Více než polovina Čechů hodnotí svůj pracovní výkon jako velmi vysoký, přesto 45 % trápí bolesti zad a páteře a shodně 42 % zažívá stres nebo vyčerpání. Významnou roli přitom hraje samoléčba: od ledna do srpna vzrostly prodeje vybraných léčivých náplastí na Lékárna.cz meziročně o více než 100 % a léčivých gelů o více než polovinu. Na pravidelné preventivní prohlídky k praktickému lékaři přitom z vlastní iniciativy dochází jen 45,5 % Čechů. Výzkum Zdraví pod lupou a prodejní data Lékárna.cz tak odkrývají výrazný paradox: Češi si udržují vysoký výkon i v době, kdy řeší bolest, stres nebo vyčerpání.
Státní statistiky jsou jen špičkou ledovce
Rozdíl mezi reálným stavem populace a oficiálními daty zdravotnického systému je propastný. V roce 2025 bylo v Česku oficiálně uznáno 3 329 případů nemocí z povolání. Chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým fyzickým přetěžováním bylo z tohoto počtu uznáno u pouhých šesti lidí. Důvod? Oficiální diagnóza musí splnit přísná kritéria a projít složitým úředním aparátem. Miliony dalších přetížených lidí, kteří denně sedí v kancelářích, řídí nebo stojí u pásu s chronickou bolestí, tak ve státních číslech vůbec neexistují. Místo návštěvy ordinace volí rychlou samoléčbu, tlumí příznaky a fungují dál. Bolest totiž přestali vnímat jako varovný signál a berou ji jako běžnou daň za práci.
Skokový nárůst gelů a náplastí na bolest
Do tohoto prostoru vstupuje samoléčba. Prodejní data Lékárna.cz ukazují od ledna do srpna 2026 výrazný růst u části přípravků určených k lokální léčbě bolesti. Prodeje vybraných léčivých náplastí vzrostly meziročně v průměru o 128 % a vybraných léčivých gelů o více než 50 %.* Celkový prodej širokého sledovaného sortimentu proti bolesti přitom zůstal meziročně přibližně stabilní. Růst se tak koncentruje do části lokálních přípravků používaných přímo v místě bolesti. Své fyzické zdraví přitom považuje za důležité 93 % lidí.* Rozdíl mezi vysokou deklarovanou hodnotou zdraví, rozšířenými zdravotními obtížemi a tím, jak je lidé skutečně řeší, otevírá prostor pro větší roli lékárníka už v první fázi zdravotního problému.
Lékárenství se mění. Role online lékárníka sílí
„Mezi prvními zdravotními obtížemi a chvílí, kdy člověk potřebuje lékaře, je velký prostor pro moderní lékárenství. Dnes už v Lékárna.cz běžně poskytujeme distanční poradenství, lékové audity nebo laboratorní vyšetření. Pomáháme tak lidem řešit jejich zdraví odborně a včas a zároveň rozpoznat hranici, kdy už samoléčba nestačí. Přirozeným pokračováním tohoto vývoje je podle mě Rx online. eRecept digitalizoval předepisování léků, dalším krokem by měl být bezpečný online výdej a doručování léků na předpis. Není důvod se toho bát. Neznamená to oslabení role lékárníka, ale její další vývoj – odborná péče zůstává, pouze nemusí být vždy vázaná na kamennou lékárnu. Pacientovi můžeme ušetřit cestu, čas i čekání a současně zjednodušit jeho pohyb zdravotním systémem. Právě služby, které nevyžadují osobní přítomnost pacienta, mohou být poskytovány distančně a uvolnit kapacitu tam, kde je osobní péče skutečně potřeba. Pro pracovně vytížené lidi, hůře mobilní pacienty nebo obyvatele míst s horší dostupností lékáren je to zásadní změna. Moderní lékárenství není méně odbornosti. Je to stejná odbornost dostupná snadněji,“ zdůrazňuje PharmDr. Vladimír Finsterle, zakladatel a ředitel Lékárna.cz.
Další témata a informace pro média najdete zde v archivu tiskových zpráv
*/Zdroj dat: Výzkum Zdraví pod lupou Lékárna.cz (2026), Státní zdravotní ústav (2025), interní prodejní data Lékárna.cz (01–08/2026).
Dlouhodobý mýtus o tom, že muži sice spí méně, ale o to kvalitněji, se definitivně rozplynul. Exkluzivní výzkum Zdraví pod lupou od Lékárna.cz* odhalil, že spánkový náskok mužů v subjektivní spokojenosti se zcela vyrovnal se ženami. Jakmile na muže plnou vahou dopadne péče o rodinu či přibývající věk, kvalita spánku jde prudce dolů. Více než 40 % mužů spí denně 6 hodin a méně, přičemž nejhorší noci v Česku prožívají otcové dětí do tří let – doporučených 7 a více hodin spánku si z nich dopřeje pouhá polovina.
❗„Ignorovat dlouhodobý spánkový dluh se mužům nevyplácí. Pokud muž spí méně než 5 hodin denně, dochází u něj k prokazatelnému poklesu hladiny testosteronu. To vede nejen ke chronické únavě a ztrátě svalové hmoty, ale také k výraznému snížení libida a celkové životní vitality,“ varuje Mgr. Ondřej Pleskot, lékárník a specialista online poradny Lékárna.cz.
Kritická zóna: otcové dětí do 3 let
Muži dlouhodobě sekají spánkový dluh s lehkostí sobě vlastní a doporučení lékařů berou spíše jako nezávazný tip. Léta se tvářili, že jim spánkový deficit vyhovuje, jenže v roce 2026 tato iluze definitivně praskla. S vážným úbytkem hodin totiž prudce padá i jejich celková spokojenost – podíl spokojených mužů se za poslední dva roky propadl z 55 % na dnešních 49 %. Muži jednoduše spí čím dál méně: podíl těch, kteří dopřejí tělu doporučených 7 a více hodin regenerace denně, klesl o 8 procentních bodů na 59 %, a z jejich ložnic mizí i ten nejkvalitnější hluboký odpočinek. Tento spánkový propad dopadá nejtvrději na otce nejmenších dětí do 3 let, kde si doporučenou regeneraci dopřeje jen 45 % z nich, a na padesátníky, z nichž si na špatný spánek stěžuje přibližně každý třetí. Chronická spánková deprivace přitom přímo roztáčí spirálu psychické nepohody – lidé zažívající beznaděj trpí špatným spánkem až v 54 % případů. „Spánek už dávno není jen pasivní odpočinek, ale absolutní základ longevity a prevence. Pokud muži v produktivním věku dlouhodobě zanedbávají regeneraci, ukrajují si tím nejen z dnešního výkonu, ale z celkové kvality života v následujících dekádách. Úlohou moderní lékárny už není jen vydat léky, když tělo vypoví službu, ale aktivně pomáhat lidem tento spánkový dluh a zdravé stárnutí řídit dříve, než přejde do chronických nemocí,“ zdůrazňuje PharmDr. Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz.
Češi hledají záchranu v pilulkách, lékárníci v poradně Lékárna.cz čelí náporu
Lékárníci v online poradně Lékárna.cz denně narážejí na stejný scénář: zoufalí zákazníci hledají „zázračnou tabletu“, která by narychlo vyřešila celodenní stres a nahradila chybějící regeneraci.
„V online poradně vidíme, že lidé velmi často spoléhají na to, že spolknou tabletu a problém je vyřešen. Jenže doplňky mají smysl pouze jako podpora, nikoli jako náhrada za správné návyky. Zásadní apel z naší praxe přitom zní: o kvalitě noci se rozhoduje v posledních dvou hodinách dne. Pokud organismus jede do poslední chvíle na vysoký výkon, člověk odpovídá na e-maily nebo svítí telefonem do tmy, nervový systém zůstává v pohotovosti a spánek bude jen plytký. Právě během těchto dvou hodin je nutné snížit intenzitu světel a odložit elektroniku, protože modré světlo blokuje tvorbu melatoninu. V období stresu si lze pomoci vstřebatelnými formami hořčíku (bisglycinát hořečnatý) či osvědčenými bylinami, jako jsou meduňka, kozlík lékařský nebo chmel, které pomohou mysl zklidnit a dají tělu jasný signál k regeneraci“, vysvětluje Mgr. Ondřej Pleskot.
Hlavní zjištění výzkumu:
🎧 Tématu spánkové hygieny, nejčastějších mýtů a praktických rad pro regeneraci se detailně věnujeme také v podcastu Abyste se cítili dobře/spánek.
Další témata a informace pro média najdete zde v archivu tiskových zpráv
*/Zdroj dat:
Moderní žena neprožívá stres pouze ve své mysli. Nejnovější data z reprezentativního průzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz * za rok 2026 ukazují, že psychické přetížení se u žen v České republice masivně somatizuje a mění se v konkrétní, měřitelnou fyzickou bolest. Tento fenomén vytváří silný genderový kontrast: přestože ženy věnují svému zdraví výrazně více pozornosti než muži (o své fyzické zdraví pečuje 63 % žen vs. 55 % mužů a o duševní 64 % žen vs. 50 % mužů), jejich těla nesou podstatně těžší fyzické břemeno.
Podle průzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz zažívá časté nebo téměř neustálé vyčerpání 47 procent žen (oproti 37 % mužů) a 46 procent z nich čelí častému stresu (oproti 38 % mužů). Vedle vyšší míry stresu a vyčerpání ženy častěji uvádějí také bolesti zad a páteře trápí (49% žen vs. 41 % mužů), bolesti hlavy (24 % vs. 18 % mužů) a trávicí či zažívací potíže (19% procent vs. 12 % mužů).
Data z online poradny Lékárna.cz: Ženy nevolají jen kvůli rodině, jsou na hranici
Tento vývoj přesně potvrzuje i každodenní praxe odborníků. Do online poradny Lékárna.cz směřuje 60 až 70 procent dotazů právě od žen. Důvodem přitom zdaleka není jen fakt, že tradičně zajišťují péči o zdraví celé rodiny. Z reálných dat poradny vyplývá, že ženy samy čelí extrémnímu přetížení a jejich nejčastěji řešeným symptomem je právě bolest hlavy spojená s psychickým vyčerpáním a psychosomatickým napětím. Statistiky Lékárna.cz o vyšší zátěži ženského organismu jednoznačně podporují i celostátní makrodata Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle oficiálních údajů jsou výdaje zdravotních pojišťoven na péči o ženy dlouhodobě vyšší než u mužů – v roce 2023 činily 42,7 tisíce korun na jednu ženu, což je o 5 procent více než u mužů. Statistiky hospitalizací navíc ukazují, že ženy tvoří nadpoloviční většinu (54 %) všech pacientů v akutní nemocniční péči.*
Od potlačování bolesti k odborné prevenci
Opakované bolesti hlavy, zad či žaludku přivádějí ženy k rychlé samoléčbě analgetiky. Odborníci však varují, že tlumení příznaků bez řešení příčiny vede k chronickým potížím. Na nutnost změny přístupu k pacientkám upozorňuje zakladatel první české internetové lékárny Lékárna.cz PharmDr. Vladimír Finsterle:
„Ženy často začnou řešit dlouhodobý stres až ve chvíli, kdy se projeví fyzicky – například bolestí zad nebo hlavy. Právě proto je klíčem moderního lékárenství prevence: dostat odbornou pomoc k lidem dřív, než je potíže začnou omezovat. V Lékárna.cz tento přístup rozvíjíme už více než 20 let prostřednictvím online poradenství a dnes ho dokážeme posouvat mnohem dál. V Lékárna.cz i díky spolupráci se zkušenými odborníky v oblasti rehabilitace pomáháme ženám zorientovat se v možnostech cvičení, rehabilitace nebo vhodných pomůcek. Nejde jen o to nabídnout něco na bolest, ale pomoci najít správnou cestu dřív, než se z varovných signálů stane dlouhodobý problém.“
Tématu psychosomatiky, únavy a vlivu chronického stresu na regeneraci i ženské zdraví se věnuje také epizoda podcastu Lékárna.cz Abyste se cítili dobře: „Proč jsou ženy unavenější než muži?“ (sledovat na YouTube).
*/Zdroj dat:
Sklenka na grilování, pivo na festivalu, drink na dovolené. V létě je alkohol všude a hranice mezi společenským pitím a „léčbou“ stresu se snadno stírá. Podle průzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz sahá po alkoholu kvůli psychickému napětí každý pátý Čech. Podobný podíl lidí přitom míří k lékaři až ve chvíli, kdy už má zdravotní potíže. U jater je to zvlášť nebezpečné – jejich poškození může dlouho probíhat bez příznaků. Závažnost problému dokreslují evropská data, podle nichž v regionu WHO umírá na cirhózu nebo rakovinu jater téměř 780 lidí denně.*/
Sklenkou ke zvládání stresu
Podle dlouhodobého průzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz se podíl Čechů, kteří tlumí stres a negativní pocity alkoholem, za poslední tři roky změnil z 23 % na současných 20 %. Přestože jde o mírný posun, stále se jedná o každého pátého člověka. Alkohol se tak pro část populace nestává pouze součástí společenských příležitostí, ale také snadno dostupným prostředkem ke zvládání psychického nepohodlí. Letní večírky, grilování nebo dovolené přitom mohou pravidelnější konzumaci snadno skrýt za zdánlivě běžný společenský program.
„Je důležité myslet na své tělo, a tedy i na játra, ještě v době, kdy nás nic nebolí. Játra nemají receptory bolesti, a tak dokážou fungovat zcela bez příznaků i v momentě, kdy je z velké části ničí tichý zánět nebo ztučnění jater – tento stav trvá často 5 až 15 let. Opakovaně je přitom zatěžujeme nejen alkoholem, ale i nadbytkem cukrů a tuků, vysoce průmyslově zpracovanou stravou, nadváhou nebo nevhodným užíváním léků. Alkohol nepoškozuje jen játra, ale negativně ovlivňuje celý organismus – mimo jiné mozek, srdce a cévy, trávicí systém nebo spánek a zvyšuje také riziko některých nádorových onemocnění a vzniku závislosti. Pokud máme důvod k obavám, vhodným prvním krokem jsou krevní testy, dostupné z pohodlí domova na Lékárna.cz a konzultace s lékařem,“ upozorňuje PharmDr. Kamila Horníčková, lékárnice z online poradny Lékárna.cz.
Rigidní přístup k prevenci: Reagujeme, až když hoří
Evropská aliance EHAA i závěry EASL–Lancet Commission 2.0 upozorňují, že významné části závažných jaterních onemocnění lze předcházet včasným odhalením a omezením rizikových faktorů. Češi ale prevenci často odkládají. Celých 21 % populace vyhledá odbornou pomoc až ve chvíli, kdy už má konkrétní zdravotní potíže – a tento podíl se od roku 2024 prakticky nezměnil. Stejný vzorec je vidět i u onkologické prevence. Kolonoskopické vyšetření si aktivně hlídá pouze 19 % lidí ve věku 50–70 let, zatímco 38 % jde na vyšetření až poté, co je k němu vyzve lékař. */
“Pokud lidé čekají na vnější impulz i u dobře známých preventivních vyšetření, u jater je tento přístup o to rizikovější. První fáze poškození mohou probíhat zcela bez příznaků, a to dnes i u mladé generace. Varováním může být nezvykle tmavá moč, velmi světlá stolice, zežloutnutí kůže či očí, nevolnost, bolest v pravém podžebří, nevysvětlitelná únava nebo dlouhodobé svědění. Pokud potíže přetrvávají, kombinují se nebo se zhoršují, je namístě lékařské vyšetření,“ upozorňuje lékárnice.
Prevence bez zbytečných bariér
Základní orientaci o stavu jater a slinivky může poskytnout laboratorní vyšetření. Lékárna.cz jej nabízí z pohodlí domova. Po zakoupení poukazu online následuje odběr na partnerském odběrovém místě a výsledky jsou zaslány elektronicky. Vyšetření sleduje hodnoty ALT, AST, GGT, ALP, celkového bilirubinu a amylázy. Odchylky ve výsledcích mohou upozornit na potřebu další kontroly, nenahrazují však lékařské vyšetření ani definitivní diagnózu. S jejich základní interpretací mohou pomoci také odborníci z online poradny Lékárna.cz.
Generace Z není ke svému zdraví lhostejná. Nejnovější tříletý výzkum Zdraví pod lupou Lékárna.cz ukazuje, že mladí lidé ve věku 18–30 let patří k těm, kteří o duševní zdraví pečují nejaktivněji. Přesto se jejich psychická pohoda za poslední tři roky nezlepšila. Zatímco v roce 2024 se psychicky dobře cítilo 55 % mladých, v roce 2026 je to už jen 50 %. Tento dlouhodobý tlak se navíc psychosomaticky propisuje do jejich fyzického stavu. S psychickým vyčerpáním klesá i fyzická odolnost mladé generace. Subjektivní hodnocení vlastní fyzické kondice u mladých lidí za tři roky kleslo z 53,0 % na pouhých 47,0 %. Pocit fyzické pohody pak po loňském přechodném optimismu (74,0 % v roce 2025) prudce narazil na realitu a propadl se na 65,0 %. Mladí dnes sice umí pojmenovat stres, úzkost nebo vyhoření, ale samotná znalost problému jim stabilitu nevrací.
Zjištění výzkumu Lékárna.cz (srovnání 2024 vs. 2026):
„Generace Z je generace, která je po psychické stránce méně odolná než starší generace. Větší prožívání stresu a vyšší výskyt úzkosti souvisí mimo jiné s větší převahou virtuálních vztahů nad reálnými, fyzickými vztahy. Kromě reálných vztahů je pro zvýšení duševní pohody přínosné trénovat všímavější vztah k tomu, co se děje tady a teď,“ říká doc. Radvan Bahbouh, psycholog a zakladatel společnosti QED GROUP.
Z těchto dat vystupuje důležitý posun: téma duševního zdraví se u mladých nepohybuje jen v rovině nálady nebo osobního komfortu. Dlouhodobé napětí se může promítat i do spánku, únavy, výkonnosti, vztahů a celkového fungování během dne. Právě proto nestačí mladým lidem jen opakovat, že mají víc odpočívat nebo se méně stresovat. Potřebují srozumitelný první krok, který jim pomůže rozlišit, kdy ještě stačí režimová změna a kdy už je vhodné obrátit se na odborníka.
Generace, která problém zná. Ale často neví, co je další krok
Duševní zdraví už pro mladé není tabu. Mluví o něm otevřeněji než předchozí generace, znají pojmy jako stres, úzkost, vyhoření nebo psychohygiena a aktivně zkoušejí různé formy self-care. Jenže když únava, nespavost nebo vnitřní napětí trvají týdny, samotné pojmenování problému přestává stačit. V tu chvíli mladí často neřeší, jestli se o sebe mají starat, ale komu se svěřit a jak poznat, zda už je čas vyhledat odbornou pomoc.
„Generace Z nepotřebuje další tlak na výkon ani povrchní poučky o digitálním detoxu. V online poradně Lékárna.cz vidíme, že mladí lidé málokdy přicházejí s hotovou diagnózou. Nejčastěji nám popisují, že jsou neustále unavení, buší jim srdce, špatně spí nebo přestávají zvládat školu a práci. Zmiňují neustálý tok myšlenek, který jim nedá usnout, nebo ranní vyčerpání. Výsledky našeho průzkumu tyto trendy jen potvrzují. Klíčem k této generaci je proto maximální empatie – jejich stavy v poradně nebagatelizujeme, ale ani nedramatizujeme. Jako lékárníci jdeme vždy do hloubky a zjišťujeme detaily o délce potíží, spánkovém režimu či užívaných lécích. Někdy online poradíme úpravu režimu a vhodné doplňky stravy, jindy je naší jedinou správnou radou okamžité nasměrování k lékaři nebo psychologovi,“ říká PharmDr. Kamila Horníčková, z online poradny Lékárna.cz.
Od první otázky po digitální odbornou pomoc
Právě v této fázi může pomoci online poradna Lékárna.cz. Není náhradou psychologa ani psychiatra, ale může být bezpečným prvním kontaktem ve chvíli, kdy si člověk není jistý, co jeho potíže znamenají. Lékárník pomůže zorientovat se v příznacích, upozorní na varovné signály, zohlední zdravotní stav i užívané léky a doporučí další postup – od režimových opatření přes vhodnou podporu spánku, nervové soustavy nebo regenerace až po nasměrování k lékaři. Na odbornou orientaci navazuje také nabídka digitálních služeb v oblasti duševní pohody. Pro dospělé, kteří řeší dlouhodobé přetížení nebo riziko vyhoření, nabízí Lékárna.cz program Mindwell Syndrom vyhoření. Pokud je potřeba individuální rozhovor s psychologem, další cestou může být elektronický poukaz na online konzultaci Mojra.cz. Výhodou pro mladou generaci je jednoduchost, rychlost a diskrétnost.
“Největší chybou by bylo říct mladým lidem jen to, aby se o sebe víc starali. Data i naše praxe v online poradně Lékárna.cz ukazují, že oni se starají – často až moc. Pod vlivem sociálních sítí a trendů jako biohacking úzkostně sledují svůj spánek, analyzují každé jídlo i pohyb a ze zdravého životního stylu dělají další projekt na výkon. Jenže permanentní tlak na perfekcionismus vytváří obrovský stres. Když se z wellness a self-care stane další položka na seznamu povinností, kterou musíte splnit na sto procent vedle školy a práce, duševní zdraví logicky trpí. V poradně jim proto nechceme nakládat další úkoly. Naopak se snažíme ubrat z toho chaosu a ukázat, že vteřina obyčejného uvolnění a klidu má někdy větší smysl než dokonalá analýza vlastního těla,” doplňuje PharmDr. Kamila Horníčková, Lékárna.cz.
Češi přicházejí o návyky, které jim pomáhají držet fyzickou i psychickou kondici. Tříleté srovnání výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz, realizovaného agenturou Confess Research ve spolupráci s QED GROUP, ukazuje, že častější pocity beznaděje vzrostly od roku 2024 z 18 na 23 %, podíl lidí s dobrým spánkem klesl z 52 na 48 % a pravidelně sportujících ubylo ze 40 na 36 %. Spolu s únavou, horším spánkem a ústupem aktivní péče o sebe ale roste i jiný trend: lidé jsou výrazně otevřenější odborným zdravotním službám v online prostředí. Zájem o budoucí možnost objednat si léky na předpis online vzrostl za tři roky ze 73 na 81 %. Podle PharmDr. Vladimíra Finsterleho, majitele a zakladatele Lékárna.cz tak data neukazují jen unavenou společnost, ale i rostoucí potřebu odborné pomoci ve chvíli, kdy lidé řeší zdraví pod tlakem únavy, stresu a nedostatku času.
“Musím přiznat, že jsem byl z výsledků překvapen, až zaskočen. Pod povrchem relativně stabilní a prosperující společnosti bobtná zásadní problém spokojenosti a štěstí, které pak hledáme ve zkratkách a návodech na rychlou nápravu. Ty, ale nikdy bez aktivního přičinění každého z nás na zlepšení nestačí. A tak to je i např. s produkty, které si mohou lidé na Lékárna.cz koupit. Sami o sobě zdraví a dlouhověkost nezajistí. Jen ve spojení s návyky, které je potřeba dodržovat, mohou pomoci.Proto jako lékárník vidím příležitost lidem nabídnout pomocnou ruku, ale ne jen s užíváním pilulek,” říká PharmDr. Vladimír Finsterle.
Slábnou i návyky, které lidem pomáhají držet rovnováhu
Za čísly není jen horší nálada nebo dočasná únava. Výzkum ukazuje, že lidem postupně slábnou i způsoby, kterými běžně udržují psychickou rovnováhu. Právě to je podle odborníků varovné: nejde jen o to, že lidé častěji zažívají stres nebo vyčerpání, ale že zároveň méně sahají po činnostech, které jim pomáhají zátěž vyrovnávat.
Nejvýraznější pokles je vidět u běžných zdrojů psychické odolnosti:
Slábne také pocit, že život má určitý smysl nebo směr: tento ukazatel se od roku 2024 propadl ze 45 na 38 %.
„Člověk obvykle neztrácí rovnováhu najednou. Postupně ubývá energie, spánku, pohybu, kontaktu s blízkými i pocitu, že život má směr. Za těchto okolností hrozí nejenom stres, ale i vyhoření. Varovné je, že lidé zároveň méně sahají po zdrojích, které jim pomáhají cítit se lépe. Právě proto se na tato data můžeme dívat nejen jako na zprávu o vyčerpání, ale také jako na mapu zdrojů, které můžeme využít, abychom obnovovali energii, odolnost i pocit smyslu,“ říká doc. Radvan Bahbouh, psycholog a zakladatel společnosti QED GROUP.
Únava se začíná promítat i do prevence
Únava se neprojevuje jen tím, že lidé hůř spí nebo méně sportují. Začíná se promítat i do toho, jak pečují o vlastní budoucnost. Termín preventivní prohlídky u praktického lékaře si stabilně aktivně hlídá 46 % lidí, u zubní prevence je patrný pokles ze 77 % v roce 2024 na letošních 70 %. Slabé místo ukazují data u mužů: preventivní vyšetření prostaty si v roce 2024 aktivně organizovalo 21 % mužů, letos už jen 17 %.
Největší varování ale nepřichází jen od starších ročníků. Preventivní disciplína výrazně slábne i u mladých lidí, tedy u skupiny, která je jinak nejotevřenější digitálním zdravotním službám:
Nejde tedy jen o to, že se lidé cítí unavení. Data naznačují, že únava se může měnit v odkládání péče – a to i u těch, kteří mají k informacím a digitálním nástrojům nejblíž.
Digitální péče ano, ale musí zůstat zachovaná odbornost a bezpečnost
Na pozadí fyzického i psychického vyčerpání se zároveň ukazuje silná připravenost lidí řešit část zdravotní péče online. Celkový deklarovaný zájem o budoucí možnost objednat si předepsané léky online s doručením domů nebo na výdejní místo vzrostl ze 73 % v roce 2024 na 81 % v roce 2026. Největší zájem vykazuje mladá generace: u Generace Z vzrostl od roku 2024 ze 79 na 89 %. Zároveň je vidět rozdíl mezi tím, co lidé od digitální péče očekávají, a tím, jak hodnotí současné možnosti systému. Zatímco zájem o budoucí online objednání léků na předpis roste, spokojenost s možností objednání nebo konzultace některých zdravotních problémů online se za tři roky změnila jen mírně – z 39 na 40 %. Podle Vladimíra Finsterleho to ukazuje, že lidé jsou technologicky připraveni. Nicméně lidé potřebuji znát, jak bude celý proces Rx on line probíhat a jak bude zajištěna pomocná či kontrolní role lékárníků i v on line prostředí.
„Lidé jasně říkají, že vidí v online zdravotnictví alternativu pro svoje zdraví a současně chtějí zachovat odbornost a dostupnost. Chtějí jasné a srozumitelné informace a jistotu, že lék, který užívají, je pro ně bezpečný. U léků nestačí doručit krabičku. Je potřeba vědět, zda se přípravek nekříží s tím, co už člověk bere, jestli pacient rozumí správnému užívání a kdy už jeho potíže patří k lékaři. Právě v tom má lékárník v online prostředí zásadní roli,“ konstatuje V. Finsterle
Od 1. ledna 2026 je elektronický poukaz na zdravotnické prostředky povinným standardem v českém lékárenství. Pro pacienty a pečující to znamená změnu dlouholetého zvyku – místo papírového poukazu a cesty do lékárny přichází možnost e-poukaz nově uplatnit i online, bez nutnosti osobní návštěvy výdejny, čekání ve frontách nebo opakovaných cest. To vše s odborným dohledem a doručením až domů.
Právě důvěra v nový způsob vyřízení je pro mnoho lidí klíčová. Lékárna.cz proto ePoukaz nastavila tak, aby byl srozumitelný i pro ty, kteří s online nákupem nemají zkušenosti – s jasným postupem, možností odborné pomoci a doručením zdravotnických pomůcek až domů. „Nejtěžší není samotný ePoukaz, ale změnit zažitý způsob, jak byli lidé zvyklí pomůcky vyřizovat. Papír a osobní návštěva lékárny byly roky standardem,“ říká Mgr. Ondřej Pleskot, odborný garant projektu z Lékárna.cz. „Naším cílem je lidem ukázat, že elektronická cesta může být jednodušší, stejně bezpečná a bez stresu – i pro seniory nebo jejich blízké. Probíhá pod stejným odborným dohledem jako v kamenné lékárně - jen je dostupnější pro lidi, kteří se tam obtížně dostávají.“
Změna, která má lidem ulehčit péči
Zavedení povinných ePoukazů je jedním z kroků modernizace zdravotní péče v Česku i v rámci Evropské unie. Cílem této změny není nahrazovat lékárníka technologií, ale umožnit lidem bezpečný přístup ke zdravotnickým prostředkům i na dálku a ušetřit jim čas a energii – zejména těm, kteří zdravotnické pomůcky řeší opakovaně. Lékárna.cz tuto změnu vnímá jako příležitost přiblížit lékárenské služby lidem – zejména těm, pro které je osobní návštěva výdejny složitá. „Moderní lékárna dnes není jen místem výdeje. Je odborným partnerem, který nese odpovědnost i v online prostředí,“ vysvětluje Pleskot.
Jak ePoukaz na Lékárna.cz funguje
Zákazník na stránce www.lekarna.cz/epoukaz zadá nebo naskenuje kód ze svého elektronického poukazu vystaveného lékařem. Zobrazí se mu pouze ty zdravotnické prostředky, které má předepsané a jsou hrazené pojišťovnou – například inkontinenční pomůcky, ortézy nebo pomůcky pro pacienty se stomií. Vybrané položky vloží do košíku, případně se může obrátit na lékárníka s dotazem či žádostí o pomoc s výběrem. Objednávka je následně zpracována a doručena až domů.
První zkušenosti: méně starostí, víc jistoty
Podle zkušeností Lékárna.cz přichází řada zákazníků k ePoukazu s obavami – obávají se chybného výběru nebo špatného uplatnění poukazu. Právě možnost odborné konzultace je klíčová. „Často se setkáváme s tím, že lidé váhají, zda online zvládnou. Když pak pochopí, že online vyřízení neznamená ztrátu kontroly, ale naopak jasná pravidla a odbornou oporu, jejich nedůvěra rychle mizí. Jakmile si ale proces jednou vyzkouší, oceňují jeho jednoduchost a přehlednost,“ doplňuje Pleskot. „Naší rolí je být jim při tom oporou.“
Pro koho se služba hodí nejvíc
Výhodou není jen pohodlí, ale i jistota, že změna z papíru na elektronickou formu proběhne správně a bez zbytečných komplikací.
• pacienti nad 60 let, kteří pravidelně čerpají zdravotnické pomůcky,
• pečující osoby (děti, partneři, rodinní příslušníci),
• pracovníci v sociální a zdravotní péči, kteří pomáhají s vyřizováním pomůcek.
Zájem o zdravotní služby dostupné mimo ordinace roste. Lidé hledají způsoby, jak mít své zdraví pod kontrolou průběžně – bez čekacích lhůt a složitého objednávání. Ne každý má možnost dostat se včas ke svému lékaři, ale přesto může udělat první krok sám. Lékárna.cz dlouhodobě nabízí zdravotní služby, které tuto možnost přinášejí – od laboratorních testů a domácí diagnostiky až po odborné online konzultace. Jejich cílem je pomoci lidem pečovat o zdraví včas, srozumitelně a bez zbytečných překážek.
„Prevence není jen dobrý nápad, ale nutnost. Čím víc o svém těle víme, tím méně nás dokáže překvapit. I malé vyšetření může odhalit věci, které bychom jinak roky přehlíželi,“ říká Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz.
Nová data ukazují výrazný nárůst zájmu o interpretaci výsledků
Služba Interpretace laboratorních výsledků zaznamenala meziročně výrazný růst zájmu. Ve stejném období (srpen–listopad) vzrostl počet konzultací o 86 %. Zájem roste také o to, kde se nechat otestovat nebo co přesně daný test zahrnuje. „Testování doma nebo v komerčních laboratořích se stává společenským fenoménem. Lidé chtějí mít výsledky hned – ale zároveň často tápou v tom, jak je správně vyhodnotit,“ říká Pavla Horáková. „V poradně vidíme, že se lidé orientují podle čísel, ale ne vždy vědí, co je pro ně skutečně důležité. Často řeší výsledky až ve chvíli, kdy se necítí dobře — přitom správná interpretace je klíčová k tomu, aby vůbec poznali, kdy je čas něco začít řešit.“ „Podle výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz si sice 75 % Čechů myslí, že mají své fyzické zdraví pod kontrolou, ale jen 13 % tomu skutečně věří — právě tato nejistota patří k hlavním důvodům, proč lidé vyhledávají interpretaci laboratorních výsledků častěji než dříve,“ dodává.
„Zájem lidí se dnes soustředí hlavně na testy související s respiračními infekcemi, CRP, hormonální rovnováhou, menopauzou či mužskou plodností. U laboratorních odběrů patří k nejžádanějším vyšetření jater a slinivky, celkový testosteron nebo test krevní skupiny,“ doplňuje Horáková.
Co všechno lze dnes odhalit doma nebo online
Dlouhé čekací lhůty i vytížené ordinace způsobují, že lidé řeší své zdraví později, než by měli – podle výzkumu Zdraví pod lupou je s dostupností péče „velmi spokojeno“ jen 26 % lidí. Přitom až 70 % zdravotních potíží lze zachytit včas, pokud má člověk k dispozici základní informace – například hladinu cukru, cholesterolu, jaterní hodnoty nebo ukazatele hormonální rovnováhy. Právě proto jsou u lidí čím dál oblíbenější domácí testy a laboratorní balíčky, které nevyžadují žádanku od lékaře a výsledky dorazí online. Nejde o nadstandard, ale o běžný způsob, jak sledovat své zdraví průběžně.
„Lidé často přicházejí s tím, že jim něco ‚nesedí‘, ale netuší, odkud začít. Správné vysvětlení výsledků je pro ně často důležitější než samotné měření,“ říká Pavla Horáková. Dodává, že jasný výklad výsledků dává lidem odpověď, zda je vše v pořádku, nebo je čas řešit další kroky. „A mít výsledky v ruce znamená mít klid v hlavě.“
Jak to funguje v praxi
• Laboratorní balíčky podle věku a potřeb (např. Prevence 50+, Žena 40+, Muž 60+) poskytují ucelený přehled o krvi, hormonech či funkcích orgánů.
• Domácí testy na infekce, intoleranci lepku, plodnost nebo glukózu přinášejí rychlé odpovědi, když člověk potřebuje vědět, co se v těle děje.
• Interpretace laboratorních výsledků od lékárníka pomáhá pochopit, co přesně čísla znamenají, a jaké kroky mají následovat.
Tři čtvrtiny Čechů věří, že mají své fyzické zdraví „ve vlastních rukou“, ale pouze 13 % z nich si myslí, že ho ovládají zcela. Vyplývá to z aktuálního výzkumu Zdraví pod lupou, který realizovala Lékárna.cz ve spolupráci s QED Group a výzkumnou agenturou Confess Research. Rozpor mezi vnímaným a skutečným zdravím, rozdíly mezi generacemi a otázka rovnosti přístupu ke zdravotní péči patří mezi hlavní témata dnešního livestreamu Lékárna.cz >>.
Diskusi vede Dr. Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz, a jeho hosty jsou doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., praktický lékař a vysokoškolský pedagog 1. LF UK, a jeho syn MUDr. Martin Seifert, praktický lékař, psychoterapeut a pedagog 3. LF UK.
Společně hledají odpověď na otázku:
Máme své fyzické zdraví opravdu ve vlastních rukou – nebo si to jen myslíme?
Hlavní zjištění výzkumu
● 75 % Čechů uvádí, že má své fyzické zdraví pod kontrolou,
ale pouze 13 % věří, že zcela (91–100 %).
○ Muži: 18 %, ženy: 12 %
● 54 % populace hodnotí své fyzické zdraví jako dobré, 15 % se cítí naprosto zdrávo.
● Mladí do 40 let vnímají své zdraví výrazně pozitivněji (66 %) než starší generace (46 %).
● Muži častěji než ženy deklarují dobrý fyzický stav (61 % vs. 47 %),
rozdíl se oproti loňsku dále prohloubil.
● 94 % Čechů považuje zdraví za důležité,
ale aktivně o něj pečuje jen 60 %.
● Preventivní prohlídku si aktivně hlídá 45 % lidí, 26 % čeká na výzvu a 19 % nechodí vůbec.
● Nejčastější zdravotní potíže: bolesti zad (44 %), kloubů (34 %), problémy se spánkem (29 %).
Jak se liší generace
Data ukazují, že se postoje ke zdraví napříč generacemi výrazně liší.
● Starší lidé oceňují odbornost (75 %) a přístup lékařů (70 %),
zatímco mladší generace častěji preferuje online konzultace (55 %) a důraz na léčbu příčin, ne
symptomů (46 %).
● 68 % lidí, kteří dobře vycházejí s penězi, o zdraví aktivně pečuje, mezi těmi, kdo finančně zápasí, je
to jen 46 %.
● S dostupností základní lékařské péče v místě bydliště je spokojeno 60 % lidí – z toho pouze 26 %
„velmi“.
Co brání lepší péči o zdraví
Přestože většina populace považuje zdraví za zásadní hodnotu, v praxi naráží na řadu překážek.
Nejčastější z nich jsou:
● Nedostupnost odborníků – dlouhé čekací lhůty a omezený počet registrujících lékařů.
● Nízká motivace k prevenci – část populace spoléhá, že „doktor si řekne“.
● Ekonomická nerovnost – aktivní péče o zdraví je častější u těch, kteří mají lepší finanční zázemí.
Recept na fyzické zdraví podle Lékárna.cz
Na základě diskusí s odborníky napříč roky vznikl jednoduchý „Recept na fyzické zdraví“, který shrnuje
principy, jak o sebe pečovat bez ohledu na věk či situaci:
1. Všímavost – ke svému tělu a svým blízkým.
2. Odvaha – ptát se lékaře i pojišťovny na vše, co vás zajímá.
3. Komunikace – otevřená a partnerská mezi pacientem a lékařem.
4. Aktivní pohyb – alespoň dvakrát týdně.
5. Spánek – minimálně osm hodin denně.
Jestliže patříte do mladší věkové skupiny 18-40 let a trávíte méně času na sociálních sítích, pak máte výrazně větší pravděpodobnost, že se budete cítit v naprosté psychické pohodě než vaši vrstevníci, kteří jsou k sociálním sítím přikováni od rána do večera.
Společný výzkum Lékárna.cz, QED Group a agentury Confess Research s názvem Zdraví pod lupou odhalil zajímavý paradox: přestože intenzivní využívání sociálních sítí zvyšuje životní spokojenost Čechů, zároveň jim tato záliba nepřidává na duševní pohodě.
Zatímco intenzivní uživatelé sociálních sítí vykazují vyšší spokojenost se životem (60 % lidí 18-40 let je se svým životem spokojeno nebo velmi spokojeno), lidé, kteří se k sociálním sítích staví rezervovaně uvádějí nižší míru životní spokojenosti (49 %). Karta se ale obrací v otázce psychické pohody. A tak zatímco v naprosté psychické pohodě se cítí 23 % lidí do 40 let, kteří sítě téměř nevyužívají, u jejich vrstevníků, kteří jsou online neustále, je to jen 12 %.
„Sociální sítě mohou vytvářet iluzi spokojenosti skrze rychlé a povrchní sociální interakce, což se může projevit v mírně vyšším hodnocení životní spokojenosti. Tento efekt je ale často vykoupen absencí skutečného vnitřního klidu. A údaje z výzkumu nám jasně říkají, že cesta ke skutečné pohodě nevede přes obrazovku, ale přes aktivní péči o sebe, reálné vztahy nebo pobyt v přírodě,“ říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz.
Podle výzkumu dvě třetiny dospělé populace jsou na sociálních sítích velmi často nebo téměř pořád. Výrazně častěji jsou na sítích ženy a mladší věkové skupiny. V nejmladší věkové skupině 18-30 let se k extrémnímu užívání sociálních sítí přiznává dokonce 9 z 10 lidí. Pětina české populace (21%) si však uvědomuje negativní dopady online světa na své duševní zdraví a snaží se cíleně omezovat čas strávený na sociálních sítích jako prevenci proti stresu nebo úzkosti.
Zajímavým zjištěním je, že právě mladší lidé (18-40 let), kteří tráví na sociálních sítích nejvíce času, přikládají duševnímu zdraví větší význam. Za důležité to považuje 88 % z nich, oproti 76 % u těch, kteří sítě využívají méně. Přesto se v reálné péči o své psychické zdraví obě skupiny nijak neliší. Ukazuje se tak propast mezi deklarovanou důležitostí a skutečnými činy v péči o sebe.
Podívejte se [ZDE] na záznam debaty Vladimíra Finsterleho a Radvana Bahbouha, která přináší data, souvislosti i praktické rady pro každodenní duševní pohodu.
