Digitální lékárenství přitahuje stále více farmaceutů. Podle interních dat HR oddělení Lékárna.cz zájem o práci online lékárníka roste napříč generacemi – od generace Z až po zkušené odborníky z řad baby boomers. Mladí vidí online prostředí jako budoucnost celého oboru, starší oceňují možnost smysluplně uplatnit své znalosti i po odchodu z kamenné lékárny.
„Uchazeči vnímají, že v online lékárenství mohou naplno využít své odborné znalosti, zapojit se do prevence a zároveň si nastavit režim práce podle svých potřeb. Mladí chtějí být součástí digitální transformace, starší vidí příležitost, jak zůstat v profesi, aniž by byli vázáni na kamennou provozovnu,“ říká Jana Poláková, šéfka HR Lékárna.cz.
Spojení odbornosti a technologií
Farmaceutka Zdenka Morvai z online poradny Lékárna.cz přešla do digitálního prostředí z kamenné lékárny. „Práce v online lékárně pro mě představuje jedinečnou příležitost spojit odborné lékárenské znalosti s moderními technologiemi a novými formami služeb. Oceňuji především flexibilitu a možnost rozvíjet aktivity, se kterými jsem se v kamenné lékárně nesetkávala – ať už jde o využívání umělé inteligence, nebo zapojení do projektového řízení. Kontakt s pacienty zůstává klíčový. Díky online prostředí můžeme reagovat na jejich dotazy, které nám mohou pokládat v klidu z domova, kde se líp cítí a třeba i líp soustředí na svůj problém. Vidím v tom velký smysl – aby lékárenská odbornost byla dostupná každému kdykoli odkudkoli i mimo zdi klasické lékárny,“ popisuje Z. Morvai.
Generace Z a mileniálové: Růst, technologie, smysl
Uchazeči narození po roce 1995 považují online lékárenství za samozřejmý vývoj. „Za pár let bude vše online,“ shodují se mladí farmaceuti na pohovorech. Láká je odborný růst, každodenní vzdělávání i práce s digitálními nástroji. „Mladí lékárníci chtějí prostředí, kde se využije jejich potenciál. Online model jim umožňuje růst, přináší flexibilitu a zároveň větší zapojení do edukace pacientů,“ doplňuje Poláková. I díky tomu dnes v Lékárna.cz působí už 13 farmaceutů různých generací – od nově kvalifikovaných odborníků po dlouholeté profesionály.
Generace X a baby boomers: Stabilita, smysluplnost, přenos zkušeností
Farmaceuti ve věku 40 až 60 let hledají jiné benefity – lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem, možnost přivýdělku i smysluplné uplatnění svých zkušeností na dálku.
„Z pohledu HR je fascinující, jak se generace v motivacích liší, ale shodují se na tom, že role lékárníka musí být víc než jen výdej léků. Online prostředí tuto proměnu umožňuje. Zkušenější farmaceuti oceňují, že jejich znalosti mají stále hodnotu – chtějí je uplatnit při konzultacích a prevenci, i když už nejsou v běžném provozu. To je pro ně silná motivace. Také vnímám, že role majitele – pokud je sám lékárník (což je případ Lékárna.cz) – je důležitá pro část uchazečů, protože zajišťuje opravdové pochopení oboru a jeho směřování,“ uzavírá Poláková.
| Podle všech uchazečů je ideální lékárník budoucnosti ten, který:
● působí převážně v online prostředí ● průběžně se vzdělává ● využívá digitální nástroje a AI ● komunikuje s pacienty vzdáleně (e-mail, telefon) ● aktivně se podílí na prevenci, nejen na výdeji léků |
Lékárníci mají svůj den 25. září
Každoročně 25. září si svět připomíná význam práce lékárníků v rámci Světového dne lékárníků, který koordinuje Mezinárodní farmaceutická federace (FIP). Tato iniciativa zdůrazňuje klíčovou úlohu veřejných lékáren a odborných znalostí farmaceutů v moderním zdravotnictví. Lékárníci se dlouhodobě řadí mezi nejdůvěryhodnější profese – právě důvěra je základem úspěšné péče o zdraví.
Téměř třetina Čechů podle průzkumu Lékárna.cz špatně spí – a trpí tím jejich psychika, vztahy i zdraví. Zatímco bylinky či melatonin pomohou, největší sílu má podle farmaceuta Mgr. Ondřeje Pleskota z Lékárna.cz změna rutiny. Spánek je nepostradatelná součást života, přesto ho podceňujeme. Co dělat, když se noc co noc převalujete bez odpočinku, radí odborník z Lékárna.cz.
Z průzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz vyplynulo, že lidé, kteří dobře spí, jsou až dvakrát častěji spokojení se životem než ti, kteří spánek podceňují. Proč má spánek tak zásadní vliv na naši psychiku a pohodu?
Spánek je čas, kdy tělo i psychika regenerují. Ve spánku se hojí drobná poranění, obnovuje metabolismus a mozek třídí informace – dochází doslova k noční očistě. Pokud o spánek nepečujeme, jako bychom tělu upřeli restart.
V online poradně Lékárna.cz pomáháte lidem s problémy se spánkem. Co radíte jako první krok?
Vyvětrat ložnici, kvalitní matrace a zásadní stop displejům. Světlo z obrazovek zastavuje tvorbu melatoninu (hormon spánku). Tělo si myslí, že je den, a odmítá přepnout do odpočinku. Když to nestačí, přidáváme pravidelný čas usínání, více pohybu a lehčí večeři. Skvělý trik je i sprcha – změní teplotu těla a pomůže přepnout do nočního režimu.
Mnozí ale sáhnou rovnou po tabletkách. Má to smysl?
Jen když už režimová opatření nestačí. Nejvíce funguje hořčík ve formě bisglycinátu a melatonin. Oba jsou tělu vlastní látky – hořčík pomáhá se zklidněním, melatonin nastavuje cirkadiánní rytmus. Ale bez změny návyků samotné doplňky nepomohou.
Existuje i čistě přírodní cesta?
Máme dobrou zkušenost s bylinkami – meduňka, kozlík, chmel nebo mučenka. Fungují jemněji a často se osvědčují u žen, které mívají citlivější hormonální cyklus. Doporučujeme vybírat podle konkrétní potřeby a ideálně konzultovat, které bylinky jsou vhodné – není to univerzální.
Podle průzkumu Zdraví pod Lupou Lékárna.cz spí muži lépe než ženy. Čím to je?
Ženy často nesou hlavní zodpovědnost za domácnost, vstávají k dětem a řeší večer ještě „třetí směnu“. Do toho se přidávají hormonální výkyvy. Muži mají navíc více svalů, které slouží jako zásobárna energie pro mozek během noci. Naopak nadváha spánek zhoršuje – tuková tkáň totiž ovlivňuje hormony a narušuje kvalitu spánku.
Jaká je vaše první rada ženám, které chtějí spát lépe, aby se cítili dobře?
Začněte odstraněním displejů z ložnice, a to i televize. Je to zdánlivá maličkost, ale má obrovský dopad. A pak si začněte spánku vážit – není poslední položkou dne, je to klíčový rituál. Spánek nezačíná ve chvíli, kdy si lehnete, začíná tím, jak končíte den. Udělejte si večerní klid, bez hluku a světel, a sledujte, co to udělá s vaším ránem. Odměnou vám bude energie, klid a lepší nálada.
Fyzickými zdravotními obtížemi trpí velká část lidí, přičemž nejčastějšími potížemi zůstávají bolesti zad a kloubů. Čechy ve velkém trápí také problémy se spánkem, se zrakem nebo bolesti hlavy.
Zatímco problémy se zrakem, které provází zhruba každého čtvrtého (23 %) dospělého, lze jen částečně řešit změnou životního stylu, předcházení řadě dalších zdravotních problémů mají lidé ve svých rukou. Podle aktuálního výzkumu Lékárny.cz, QED GROUP a agentury ConfessResearch vůbec nejvíce Čechy trápí bolesti zad a páteře (44 %) a s menším odstupem je následují bolesti kloubů (34 %).
K bolestem zad a kloubů a zhoršeného zraku se přidávají i další civilizační neduhy – téměř třetina Čechů (29 %) bojuje se špatným spánkem a pětina (21%) se potýká s bolestmi hlavy. Poměrně často si lidé také stěžují na bolesti svalů (17 %), zažívací problémy (14 %), nadměrné pocení (12 %) či bolesti zubů (9 %). Celkově své zdraví hodnotí negativně 12 % lidí a 4 % dokonce přiznávají závažné zdravotní problémy. Naproti tomu jen 13 % dotázaných říká, že se nepotýká vůbec s žádnými zdravotními problémy. Navzdory různým zdravotním potížím pak víc než polovina (54 %) populace hodnotí své zdraví jako dobré, každý sedmý (15 %) pak dokonce jako velmi dobré.
Čechy trápí bolesti zad a kloubů, často ale zbytečně
Přestože se zdá, že fyzickým obtížím se vyhne málokdo, výzkum odhaluje, že existuje přímá úměra mezi aktivní péčí o zdraví a nižším výskytem nemocí. Mezi těmi, kteří se aktivně starají o své zdraví (fyzické i duševní) a cítí se v naprosté fyzické a psychické pohodě, má problémy s pohybovým aparátem jen minimum dotázaných, konkrétně jen 7 % si stěžuje na bolesti zad a páteře a jen 12 % na bolesti kloubů, tedy typicky bolesti kolen nebo kyčlí.
Aktivní péče o vlastní zdraví má pozitivní dopady i na další zdravotní neduhy. Lidé, kteří se o své zdraví starají a jsou v psychické i fyzické pohodě málokdy trpí problémy se spánkem, bolestmi hlavy, ale například také výrazně méně podléhají nachlazení a virózám.
Rozdíly ve vnímání zdraví a výskytu problémů jsou patrné napříč demografickými skupinami. Ženy obecně pociťují zdravotní neduhy intenzivněji, zatímco muži častěji než ženy deklarují, že se po fyzické stránce cítí dobře (61 % vs. 47 %), rozdíl se oproti loňská ještě prohloubil.
Klíčovou roli hraje také věk – mladší lidé do 40 let hodnotí své zdraví výrazně pozitivněji (66 %) než starší generace (46 %). Stejně tak životní styl, jako je pravidelný sport, kvalitní spánek nebo stabilní finanční situace, prokazatelně přispívá k lepšímu zdraví a nižšímu počtu uváděných potíží.
„Výsledky výzkumu jasně potvrzují, že péče o zdraví přináší měřitelné benefity. Ti, kdo se svému tělu i duši systematicky věnují, nejenže mají méně zdravotních obtíží, ale také prokazatelně častěji pociťují životní spokojenost. Pokud bychom věnovali dostatek pozornosti pravidelnému pohybu a také kvalitnímu spánku, mohli bychom tak snadným způsobem předejít mnoha zdravotním potížím,” říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz.
TOP5 zdravotních potíží Čechů
Léto je období, kdy se tělo potí víc než jindy – a s potem ztrácí i to, co si neumíme vyrobit sami: hořčík. Právě ten přitom může být klíčem k řešení zdravotních potíží, které dnes trápí obrovské množství Čechů. Spánek, únava, bolesti hlavy, stres. Když chybí hořčík, tělo i mysl trpí. A dobrá zpráva? Většinu z toho můžeme ovlivnit sami.
Podle aktuálního průzkumu Zdraví pod lupou 2025*, se více než čtyři z deseti Čechů pravidelně cítí unavení. Téměř polovina populace zažívá stres a 29 % má problémy se spánkem. Přitom právě tyto potíže mohou signalizovat nedostatek hořčíku – minerálu, který je nezbytný pro správné fungování nervového systému, svalů a energetického metabolismu. „Na první pohled může jít o banální potíže. Ale pokud se opakují, tělo nám tím říká, že mu něco chybí. A hořčík je u většiny těchto stavů jeden z hlavních podezřelých,“ říká lékárník Mgr. Ondřej Pleskot z online poradny Lékárna.cz.
V horkých dnech tělo ztrácí hořčík nejen potem, ale i vyšší mírou fyzické aktivity a stresem, který paradoxně mnoho lidí v létě zažívá kvůli přetížení, změnám režimu nebo snaze „všechno stihnout“. I proto se podle dat Lékárna.cz prodeje některých forem hořčíku v letních měsících zvyšují až šestinásobně. Podle odborníka nejde ale jen o to “nějaký” hořčík doplnit – klíčová je správná forma a načasování.
Každý potřebuje jiný – vyberte správně
A zatímco oxid hořečnatý je sice levný, většina jeho účinku doslova projde tělem bez využití. Síran hořečnatý, známý jako epsomská sůl, se pak hodí spíš do koupele než do kapslí. Hlavním mechanismem je podle farmaceuta vstřebávání hořčíku přes kůži (teplá koupel = snadnější prostup pokožkou), který reguluje svalovou kontrakci, zklidňuje nervový systém a snižuje záněty.
„Chytrý přístup je kombinovat formy podle denní doby – ráno energii, večer klid. Právě to dělají takzvaní pokročilejší uživatelé,“ dodává Pleskot.
Generace Z je ve fyzické kondici, duševní kondice však výrazně zaostává a mladí jsou se svým životem téměř dvakrát častěji nespokojeni než generace jejich prarodičů. Naopak senioři vykazují nejvyšší míru duševní pohody, ačkoliv je trápí více fyzických neduhů.
Zatímco celková míra spokojenosti se životem v Česku zůstává stabilní a spokojenost vyjadřuje v průměru 59 % populace, detailnější pohled odhaluje značné rozdíly mezi generacemi. Největšími nespokojenci jsou mladí lidé. V Generaci Z (18-27 let) je 13 % nespokojených, zatímco ve věkové skupině jejich prarodičů (tzv. baby boomers resp. 60 let a více) je to jen 7 %. A nejmladší dospělá generace také vykazuje nejnižší úroveň psychické pohody (48 %). To je výrazně pod průměrem všech generací (56 %) a opravdu daleko od psychické pohody nejstarší generace (67 %). Zjištění vyplývá z výzkumu, který společně realizovaly společnosti Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.
Zdravotní paradoxy
Překvapivě jsou to právě mladí, kteří o své zdraví pečují nejvíce – ve výrazně vyšší míře pravidelně cvičí nebo sportují, tráví čas se svými domácími mazlíčky a dokonce častěji než jiní omezují čas trávený na sociálních sítí. Ale zatímco svou fyzickou kondici hodnotí lépe než zbytek populace a tři čtvrtiny (75 %) mladých lidí říká, že mají své fyzické zdraví pod kontrolou, své duševní zdraví má pod kontrolou výrazně méně z nich (58 %). Spolu s tím častěji než ostatní věkové skupiny vyhledávají pomoc psychologa.
„Vidíme zde zjevný rozpor. Mladá generace je aktivní v péči o sebe, přesto se cítí psychicky nejhůře a má nejmenší pocit kontroly nad svým duševním zdravím. Z detailních dat dokonce vidíme, že nejvyšší míru psychické nepohody deklarují nejmladší dospělí lidé ve věku 18-23 let, kteří během dospívání byli vystavení pandemii Covidu-19. Jen 7 % z nich se dnes cítí v naprosté psychické pohodě, zatímco 19 % v dotazování přiznalo psychické potíže. Pro srovnání, ve skupině lidí 24-30 let mají psychické potíže jen 3 % dotázaných,“ říká Vladimír Finsterle, zakladatel první internetové lékárny v Česku, Lékárna.cz.
Na opačném pólu stojí nejstarší generace. Ačkoliv si lidé nad 60 let častěji stěžují na své fyzické zdraví, cítí se nejlépe ze všech po psychické stránce. Na jednu stranu tak jen zhruba polovina (53 %) říká, že má pod kontrolou své fyzické zdraví, ale dvě třetiny (65 %) tvrdí, že mají pod kontrolou své duševní zdraví. Starší lidí také podle výzkumu přikládají svému zdraví – ať již fyzickému nebo duševnímu – nejvyšší důležitost. Zároveň se ale o své fyzické zdraví starají nejméně ze všech.
S věkem do pohody
Výzkum také odhalil, že s rostoucím věkem ubývá negativních pocitů jakými včele se stresem. Zatímco v Generaci Z více než dvě třetiny (68 %) dotázaných hlásí, že v posledním měsíci zažili stres, jejich předchůdci z Generace Y (též mileniálové, 28-43 let) zažívají stres jen v polovině (51 %) případů a Generace X (44-59 let) dokonce jen ve 40 %. Úplný zlom však přichází s příchodem důchodového věku, kdy stres v posledním měsíci zaznamenalo pouze 17 % lidí starších 60 let. Velmi podobné rozdíly pak můžeme sledovat i v případě pocitů jako jsou vyčerpání, obavy, hněvu, úzkost nebo smutek.
O nejmladší Generaci Z bychom ale mohli mluvit také jako o nejemotivnější. Tak, jak podléhá negativním emocích, stejně silněji než ostatní věkové skupiny prožívá i pozitivní emoce jako jsou pobavení, radost, vděčnost, inspiraci nebo úžas. Typickým pozitivním pocitem pozdního věku je naopak vnitřní klid.
Klíčová pozitivní emoce jakou je láska kvete nejvíce v čase mladých rodin, tedy v Generaci Y. V posledním měsíci ji zažily dvě třetiny (68 %) mileniálů.
Většina Čechů je se svým životem spokojená. Jsou to hlavně sportovci, dobří spáči, lidé žijící ve vztahu a s rodinou , pohodlně vycházející se svými příjmy. Takto definují spokojenost se životem letošní výsledky výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz.
Bez ohledu na to, jak černě vykreslují život v České republice mnozí politici, svou spokojenost se životem potvrdila více než polovina Čechů (59 %). A to loni i letos, což je signál stability v hodnocení svého života českou populací. To je povzbuzující zpráva, zvlášť když k tomuto číslu přičteme ještě třetinu lidí, kteří nejsou ani spokojeni ani nespokojeni a vyjde nám, že skutečně nespokojený je pouze jeden Čech z deseti. Tyto závěry vyplývají ze zmíněného výzkumu, který společně realizovaly společnosti Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.
Pracujte a odpočívejte
Zásadní vliv na spokojenost se životem mají naše příjmy. Nejde o jejich celkovou výši, ale o to, jak se nám daří s penězi vycházet: ten, kdo pohodlně vychází se svými příjmy, se většinou cítí i spokojený se životem (79 %). A mezi těmi, kdo naopak těžko vychází s penězi, je spokojen se životem jen každý třetí člověk (36 %).
Pro spokojenost se životem je důležité se i dobře vyspat a sportovat. Skoro tři čtvrtiny lidí (72 %), kteří dobře spí, jsou spokojeny se svým životem. Úplně stejná míra spokojenosti (72 %) pak vládne i mezi lidmi, kdo se věnují sportu. A ti kdo špatně spí a nesportují? Mezi nimi bychom našli opravdu výrazně méně spokojených (40 resp. 53 %).
„Špatný spánek a únava výrazně snižují pocit životní spokojenosti, zatímco kvalitní spánek napomáhá udržování psychické rovnováhy. V letošním výzkumu uvádí problémy se spánkem již 29 % respondentů, to je oproti loňsku o 3 % víc špatných spáčů! Aktuální data nám také ukazují, že mezi lidmi, kteří spí 6 až 7 hodin denně, navštívilo psychiatra až 61 %. To potvrzuje úzkou souvislost mezi délkou a kvalitou spánku a duševním zdravím. Pro srovnání: v roce 2024 vykazovalo známky podezření na depresi 54 % těch, kteří hodnotili svůj spánek jako špatný. Data jasně ukazují, že kvalita spánku není jen otázkou komfortu, ale i klíčovým ukazatelem duševního zdraví,” říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz, která výzkum od loňského roku realizuje.
Děti jsou radost i starost
Další rada na životní štěstí zní: najděte si partnera a vychovávejte děti. Lidé, kteří žijí v domácnosti s dětmi, jsou totiž v životě spokojenější (63 % domácnosti s dětmi vs. 56 % bez dětí). Existuje tu ale jeden paradox: zatímco děti přinášejí do domácnosti štěstí, ženy na rodičovské dovolené jsou nespokojené výrazně častěji než průměr populace (16 % vs. 10%).
„Ženy na mateřské dovolené představují populační skupinu, která je při vysoké míře každodenní zátěže ochuzena o celou řadu zdrojů životní spokojenosti, jakými jsou například čas na sebe, na svůj systematický seberozvoj, na koníčky, své přátele a na kvalitní spánek. K tomu je třeba připočítat přerušení pracovní kariéry, které často vede k ochuzení o některé podnětné kontakty a činnosti, a samozřejmě i o zdroj finančních příjmů. I když rané rodičovství přináší i mnoho radostných a odměňujících okamžiků, může nová životní role v kombinaci s vysokými očekáváními rodiny i společnosti vést ke snížení sebevědomí a seberealizace,“ vysvětluje složitou situaci maminek psycholog Radvan Bahbouh, zakladatel společnosti QED GROUP.
Pokud bychom mezi generacemi hledali největší nespokojence, najdeme je mezi nejmladšími. V tzv. generaci Z je 13 % nespokojených oproti jen 7 % u baby boomers čili Husákových dětí. Nejmladší dospělí jsou tedy téměř dvakrát častěji nespokojeni než jejich prarodiče.
Padesátka jako životní křižovatka
Spokojenost není příliš závislá na věku, ale jedna skupina výrazně vybočuje: dramaticky se zhoršil pocit spokojenosti u lidí ve věku 51-60 let (z 60 % na pouhých 51 %), ženy tohoto věku se cítí spokojeně ještě mnohem méně – necelá polovina (44%). Naštěstí se situace po šedesátce výrazně zlepšuje. V čase odchodu do důchodu jsou spokojeny plné dvě třetiny (67%) mužů a nadpoloviční většina žen (59 %).
Typický spokojený Čech/Češka:
Poznámka k aktuálnímu sběru dat
Průzkum „Zdraví pod lupou Lékárna.cz“ realizovala exkluzivně pro Lékárna.cz a QED GROUP agentura Confess Research na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18–70 let, počet respondentů N=1030, sběr dat metodou CAWI proběhl v dubnu 2024 a v dubnu 2025.
Češi často začínají řešit své zdraví až ve chvíli, kdy se objeví problém – pravidelnou prevenci zanedbává velká část populace, ukazuje to reprezentativní průzkum Lékárna.cz z dubna 2025. Průzkum potvrzuje, že pouze 45 % lidí si hlídá preventivní prohlídky samo - na výzvu lékaře reaguje 26 % a každý pátý je zcela ignoruje. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změny, které mají motivovat veřejnost k větší zodpovědnosti za vlastní zdraví a počítá s tím, že nově budou pacienty aktivně oslovovat praktici. Aktuální čísla ale potvrzují, že na systému “pobídek” k prevenci je v České republice třeba pořádně zapracovat.
“Je nejvyšší čas aktivizovat k prevenci: pacienti na ni moc nemyslí, praktici se zčásti snaží, pojišťovny hledají pod tlakem růstu nákladů na prevenci prostředky . Pro mě osobně jsou největším varováním, informace z průzkumu o vztahu mezi praktickým lékařem a pacientem – více než polovina lidí (58%) má pocit, že jejich zdraví lékaře vlastne moc nezajímá a 40% Čechů poukazuje na nedostupnou základní lékařskou péči v blízkosti svého bydliště (praktický, dětský lékař, zubař),“ říká PharmDr. Vladimír Finsterle, zakladatel první a největší lékárny na českém internetu, Lékárna.cz a iniciátor průzkumu
Zubař a gynekolog: výjimky, které potvrzují pravidlo
Češi a prevence? Češi na ni moc nejsou. Slyšíme hlavně na zubaře, gynekologa a mamograf. Ale jakmile jde o vyšetření, která jsou trochu „nepříjemnější“ nebo náročnější na čas, máme tendenci je odkládat nebo ignorovat. K zubaři chodí většina z nás (75 %), ženy si navíc pečlivě hlídají pravidelné kontroly u gynekologa (76 %). A když přijde řeč na mamograf, taky jsou zodpovědné – 63 % žen nad 45 let si na něj pravidelně najde čas. Jenže pak už to trochu drhne. Třeba kolonoskopie, která může včas odhalit rakovinu, tu mezi padesátkou a sedmdesátkou podstupuje jen 18 % lidí. A muži? Ti to mají podobně – na vyšetření prostaty dorazí jen každý pátý. Lepší je to u starších ročníků ( 61 - 70 let), tady si už skoro polovina k urologovi zajde (43 %).
A proč to tak máme? Průzkum odhalil několik důvodů:
Zdravotní gramotnost jako klíčová bariéra
Kdo přesně neví, proč a kam jít, ten tam obvykle ani nedojde. Pouze 60 % Čechů se aktivně stará o své zdraví. Další významnou překážkou je časová náročnost a nízká úroveň zdravotní gramotnosti, která mnohým ztěžuje orientaci v preventivních možnostech. Nízká gramotnost vede k tomu, že mnoho lidí neví, jak správně využívat dostupné preventivní vyšetření a jaký mají nárok na různé služby. A právě tady je prostor pro změnu.
Motivace místo pasivity: Jak změnit přístup k prevenci
V České republice má každý pojištěnec nárok na pravidelné preventivní prohlídky* – například u praktického lékaře jednou za dva roky, u zubaře dvakrát ročně a u gynekologa každý rok. Kromě toho existují programy cíleného screeningu*, například rakoviny prsu, děložního hrdla či tlustého střeva. Přesto účast na těchto prohlídkách výrazně klesá. Na to reaguje nový návrh Ministerstva zdravotnictví*. Nově bude možné cíleně odměňovat pojištěnce, kteří se aktivně účastní preventivních programů, například formou příspěvků na očkování, sport či dentální hygienu.
„Změna v přístupu k prevenci je nezbytná a vyžaduje zejména jasnou motivaci pro ty, kteří se o prevenci nezajímají. V současné úpravě vidím riziko v tom, že systém bude dále podporovat ty, kteří se o své zdraví starají tak jako tak a bude nás to stát jen více prostředků. Zdravotní pojišťovny by měly aktivně vyhodnocovat záznamy kohort pacientů, kteří nechodí na prevenci a cíleně je motivovat k pravidelným kontrolám – podobně, jako když sledují historii u pojištění aut. K tomu ale potřebujeme např. definovat obsah standardní preventivní prohlídky, což u nás není. Zkrátka každý lékař si stanoví obsah preventivní prohlídky podle svého uvážení. Tedy základem jsou jednoznačná doporučení, jejich proplácení pojišťovnami a vyhodnocování výkonu resp. výstupy lékařů či účast pacientů v programech, které by byly “akreditovány pro prevenci”. Klíčová je také srozumitelná a cílená informovanost pacientů. Dobře nastavená a motivující prevence přinese nejen zdravější populaci, ale i dlouhodobé úspory pro zdravotní systém,“ uzavírá Vladimír Finsterle.
Reprezentativní průzkum, který mapoval zdraví a spokojenost Čechů v dubnu 2025 na vzorku 1 030 osob ve věku 18–70 let iniciovala první a největší lékárna na českém internetu Lékárna.cz ve spolupráci se společností QED GROUP a agenturou Confess Research v dubnu 2024, se bude opakovat každoročně, protože životní úroveň, vzdělání a vztahy jsou faktory, které výsledky ovlivňují a mění se v čase. Lékárna.cz chce sledovat vývoj a porovnávat meziroční data, která by měla směřovat ke společenskému vývoji.
zdroje:
*https://www.nzip.cz/kategorie/188-preventivni-prohlidky-podle-veku
*https://www.nzip.cz/kategorie/5-screening
Farmaceut je často první, na koho se lidé obracejí, když je něco bolí, když si nejsou jistí kombinací léků nebo když hledají radu bez zbytečného čekání u lékaře. A platí to i tehdy, když pomoc přichází na dálku. Mgr. Pavla Horáková z Lékárna.cz denně mluví s pacienty po telefonu, přes chat nebo e-mailem. U příležitosti Dne lékáren, který letos připadá na 19. června, otevřeně mluví o tom, proč si za slovy „online poradenství“ nemáme představit anonymní chatbot, ale živého odborníka se zodpovědností i empatií.
Pavlo, jste farmaceutka s praxí v kamenné lékárně i online. Co pro vás znamená rozdíl mezi těmito světy?
Z hlediska zákona žádný. Online i offline jsem stále farmaceutka s magisterským vzděláním, odbornou praxí a jasně danou odpovědností. Mám stejné povinnosti jako kolegové v kamenných lékárnách – sleduji možné interakce léků, posuzuji vhodnost přípravků, doporučuji, kdy je nutné navštívit lékaře. Jen místo táry mám počítač nebo telefon. Ale jinak je to pořád ta samá práce – pro zdraví pacienta.
Co všechno dnes zvládnete s pacienty online?
Víc, než by si mnozí mysleli. Lidé si občas myslí, že online lékárna je jen „klikni a zaplať“. Ale my v Lékárna.cz poskytujeme plnohodnotné poradenství – řešíme lékové interakce, konzultujeme laboratorní výsledky, děláme lékové audity. Denně za náma míří lidé s konkrétními dotazy, i takoví, kteří v okolí nemají žádnou kamennou lékárnu. A často jde o starší lidi. Třeba paní z jedné malé obce kde lékárnu zrušili. Zůstala bez možnosti se na cokoliv zeptat a a samozřejmě také rychle nakoupit. Tak volala k nám do online poradny. A pak znova a zas... A to je přesně ten vztah, který mezi námi vzniká.
Dá se důvěra mezi pacientem a farmaceutem vytvořit i online?
Jde to. A někdy to může být dokonce snazší – online pacienti se nám víc otevřou, mají čas a klid se ptát, můžeme s nimi problém probrat detailněji. Když ví, že se dovolají skutečné farmaceutce, ne anonymnímu chatbotu, začnou důvěřovat. A když jim dobře poradíte, vrací se. Už ví, že mají svého farmaceuta, kterého se mohou zeptat – kdykoli a z pohodlí domova.
Vnímáte, že se mění pohled veřejnosti na online lékárenství? Někdy považováno za bariéru pro starší generace.
Ne. Spíš naopak. V poradně, ale i při zdravotních službách, které Lékárna.cz nabízí, mluvíme s lidmi všech věkových kategorií – a často to jsou právě senioři, kdo mi říkají, že jim online lékárna změnila život. Ne každý má v dosahu kamennou lékárnu, ne každý má sílu jít do města. Ale skoro každý má telefon. A i ti, kdo se internetu trochu báli, si brzy zvyknou – když zjistí, že jim někdo rozumí, vyslechne je a poradí jim. Lidé už pochopili, že to není jen „internetový obchod s léky - krabičkami“, ale skutečná lékárna. S odborníky, kteří se řídí zákony, vyhláškami, mají lékárnickou etiku a nesou odpovědnost. Farmaceut online má stejné vzdělání, stejné zkoušky, a často i stejnou každodenní rutinu jako kolega v kamenné lékárně. My jsme tady pro pacienty úplně stejně – jen jinou formou.
Proč by měl někdo využít služeb online lékárny, i když má tu kamennou třeba za rohem?
Protože je to pohodlné. Online lékárenství je moderní, efektivní a bezpečné. Můžete nakupovat i konzultovat odkudkoliv – z domova, z práce, z chalupy. Dostanete odbornou pomoc, aniž byste museli někde čekat. A navíc – mnohé věci se řeší lépe písemně nebo po telefonu, když na to máte klid. Není to buď–anebo. Online lékárenství je přirozené rozšíření toho, co už lékárníci dělají dávno – jen se přizpůsobilo dnešní době.
Nový výzkum Lékárna.cz odhaluje, že ačkoliv Češi považují fyzické i duševní zdraví za mimořádně důležité, aktivní péče o obě tyto oblasti výrazně zaostává. Meziročně navíc klesla duševní pohoda a narostl výskyt stresu.
Drtivá většina obyvatel České republiky deklaruje, že zdraví je pro ně klíčovou hodnotou. Týká se to jak fyzického, tak duševního zdraví (94 % resp. 88 %). Navzdory těmto deklaracím (grafy 2 a 4) se ale o své zdraví aktivně stará výrazně méně lidí (grafy 3 a 5) – v případě fyzického zdraví to nejsou ani dva lidi ze tří (60 %), v případě duševního zdraví ještě o něco méně (56 %). Lidí, kteří věnují pozornost současně oběma oblastem, je pak méně než polovina (47 %). Výsledky vyplývají z rozsáhlého výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz, který opakovaně mapuje postoje české populace ke zdraví a celkovou spokojenost se životem. Společně ho realizují Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.
Se životem jsme spokojení
Se svým životem je spokojena více než polovina populace (59 %), naopak vyloženě nespokojen je 1 člověk z 10 (10 %). Zatímco není zásadní rozdíl mezi spokojeností mužů a žen, tak naopak jeden z nejdůležitějších aspektů promítající se do spokojenosti je starost o zdraví (graf 1). Ten, kdo se stará o své fyzické i duševní zdraví, je výrazně spokojenější (68 %).
Vyšší spokojenost vykazují také lidé žijící v partnerském vztahu (64 %), domácnosti s dětmi (63 %) a zásadní vliv na naši spokojenost má pak finanční situace – 4 z 5 lidí (79 %), kteří pohodlně vycházejí se svými příjmy, se cítí spokojeně se životem, z těch, kteří mají hluboko do kapsy, je to pouhá třetina (36 %). Zcela zásadní vliv na životní spokojenost a vnímání zdraví mají také kvalitní spánek (72 % těch, kdo spí dobře, je spokojeno se životem, oproti 40 % těch, kdo spí špatně).
Spokojený ještě neznamená v pohodě
„Rozhodli jsme se podpořit diskuzi a uvědomění si aktuální situace v českém zdravotnictví na základě dat tím, že iniciujeme a podporujeme unikátní reprezentativní průzkum v české populaci. Jedná se o druhý ročník a naším záměrem je tento průzkum opakovat každý rok a tím získat pohled na trendy v tom, jakou péči lidé svému zdraví věnují, a odrážet realitu změn, které se ve zdravotnictví dějí. Lékárna.cz je konkrétním příkladem moderního zdravotnického zařízení, které posouvá, někdy i objevuje, co to vlastně je moderní lékárenství. A právě jeho součástí je ambice se dívat a podporovat zdraví od uvědomění si rizik, přes prevenci, vlastní samoléčbu až po formy podpory správného užívání předepsaných léčiv,“ vysvětluje pozadí výzkumu Vladimír Finsterle, zakladatel první internetové lékárny v Česku Lékárna.cz.
Právě z meziročního srovnání vyplývá, že v případě vnímání duševního zdraví (graf 6 a graf 7) došlo k viditelným posunům. Ve srovnání s loňským šetřením klesá počet lidí, kteří deklarují svou duševní pohodu (56 %), přičemž největší propad lze zaznamenat ve skupině ženy (52 %) a nejmladší dospělí do 30 let (48 %), často označované jako generace Z.
Co se týká obecných příčin psychické nepohody (graf 8), na prvním místě lidé uvádějí stres (v posledním měsíci jej zažívalo 44 % dotázaných), dále vyčerpání (42 %) a strach či obavy (36 %). Na druhou stranu lidé poměrně ve velkém zažívají i pozitivní emoce jako radost (63 %), pobavení (63 %) nebo lásku (62 %).
„Pětiprocentní pokles lidí, kteří se necítí psychicky v pohodě, a šestiprocentní vzestup lidí zažívajících stres, je u daného vzorku nad rámcem chyby odhadu, takže jde o významné meziroční změny. Kroků, které můžeme učinit, abychom posílili pocit kontroly nad svou psychickou kondicí, je celá řada, ale nejsou – s výjimkou setkávání s blízkými osobami a chozením do přírody – všeobecně známé či využívané. Vysoce účinný je pro podporu našeho duševního zdraví systematický rozvoj (uvádí je jen 14 % lidí v populaci), vědomé hlídání work-life balance (11 %) a nebo rozvíjení všímavosti (praktikuje jen 6 % lidí),“ komentuje situaci psycholog Radvan Bahbouh, zakladatel společnosti QED GROUP. Velmi účinná je také redukce sledování zpráv a pobytu na sociálních sítích. „I přes svou účinnost jsou tyto prostředky zlepšení duševního zdraví vcelku opomíjené. V této oblasti by rozhodně pomohla větší osvěta,“ dodává Radvan Bahbouh.
Záda bolí polovinu populace
V případě fyzického zdraví se cítí naprosto nebo spíše zdrávo rovněž zhruba polovina (54 %) lidí. Těch, kteří ale deklarují, že se cítí zcela fyzicky zdraví nebo v naprosté psychické pohodě (graf 6) je však relativně málo (15 resp. 20 %).
Z neduhů, které lidi nejčastěji trápí (graf 10), jsou to na prvním místě bolesti zad a páteře (44 %), bolesti kloubů (34 %), problémy se spánkem (29 %), se zrakem (23 %) a bolesti hlavy (21 %). Lidé, kteří trpí psychickými problémy, častěji také trpí různými zdravotními problémy fyzického rázu (problém se spánkem, bolesti hlavy, zažívací problémy apod.). Fyzické a psychické zdraví se tedy zjevně vzájemně ovlivňují, otázkou však zůstává, kde je příčinou fyzické zdraví, které následně způsobuje psychickou (ne)pohodu, a kde se naopak psychické problémy odrážejí ve fyzickém zdraví.
Muži a senioři jsou odolnější, ženy a mladí se víc starají
Ženy zdraví – ať již fyzickému nebo duševnímu – přisuzují vyšší důležitost a více o něj pečují (grafy 3 a 5), přesto se častěji cítí fyzicky i psychicky hůře než muži. Vysokou důležitost fyzickému zdraví přikládají i nejstarší lidé, lidé věnující se sportu, ale třeba také rozvedení.
Starší generace si celkem pochopitelně stěžuje na kvalitu svého fyzického zdraví, ale zároveň se tito lidé cítí v největší psychické pohodě. Naopak nejmladší generace sice hodnotí svou fyzickou kondici lépe, než je průměr populace, a také se o své zdraví více stará, ale zároveň vykazuje nejnižší úroveň psychické pohody a pocitu kontroly nad ní. I proto patří ke skupině, která nejčastěji vyhledává pomoc psychologů.
Každý má svůj „recept“
Když už nás přepadnou negativní pocity, snažíme se s nimi bojovat nejrůznějšími způsoby (graf 9). K těm nejčastějším patří pobyt v přírodě (54 %), trávení času s rodinou (50 %) nebo koníčky (49 %). Zhruba třetina lidí si svou pohodu posiluje domácím mazlíčkem (33 %), sportem (30 %), ale také omezením sledování zpráv (31 %) nebo času stráveného na sociálních sítích (17 %). Vedle toho ženy například rády užívají bylinky, ale častěji také předepsanou medikaci, muži se o něco více věnují svým koníčkům. Skoro čtvrtina (23 %) pak přiznává, že si dá například skleničku, a každý jedenáctý (9 %) zmiňuje, že užívá předepsanou medikaci.
„Každý z nás, kdo žije v České republice, asi tuší, že jednou z příčin je stále pocit, že o moje zdraví se musí postarat někdo jiný. Že naše zdravotnictví je takový servis, na který má každý nárok, ať se chová ke svému tělu a mysli jakkoli. K tomu přispívají politici razící rovnostářské teorie, že každý má nárok na všechno bez jakékoliv odpovědnosti,“ shrnuje závěry letošního šetření Vladimír Finsterle a dodává: „Na to pak doplácíme všichni, i ti, kteří se chovají ke svému zdraví odpovědně, a systém je zatížený hašením požárů, které nemusely vypuknout .”
Poznámka k aktuálnímu sběru dat
Průzkum „Zdraví pod lupou Lékárna.cz“ realizovala exkluzivně pro Lékárna.cz a QED GROUP agentura Confess Research na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18–70 let, počet respondentů N=1030, sběr dat metodou CAWI proběhl v dubnu 2025.
Lékárna.cz
První a největší online lékárna v Česku, která na českém trhu působí už od roku 1999 a v průběhu let si vybudovala pozici nejnavštěvovanější e-lékárny bez kamenného řetězce a bez výdeje léků na recept ve střední a východní Evropě. Kromě široké nabídky produktů nabízí také odborné služby, její lékárníci ročně poskytují tisíce konzultací přes chat, telefon i e-mail. Lékárnu.cz provozuje společnost Pears Health Cyber, kterou založil PharmDr. Vladimír Finsterle.
QED GROUP
Společnost pro efektivní rozvoj jednotlivců, týmů i organizací založil v roce 1998 doc. MUDr. PhDr. Radvan Bahbouh, Ph.D., psycholog, kouč a matematik, dříve též vedoucí katedry psychologie na FF UK. Jednou z nejsilnějších stránek společnosti je evidence-based přístup a vlastní psychologický výzkum.
Confess Research
Přední výzkumná agentura působící na českém trhu od roku 2002 nabízí širokou škálu metodik kvalitativního i kvantitativního výzkumu. Je členem Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR, které dbá na dodržování přísných výzkumných standardů.
Touha po miminku je jedním z nejintimnějších témat. A přesto se o něm stále málo mluví. Přitom každému pátému páru v Česku se početí nedaří – a čísla nejsou optimistická. Jen za loňský rok se narodilo o 10 200 dětí méně než v roce předchozím. Proč je cesta k rodičovství tak složitá? A jaké chyby páry dělají nejčastěji – i když s těmi nejlepšími úmysly?
Odpovídá Mgr. Zdenka Morvai, specialistka na zdraví maminek a dětí, Lékárna.cz
Zdenko, vidíte ve své praxi nějaké opakující se chyby, které párům brání v početí?
Rozhodně. Jednou z nejčastějších je, že ženy jsou v celém procesu mnohem aktivnější. Objednají se k lékaři, řeší cyklus, čtou články... Zatímco muži často vyčkávají – nebo se jich téma plodnosti vůbec nedotkne. A to je chyba. Statistiky říkají, že problémy jsou z 40 % na straně ženy, z 40 % na straně muže a zbytek tvoří kombinace obou. Když se řeší jen jedna strana, polovina příběhu chybí. Jako odborný garant jsem si službu Podpora plodnosti vybrala proto, že právě k tomuto tématu se lidé v naší online poradně obraceli nejčastěji. Viděla jsem, kolik párů to řeší, jak jsou z toho často zoufalí a jak moc jim chybí individuální podpora. A protože je to oblast, která si zaslouží víc času, pozornosti i prostoru na důvěru, rozhodla jsem se pro osobní formu poradenství. Dává mi to velký smysl – nejen profesně, ale i lidsky.
Životní styl - jak moc hraje roli?
Hodně a často. Nedostatek pohybu, obezita, alkohol, cigarety, přemíra stresu… to všechno je toxický koktejl nejen pro plodnost. Naše služba není žádná kouzelná pilulka. Je to proces. Učíme lidi vracet se ke zdravým návykům – nejen kvůli miminku, ale i sami kvůli sobě.
Jaké rady zaznívají od vás nejčastěji?
Nejčastěji jde o reakci na tři už zmíněné problémy: váha, kouření a stres. Když třeba doporučujeme snížení hmotnosti, nikdy nevolíme drastické metody. Cílem není rychle zhubnout do plavek, ale zlepšit hormonální rovnováhu. Už jen úbytek 5–10 % hmotnosti může být zásadní. A stres? To je téma, které spousta párů podceňuje. Je velmi silným faktorem ovlivňujícím plodnost. Páry se někdy tolik soustředí na početí, že se stresují z každého neúspěšného pokusu, což celý proces ještě zhoršuje. Navíc se mohou příliš upnout na měření ovulace a plodných dnů, což z intimity mezi partnery odstraňuje radost a uvolnění. Prvním krokem je tedy často uvědomění si, jak velký vliv má životní styl a psychická pohoda.
Jsou Češi připraveni svěřit se anonymnímu online dotazníku?
Ano. A právě v tom je síla naší služby. Díky anonymitě dotazníku nemají páry důvod lhát nebo si upravovat informace. Všechny informace jsou u nás přísně chráněné a výsledná zpráva je zasílána do zabezpečeného klientského účtu. Od března, kdy jsme službu spustili, jsme poskytli pomoc desítkám párů. Velkou roli hraje právě anonymita – v dotazníku si lidé často dovolí být otevřenější než v ordinaci. Díky tomu můžeme být opravdu konkrétní. Někdy stačí jen jemná úprava životního stylu, jindy doporučujeme podrobnější lékařské vyšetření. Někdy hned z dotazníku poznám, jak aktivně pár se svou situaci bojuje a můžu si tak dovolit dát na některé oblasti větší důraz, nebo je povzbudit, že aktivně své potíže řeší a hledají možnosti. Jindy je třeba postupovat opatrněji, navrhnout jednotlivé režimové změny, ale takovou formou, aby je pár vzal za své a chtěl se na nich podílet. Pro někoho jsou informace nové, pro jiné spíše opakováním známých faktů, ale všichni oceňují komplexnost informací, které díky službě získají. Důvěra je alfa a omega, nejen při službě podpora plodnosti, ale při jakémkoliv problému v naší online poradně.
Měla byste na závěr jednu radu, kterou byste vzkázala každé ženě, která si přeje dítě?
Nejste v tom sama. A nejste stroj na výkon. Plodnost není tabulka, ani deadline. Je to cesta. A pokud po ní nejdete v klidu a ve dvou, nikdy nebude jednoduchá. Tak si dovolte zpomalit. A říct si o pomoc.
| Z lékárnické praxe: 5 nejčastějších mýtů o plodnosti:
1. Stačí, když se snaží jen žena. - Plodnost je společná záležitost. Muž bývá příčinou zhruba ve 40 % případů. 2. Řešit to má smysl až po roce snažení. - Naopak. Pokud je ženě přes 35, má nepravidelný cyklus nebo zdravotní potíže, je lepší nečekat. 3. Na věku muže nezáleží. - I spermiím tikají biologické hodiny. S věkem se snižuje jejich kvalita a počet. 4. Hlavně se nestresuj a půjde to samo. - Samo ne, ale naučte se svůj stres zvládat a nenechte ho ovlivňovat svůj život. Dlouhodobě ovlivňuje hormonální hladiny a tím pádem i přirozenou plodnost. Redukce stresu a mindfulness aktivity dávají smysl. 5. Online poradenství? To nemůže fungovat. - Funguje. Díky anonymitě jsou lidé otevřenější a lépe se jim radí. Pomoc navíc přijde rychle a diskrétně. |
