přesto se častěji cítí fyzicky i psychicky hůře než muži. Vysokou důležitost fyzickému zdraví přikládají i nejstarší lidé, lidé věnující se sportu, ale třeba také rozvedení.
Starší generace si celkem pochopitelně stěžuje na kvalitu svého fyzického zdraví, ale zároveň se tito lidé cítí v největší psychické pohodě. Naopak nejmladší generace sice hodnotí svou fyzickou kondici lépe, než je průměr populace, a také se o své zdraví více stará, ale zároveň vykazuje nejnižší úroveň psychické pohody a pocitu kontroly nad ní. I proto patří ke skupině, která nejčastěji vyhledává pomoc psychologů.
Každý má svůj „recept“
Když už nás přepadnou negativní pocity, snažíme se s nimi bojovat nejrůznějšími způsoby (graf 9). K těm nejčastějším patří pobyt v přírodě (54 %), trávení času s rodinou (50 %) nebo koníčky (49 %). Zhruba třetina lidí si svou pohodu posiluje domácím mazlíčkem (33 %), sportem (30 %), ale také omezením sledování zpráv (31 %) nebo času stráveného na sociálních sítích (17 %). Vedle toho ženy například rády užívají bylinky, ale častěji také předepsanou medikaci, muži se o něco více věnují svým koníčkům. Skoro čtvrtina (23 %) pak přiznává, že si dá například skleničku, a každý jedenáctý (9 %) zmiňuje, že užívá předepsanou medikaci.
„Každý z nás, kdo žije v České republice, asi tuší, že jednou z příčin je stále pocit, že o moje zdraví se musí postarat někdo jiný. Že naše zdravotnictví je takový servis, na který má každý nárok, ať se chová ke svému tělu a mysli jakkoli. K tomu přispívají politici razící rovnostářské teorie, že každý má nárok na všechno bez jakékoliv odpovědnosti,“ shrnuje závěry letošního šetření Vladimír Finsterle a dodává: „Na to pak doplácíme všichni, i ti, kteří se chovají ke svému zdraví odpovědně, a systém je zatížený hašením požárů, které nemusely vypuknout .”
Poznámka k aktuálnímu sběru dat
Průzkum „Zdraví pod lupou Lékárna.cz“ realizovala exkluzivně pro Lékárna.cz a QED GROUP agentura Confess Research na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18–70 let, počet respondentů N=1030, sběr dat metodou CAWI proběhl v dubnu 2025.
Lékárna.cz
První a největší online lékárna v Česku, která na českém trhu působí už od roku 1999 a v průběhu let si vybudovala pozici nejnavštěvovanější e-lékárny bez kamenného řetězce a bez výdeje léků na recept ve střední a východní Evropě. Kromě široké nabídky produktů nabízí také odborné služby, její lékárníci ročně poskytují tisíce konzultací přes chat, telefon i e-mail. Lékárnu.cz provozuje společnost Pears Health Cyber, kterou založil PharmDr. Vladimír Finsterle.
QED GROUP
Společnost pro efektivní rozvoj jednotlivců, týmů i organizací založil v roce 1998 doc. MUDr. PhDr. Radvan Bahbouh, Ph.D., psycholog, kouč a matematik, dříve též vedoucí katedry psychologie na FF UK. Jednou z nejsilnějších stránek společnosti je evidence-based přístup a vlastní psychologický výzkum.
Confess Research
Přední výzkumná agentura působící na českém trhu od roku 2002 nabízí širokou škálu metodik kvalitativního i kvantitativního výzkumu. Je členem Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR, které dbá na dodržování přísných výzkumných standardů.
Až 95 % Čechů uvádí zájem o své fyzické zdraví, ale jen dvě třetiny z nich se o něj aktivně starají. Vyplývá to z průzkumu Jak se Češi cítí zdraví a spokojení, který Lékárna.cz (první a největší na českém internetu) realizovala v dubnu 2024. Z průzkumu také vyplynulo, že skoro polovina Čechů (42 %) není spokojena se systémem zdravotní péče. Za problematické označují zejména dlouhé čekací doby v čekárnách a objednací lhůty pro operační výkony. Zakladatel Lékárna.cz PharmDr. Vladimír Finsterle na streamu k problematice fyzického zdraví a zdravotní péče vysvětlil: „Zdraví není jen o lécích, ale i o komplexním přístupu, který zahrnuje screening, prevenci a vzdělávání. Tyto oblasti jsou součástí naší vize moderního lékárenství, proto jsme tento průzkum a následně diskuse k němu v Lékárna.cz iniciovali.”
Spokojenost pacienta může ovlivnit nevědomost
Až 82 % Čechů navštívilo za posledních 12 měsíců praktického lékaře. MUDr. Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM a host streamu, ale v diskusi upozornil na obsah samotné preventivní prohlídky: „Běžný člověk asi úplně přesně neví, co má od prohlídky očekávat a když proběhne v dobré atmosféře, tak je spokojen. Z toho může vyplývat vysoké číslo spokojenosti (82 %) Čechů s návštěvou praktického lékaře”. Smejkal zdůrazňuje, že pacienti potřebují lepší orientaci v prevenci, aby se ve zdraví dožili dlouhého věku. Z průzkumu vyplývá, že o zdraví pečují nejvíce nejstarší lidé 61-70 let (91 % navštívilo praktika za poslední rok) a mladí do 30 let. Petr Smejkal upozornil, že právě zdravotní problémy starší generace jsou často připisovány věku: „Nikdo z nás by neměl slýchávat z úst lékaře, že jakýkoliv zdravotní problém souvisí s věkem pacienta, a proto se s tím vlastně nedá nic dělat – může mít mnohem závažnější příčinu, než jen souvislost se stárnutím. Na druhou stranu je zde mladší generace (40+), která prevenci často zanedbává (25 % věkové kategorie na preventivní prohlídky nechodí), zadělává si tak na zdravotní problémy do budoucna.”
Prevence je soubor různých faktorů
V dobré kondici se cítí 54 % Čechů. Péče o zdraví nesouvisí jen s věkem, ale i s finančním zabezpečením, místem bydliště (nejvíce se o sebe starají Pražáci - 68 %) a vzděláním. Jakub Hlávka, Ph.D., M.A., z Institutu pro zdravotní ekonomiku říká, že lidé s takzvanou zdravotní gramotností snadněji rozumějí zdravotním doporučením a rychleji reagují na změny ve zdravotním stavu, čímž přispívají k prevenci a zlepšení kvality svého života, protože mají schopnost získávat, chápat, číst a rozumět informacím o zdraví. Bohužel i přesto, že informace jsou stále dostupnější, jen dvě třetiny lidí o své zdraví opravdu pečují (60 %). “Zejména lidé v produktivním věku často uvádějí, že nemají čas. Pro čtyřicátníky jsou typickými bariérami práce, péče o děti a stárnoucí rodiče. V kombinaci právě s nízkou zdravotní gramotností to zvyšuje riziko zdravotních komplikací,“ vysvětluje Hlávka. V ideálním světě tomuto stavu pomáhají zdravotní pojišťovny, které mají monitorovat zdravotní záznamy pacientů a motivovat je k pravidelným preventivním prohlídkám. Průzkum ukazuje, že na výzvu zdravotní pojišťovny k prevenci dnes reaguje jen kritické 1 % Čechů. „Podobně jako v pojištění aut by se pojišťovací plány měli přizpůsobovat podle účasti pacienta na prevenci. To vyžaduje regulační rámec, který pojišťovnám umožní znát zdravotní historii klienta a motivovat ho k účasti na prohlídkách. Základem jsou jasně definovaná doporučení, například kolonoskopie jednou za 10 let, měření cholesterolu, mamografie, gynekologické vyšetření, kontrola aneurysmatu břišní aorty. Na základě těchto doporučení by pojišťovny měly tyto výkony hradit a zpětně kontrolovat výkony praktického lékaře. Důležitá je i srozumitelná informovanost pacienta,“ doplňuje Smejkal.
Komunikace a odvaha pacienta je cesta, systémová změna běh na dlouhou trať
Přibližně dvě třetiny populace (58 %) je spokojeno se systémem zdravotní péče v Čechách. Nejproblematičtější jsou čekací lhůty jak u lékaře (19 %), tak na operační úkony (23 %), dostupnost specializované péče v místě bydliště (53 %), ale i opravdový zájem lékařů o zdraví pacientů (42 %). Otevřená komunikace mezi pacientem a lékařem je podle Vladimíra Finsterleho cesta ke zlepšování těchto problémů, což potvrzuje Petr Smejkal: „Není třeba se bát zeptat lékaře na kolonoskopii nebo jiná preventivní vyšetření. To samé platí pro naše blízké – ať už se jedná o děti nebo prarodiče, je důležité se zajímat o prevenci, očkování a další odborná vyšetření. Je také třeba umět se orientovat v dezinformacích a zaměřit se na to, co přispívá k delšímu a zdravějšímu životu. Buďme aktivními občany a nebojme se ptát. Komunikace mezi pacientem a lékařem je skutečně klíčová,“ říká.
Systémová změna v oblasti zdravotní péče je dlouhodobý proces. Experti zdůrazňují důležitost zdravotní edukace již od školního věku a vyzývají k veřejnému tlaku na politiky, aby změny v oblasti péče o zdraví byly skutečnou prioritou. Petr Smejkal vysvětluje, že Češi jsou zvyklí na relativní dostupnost zdravotní péče zdarma, ale bez potřebných změn se blížíme k vážným problémům v péči o zdraví. „Pracujme jako jednotlivci na svém zdraví systematicky, nezapomínejme na spánek, sport a péči o své blízké. Na národní úrovni je to opravdu otázka tlaku na politiky. V oblasti zdravotní politiky je důležité ptát se jich na konkrétní programy, kroky a změny směrem k lepší efektivitě, kvalitě a dostupnosti zdravotní péče,” uzavírá Jakub Hlávka.
Recept na fyzické zdraví
Celý stream věnovaný reprezentativnímu průzkumu "Jak se cítí Češi zdraví a spokojení" si můžete prohlédnout i ze záznamu zde (část Fyzické zdraví a systém zdravotní péče) a zde (část Duševní zdraví) a rádi ho poskytneme ve vyžádaném formátu dle vaší potřeby.
*/Data z průzkumu, poskytneme i otevřená či zpracovaná data (obě části)
Na reprezentativním průzkumu participuje kromě Lékárna.cz také QED GROUP a agentura CONFESS RESEARCH, realizovaly ho letos v dubnu na vzorku 1017 osob metodou CAWI . Předpokládají každoroční opakování pro zachycení změn názorů společnosti na zdraví a systém zdravotní péče.
→ Lékárna.cz má 25 let zkušeností v lékárenském poradenství. Na vylepšení poradenských služeb denně pracuje tým odborných farmaceutů. Co se týče zdraví, poradíme, ať je zákazník kdekoli a v jakékoliv situaci. Lékárna.cz si za 25 let své existence vybudovala pozici nejnavštěvovanější e-lékárny bez kamenného řetězce, bez výdeje léků na recept ve střední a východní Evropě. Na jaře roku 2024 se přesouvá do krabiček ke službám, kdy nabízí svým zákazníkům odborné komplexní poradenství v oblasti lékového auditu a interpretaci laboratorních výsledků. Vzdálená odborná péče je revolučním přístupem ke zdravotní péči a modernímu lekárenství, kam Lékárna.cz směřuje. Lékárna.cz provozuje společnost Pears Health Cyber, kterou založil PharmDr. Vladimír Finsterle.
→ Společnost QED GROUP udává směr efektivního rozvoje jednotlivců, týmů i organizací už od roku 1998. Jednou z nejsilnějších stránek společnosti je evidence-based přístup a vlastní psychologický výzkum. QED GROUP je držitel řady prestižních ocenění a vyznamenání. Společnost založil doc. MUDr. PhDr. Radvan Bahbouh, Ph.D., psycholog, kouč a matematik, dříve též vedoucí katedry psychologie na FF UK.
→ Confess Research je výzkumná agentura působící na českém trhu od roku 2002. Od svého založení se etablovala jako přední expert v oblasti výzkumu trhu, který nabízí širokou škálu metodik od kvalitativních sond do spotřebitelského chování, přes inovativní testy konceptů, reklam a nových produktů, až po rozsáhlé trackingové studie a ad-hoc analýzy spotřebitelských postojů. Confess se unikátně zaměřuje také na výzkum podvědomí, kde využívá pokročilé Neurotesty komunikace a studie metodou Reakčních časů, které pronikají za běžné deklarace a odkrývají skryté aspekty lidského chování.
