Jestliže patříte do mladší věkové skupiny 18-40 let a trávíte méně času na sociálních sítích, pak máte výrazně větší pravděpodobnost, že se budete cítit v naprosté psychické pohodě než vaši vrstevníci, kteří jsou k sociálním sítím přikováni od rána do večera.
Společný výzkum Lékárna.cz, QED Group a agentury Confess Research s názvem Zdraví pod lupou odhalil zajímavý paradox: přestože intenzivní využívání sociálních sítí zvyšuje životní spokojenost Čechů, zároveň jim tato záliba nepřidává na duševní pohodě.
Zatímco intenzivní uživatelé sociálních sítí vykazují vyšší spokojenost se životem (60 % lidí 18-40 let je se svým životem spokojeno nebo velmi spokojeno), lidé, kteří se k sociálním sítích staví rezervovaně uvádějí nižší míru životní spokojenosti (49 %). Karta se ale obrací v otázce psychické pohody. A tak zatímco v naprosté psychické pohodě se cítí 23 % lidí do 40 let, kteří sítě téměř nevyužívají, u jejich vrstevníků, kteří jsou online neustále, je to jen 12 %.
„Sociální sítě mohou vytvářet iluzi spokojenosti skrze rychlé a povrchní sociální interakce, což se může projevit v mírně vyšším hodnocení životní spokojenosti. Tento efekt je ale často vykoupen absencí skutečného vnitřního klidu. A údaje z výzkumu nám jasně říkají, že cesta ke skutečné pohodě nevede přes obrazovku, ale přes aktivní péči o sebe, reálné vztahy nebo pobyt v přírodě,“ říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz.
Podle výzkumu dvě třetiny dospělé populace jsou na sociálních sítích velmi často nebo téměř pořád. Výrazně častěji jsou na sítích ženy a mladší věkové skupiny. V nejmladší věkové skupině 18-30 let se k extrémnímu užívání sociálních sítí přiznává dokonce 9 z 10 lidí. Pětina české populace (21%) si však uvědomuje negativní dopady online světa na své duševní zdraví a snaží se cíleně omezovat čas strávený na sociálních sítích jako prevenci proti stresu nebo úzkosti.
Zajímavým zjištěním je, že právě mladší lidé (18-40 let), kteří tráví na sociálních sítích nejvíce času, přikládají duševnímu zdraví větší význam. Za důležité to považuje 88 % z nich, oproti 76 % u těch, kteří sítě využívají méně. Přesto se v reálné péči o své psychické zdraví obě skupiny nijak neliší. Ukazuje se tak propast mezi deklarovanou důležitostí a skutečnými činy v péči o sebe.
Podívejte se [ZDE] na záznam debaty Vladimíra Finsterleho a Radvana Bahbouha, která přináší data, souvislosti i praktické rady pro každodenní duševní pohodu.
Jen 20 % Čechů se cítí psychicky v maximální pohodě, přesto většina věří, že má duševní zdraví pod kontrolou. Výsledky výzkumu Zdraví pod lupou ukazují, že pocit kontroly nestačí. Psycholog Radvan Bahbouh varuje: falešná jistota může být pastí. Skutečnou pohodu přinášejí konkrétní činy – klidně i desetiminutové a zadarmo. Krátký pohyb, pobyt v přírodě, rozhovor s blízkým nebo pravidelný trénink vděčnosti – jednoduché návyky, které výrazně posilují psychickou odolnost.
Letošní výzkum Zdraví pod lupou, který společně realizovali Lékárna.cz, QED Group a výzkumná agentura Confess Research, odhalil, že 56 % Čechů se cítí psychicky v pohodě (v maximální pohodě však jen 20 %). Jak ale upozornil Vladimír Finsterle, zároveň ještě vyšší procento respondentů tvrdí, že mají své psychické zdraví pod kontrolou, a že pro svou psychickou pohodu aktivně něco dělají. Tento zdánlivý rozpor vyvolává otázku: Pokud se tolik lidí o své duševní zdraví stará, proč se necítí lépe?
Radvan Bahbouh vysvětlil, že pocit kontroly je důležitý, ale nestačí: “Pocit, že můžeme něco ovlivnit, je důležitým prvním krokem ke zlepšení, ale mnoho lidí si pak není jistých, co konkrétně by měli dělat, nebo jim chybí motivace k činu, i když informace mají. To může vysvětlovat, proč i přes deklarovaný pocit kontroly mnozí setrvávají ve stavu stagnace či mírné nespokojenosti.”
Z výzkumu přesto vyplývá pozitivní zjištění – čím více lidé vnímají, že mají své duševní zdraví ve vlastních rukou, tím větší mají pravděpodobnost být spokojení.
Radvan Bahbouh upozornil i na další aspekt, kdy někteří lidé podléhají pocitu, že mají své duševní zdraví pod kontrolou, protože zatím nezažili žádné výraznější obtíže. “Typicky to může být případ lidí, kteří ještě nebyli vystaveni větším psychickým výzvám. To však neznamená, že pro své zdraví aktivně něco dělají, nebo že by byli připraveni na krizové situace.” Důležitým bodem pro prevenci je proto nečekat, až přijde problém, ale budovat psychickou odolnost už v době, kdy se cítíme dobře.
Výzkum se neptal jen na to, zda lidé mají své zdraví pod kontrolou, ale také v jakém poměru připisují zodpovědnost sobě a vnějším okolnostem. Právě zde se ukázalo, že 75 % respondentů přisuzuje více než polovinu kontroly sobě samým, což je z hlediska psychické odolnosti dobrá zpráva. Nejvyšší míru psychické pohody totiž dosahují ti, kdo také v největší míře vnímají, že za ní nesou svou přímou odpovědnost. Tito lidé lépe zvládají stres a obecně vykazují větší psychickou odolnost.
Jak k tomu dodává Radvan Bahbouh, stres sám o sobě není škodlivý, pokud se jedná o funkční stres, který nás má krátkodobě mobilizovat a motivuje k výkonu. Nebezpečný je však chronický stres zdánlivě bez příčiny. Zpozornět bychom měli, pokud nás provází i mimo konkrétní zátěžové situace (např. večer před spaním), zhoršuje se nám kvalita spánku nebo během dne ubývá momentů, kdy se cítíme dobře.
Výsledky výzkumu odhalily hned tři zajímavé genderové rozdíly:
V této souvislosti je dobré upozornit na systémové znevýhodnění žen. České ženy historicky a až do dnešní doby výrazně více pečují o děti a domácnost a tato nerovnováha má dlouhodobý dopad na psychickou pohodu, zejména v období mateřství. Nedostatek času na sebe, snížený kontakt se společenským prostředím, únava a přetížení, to vše může negativně ovlivnit duševní zdraví.
Jak upozornil Radvan Bahbouh, ženy jsou během života také častěji konfrontovány se stavy, které samy o sobě ovlivňují náladu a psychickou pohodu – od menstruačního cyklu přes těhotenství, šestinedělí až po menopauzu. “To vše může vést k tomu, že ženy mají častěji pocit, že některé věci zkrátka nemohou plně ovlivnit, i když se o své zdraví snaží pečovat. Pocit ztráty kontroly nebo omezené možnosti zasáhnout do svého psychického stavu pak ovlivňuje celkovou subjektivní pohodu.”
Je však důležité zdůraznit, že vyšší míra péče ze strany žen není náhodná. Radvan Bahbouh připomíná, že ženy jsou častěji než muži v kontaktu se svým tělem i psychikou, tedy vnímají jeho signály, reagují na ně, reflektují své emoce. Tato vyšší tělesná i emoční vnímavost vede k častějšímu uvědomění, že je třeba něco dělat a tedy i k větší péči. Navíc je u žen častější role pečující osoby – ať už v rámci rodiny, nebo obecně ve společnosti. Tento kulturní i sociální vzorec se odráží v tom, že ženy častěji pociťují zodpovědnost za své zdraví i zdraví ostatních. A to může být i důvod, proč jsou více zatěžovány psychicky, i když o duševní pohodu aktivně usilují.
V diskusi zaznělo, že muži často nevnímají svou reakci na stres jako péči o duševní zdraví, ačkoli určité formy „vypořádání se“ se u nich vyskytují. “Vypořádání se” může mít podobu alkoholu nebo ventilace formou agrese. “U žen se stres častěji projevuje smutkem a introspekcí, zatímco u mužů vztekem – což může být sice méně rozpoznatelné jako psychický problém, ale o to více zatěžující pro okolí,” poznamenává Radvan Bahbouh. Tento rozdíl v projevech se odráží i ve statistikách výskytu duševních onemocnění. Deprese je u žen dvakrát častější než u mužů.
Jak upozornil Vladimír Finsterle, jedním z nejvýraznějších zjištění výzkumu je, že s přibývajícím věkem roste míra deklarované psychické pohody. A to může působit překvapivě. “Starší lidé často čelí zhoršujícímu se fyzickému zdraví, většímu počtu životních ztrát a menší dostupnosti péče. Přesto naše data ukazují, že mladí lidé ve věku 18–30 let vykazují nejnižší míru duševní pohody,” říká Vladimír Finsterle.
Česká data přitom nejsou ojedinělá. Podle Radvana Bahbouha se i u nás odráží celosvětový trend, kdy psychická krize mladé generace je výrazně ovlivněna dopady sociálních sítích, tlakem na výkon a sebeprosazení, nejistotou ohledně budoucnosti i ztrátou reálných sociálních vazeb. “Dorůstající generace Alfa pravděpodobně vykáže ještě vyšší míru negativních pocitů než současná generace Z,” varoval Radvan Bahbouh.
Psychická pohoda české populace se za poslední rok napříč věkovými a demografickými skupinami zhoršila o 5 %. To není zanedbatelné číslo. Existuje přitom „recept” na duševní pohodu, založený na jednoduchých, vědecky podložených a odborníky doporučených principech. Přesto se lidí těmito radami málo řídí. “Recept na duševní zdraví není složitý, ale je třeba ho „konzumovat“ – tedy aktivně uplatňovat v každodenním životě,” zdůraznil v úvodu tohoto tématu Radvan Bahbouh. Jaké konkrétní strategie se osvědčují a mají potvrzený efekt?
Z výzkumu vyplývá, že nejčastěji využívané strategie na pohodu jsou pobyt v přírodě, rozhovory s blízkými lidmi a čas na své záliby. Podle Radvana Bahbouha lze tuto osvědčenou triádu rozšířit o další účinné strategie:
Právě pocit vděčnosti – tedy schopnost reflektovat a ocenit to co máme – bývá podceňovanou a přitom velmi účinnou strategií zvyšování psychické pohody. „Řada lidí, kteří jsou zdraví, nejsou vděční svému tělu. Nepřipomínají si, že to není samozřejmé. Vděčnost není automatická. Je to mentální dovednost, kterou lze trénovat, podobně jako všímavost. Odborníci proto doporučují vědomě si připomínat pozitivní věci, které prožíváme, a zapamatovat si chvíle, kdy cítíme radost, klid, zdraví nebo bezpečí,” radí Radvan Bahbouh. “Vděčnost lze trénovat stejně jako svaly – pravidelným cvičením. Stačí jednou týdně vyjmenovat deset konkrétních věcí, za které jsme v daném týdnu vděční. Může jít o malé momenty, pozitivní události, gesta od druhých nebo osobní úspěchy,” říká Bahbouh. Právě pěstování vděčnosti nabízí nejlepší poměr mezi časem, který aktivita zabere a efektem, který přinese do života.
„Gram prevence je lepší než kilogram intervence,“ dodává Vladimír Finsterle.
Podívejte se [ZDE] na záznam debaty Vladimíra Finsterleho a Radvana Bahbouha, která přináší data, souvislosti i praktické rady pro každodenní duševní pohodu.
Digitální lékárenství přitahuje stále více farmaceutů. Podle interních dat HR oddělení Lékárna.cz zájem o práci online lékárníka roste napříč generacemi – od generace Z až po zkušené odborníky z řad baby boomers. Mladí vidí online prostředí jako budoucnost celého oboru, starší oceňují možnost smysluplně uplatnit své znalosti i po odchodu z kamenné lékárny.
„Uchazeči vnímají, že v online lékárenství mohou naplno využít své odborné znalosti, zapojit se do prevence a zároveň si nastavit režim práce podle svých potřeb. Mladí chtějí být součástí digitální transformace, starší vidí příležitost, jak zůstat v profesi, aniž by byli vázáni na kamennou provozovnu,“ říká Jana Poláková, šéfka HR Lékárna.cz.
Spojení odbornosti a technologií
Farmaceutka Zdenka Morvai z online poradny Lékárna.cz přešla do digitálního prostředí z kamenné lékárny. „Práce v online lékárně pro mě představuje jedinečnou příležitost spojit odborné lékárenské znalosti s moderními technologiemi a novými formami služeb. Oceňuji především flexibilitu a možnost rozvíjet aktivity, se kterými jsem se v kamenné lékárně nesetkávala – ať už jde o využívání umělé inteligence, nebo zapojení do projektového řízení. Kontakt s pacienty zůstává klíčový. Díky online prostředí můžeme reagovat na jejich dotazy, které nám mohou pokládat v klidu z domova, kde se líp cítí a třeba i líp soustředí na svůj problém. Vidím v tom velký smysl – aby lékárenská odbornost byla dostupná každému kdykoli odkudkoli i mimo zdi klasické lékárny,“ popisuje Z. Morvai.
Generace Z a mileniálové: Růst, technologie, smysl
Uchazeči narození po roce 1995 považují online lékárenství za samozřejmý vývoj. „Za pár let bude vše online,“ shodují se mladí farmaceuti na pohovorech. Láká je odborný růst, každodenní vzdělávání i práce s digitálními nástroji. „Mladí lékárníci chtějí prostředí, kde se využije jejich potenciál. Online model jim umožňuje růst, přináší flexibilitu a zároveň větší zapojení do edukace pacientů,“ doplňuje Poláková. I díky tomu dnes v Lékárna.cz působí už 13 farmaceutů různých generací – od nově kvalifikovaných odborníků po dlouholeté profesionály.
Generace X a baby boomers: Stabilita, smysluplnost, přenos zkušeností
Farmaceuti ve věku 40 až 60 let hledají jiné benefity – lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem, možnost přivýdělku i smysluplné uplatnění svých zkušeností na dálku.
„Z pohledu HR je fascinující, jak se generace v motivacích liší, ale shodují se na tom, že role lékárníka musí být víc než jen výdej léků. Online prostředí tuto proměnu umožňuje. Zkušenější farmaceuti oceňují, že jejich znalosti mají stále hodnotu – chtějí je uplatnit při konzultacích a prevenci, i když už nejsou v běžném provozu. To je pro ně silná motivace. Také vnímám, že role majitele – pokud je sám lékárník (což je případ Lékárna.cz) – je důležitá pro část uchazečů, protože zajišťuje opravdové pochopení oboru a jeho směřování,“ uzavírá Poláková.
| Podle všech uchazečů je ideální lékárník budoucnosti ten, který:
● působí převážně v online prostředí ● průběžně se vzdělává ● využívá digitální nástroje a AI ● komunikuje s pacienty vzdáleně (e-mail, telefon) ● aktivně se podílí na prevenci, nejen na výdeji léků |
Lékárníci mají svůj den 25. září
Každoročně 25. září si svět připomíná význam práce lékárníků v rámci Světového dne lékárníků, který koordinuje Mezinárodní farmaceutická federace (FIP). Tato iniciativa zdůrazňuje klíčovou úlohu veřejných lékáren a odborných znalostí farmaceutů v moderním zdravotnictví. Lékárníci se dlouhodobě řadí mezi nejdůvěryhodnější profese – právě důvěra je základem úspěšné péče o zdraví.
Téměř třetina Čechů podle průzkumu Lékárna.cz špatně spí – a trpí tím jejich psychika, vztahy i zdraví. Zatímco bylinky či melatonin pomohou, největší sílu má podle farmaceuta Mgr. Ondřeje Pleskota z Lékárna.cz změna rutiny. Spánek je nepostradatelná součást života, přesto ho podceňujeme. Co dělat, když se noc co noc převalujete bez odpočinku, radí odborník z Lékárna.cz.
Z průzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz vyplynulo, že lidé, kteří dobře spí, jsou až dvakrát častěji spokojení se životem než ti, kteří spánek podceňují. Proč má spánek tak zásadní vliv na naši psychiku a pohodu?
Spánek je čas, kdy tělo i psychika regenerují. Ve spánku se hojí drobná poranění, obnovuje metabolismus a mozek třídí informace – dochází doslova k noční očistě. Pokud o spánek nepečujeme, jako bychom tělu upřeli restart.
V online poradně Lékárna.cz pomáháte lidem s problémy se spánkem. Co radíte jako první krok?
Vyvětrat ložnici, kvalitní matrace a zásadní stop displejům. Světlo z obrazovek zastavuje tvorbu melatoninu (hormon spánku). Tělo si myslí, že je den, a odmítá přepnout do odpočinku. Když to nestačí, přidáváme pravidelný čas usínání, více pohybu a lehčí večeři. Skvělý trik je i sprcha – změní teplotu těla a pomůže přepnout do nočního režimu.
Mnozí ale sáhnou rovnou po tabletkách. Má to smysl?
Jen když už režimová opatření nestačí. Nejvíce funguje hořčík ve formě bisglycinátu a melatonin. Oba jsou tělu vlastní látky – hořčík pomáhá se zklidněním, melatonin nastavuje cirkadiánní rytmus. Ale bez změny návyků samotné doplňky nepomohou.
Existuje i čistě přírodní cesta?
Máme dobrou zkušenost s bylinkami – meduňka, kozlík, chmel nebo mučenka. Fungují jemněji a často se osvědčují u žen, které mívají citlivější hormonální cyklus. Doporučujeme vybírat podle konkrétní potřeby a ideálně konzultovat, které bylinky jsou vhodné – není to univerzální.
Podle průzkumu Zdraví pod Lupou Lékárna.cz spí muži lépe než ženy. Čím to je?
Ženy často nesou hlavní zodpovědnost za domácnost, vstávají k dětem a řeší večer ještě „třetí směnu“. Do toho se přidávají hormonální výkyvy. Muži mají navíc více svalů, které slouží jako zásobárna energie pro mozek během noci. Naopak nadváha spánek zhoršuje – tuková tkáň totiž ovlivňuje hormony a narušuje kvalitu spánku.
Jaká je vaše první rada ženám, které chtějí spát lépe, aby se cítili dobře?
Začněte odstraněním displejů z ložnice, a to i televize. Je to zdánlivá maličkost, ale má obrovský dopad. A pak si začněte spánku vážit – není poslední položkou dne, je to klíčový rituál. Spánek nezačíná ve chvíli, kdy si lehnete, začíná tím, jak končíte den. Udělejte si večerní klid, bez hluku a světel, a sledujte, co to udělá s vaším ránem. Odměnou vám bude energie, klid a lepší nálada.
Fyzickými zdravotními obtížemi trpí velká část lidí, přičemž nejčastějšími potížemi zůstávají bolesti zad a kloubů. Čechy ve velkém trápí také problémy se spánkem, se zrakem nebo bolesti hlavy.
Zatímco problémy se zrakem, které provází zhruba každého čtvrtého (23 %) dospělého, lze jen částečně řešit změnou životního stylu, předcházení řadě dalších zdravotních problémů mají lidé ve svých rukou. Podle aktuálního výzkumu Lékárny.cz, QED GROUP a agentury ConfessResearch vůbec nejvíce Čechy trápí bolesti zad a páteře (44 %) a s menším odstupem je následují bolesti kloubů (34 %).
K bolestem zad a kloubů a zhoršeného zraku se přidávají i další civilizační neduhy – téměř třetina Čechů (29 %) bojuje se špatným spánkem a pětina (21%) se potýká s bolestmi hlavy. Poměrně často si lidé také stěžují na bolesti svalů (17 %), zažívací problémy (14 %), nadměrné pocení (12 %) či bolesti zubů (9 %). Celkově své zdraví hodnotí negativně 12 % lidí a 4 % dokonce přiznávají závažné zdravotní problémy. Naproti tomu jen 13 % dotázaných říká, že se nepotýká vůbec s žádnými zdravotními problémy. Navzdory různým zdravotním potížím pak víc než polovina (54 %) populace hodnotí své zdraví jako dobré, každý sedmý (15 %) pak dokonce jako velmi dobré.
Čechy trápí bolesti zad a kloubů, často ale zbytečně
Přestože se zdá, že fyzickým obtížím se vyhne málokdo, výzkum odhaluje, že existuje přímá úměra mezi aktivní péčí o zdraví a nižším výskytem nemocí. Mezi těmi, kteří se aktivně starají o své zdraví (fyzické i duševní) a cítí se v naprosté fyzické a psychické pohodě, má problémy s pohybovým aparátem jen minimum dotázaných, konkrétně jen 7 % si stěžuje na bolesti zad a páteře a jen 12 % na bolesti kloubů, tedy typicky bolesti kolen nebo kyčlí.
Aktivní péče o vlastní zdraví má pozitivní dopady i na další zdravotní neduhy. Lidé, kteří se o své zdraví starají a jsou v psychické i fyzické pohodě málokdy trpí problémy se spánkem, bolestmi hlavy, ale například také výrazně méně podléhají nachlazení a virózám.
Rozdíly ve vnímání zdraví a výskytu problémů jsou patrné napříč demografickými skupinami. Ženy obecně pociťují zdravotní neduhy intenzivněji, zatímco muži častěji než ženy deklarují, že se po fyzické stránce cítí dobře (61 % vs. 47 %), rozdíl se oproti loňská ještě prohloubil.
Klíčovou roli hraje také věk – mladší lidé do 40 let hodnotí své zdraví výrazně pozitivněji (66 %) než starší generace (46 %). Stejně tak životní styl, jako je pravidelný sport, kvalitní spánek nebo stabilní finanční situace, prokazatelně přispívá k lepšímu zdraví a nižšímu počtu uváděných potíží.
„Výsledky výzkumu jasně potvrzují, že péče o zdraví přináší měřitelné benefity. Ti, kdo se svému tělu i duši systematicky věnují, nejenže mají méně zdravotních obtíží, ale také prokazatelně častěji pociťují životní spokojenost. Pokud bychom věnovali dostatek pozornosti pravidelnému pohybu a také kvalitnímu spánku, mohli bychom tak snadným způsobem předejít mnoha zdravotním potížím,” říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz.
TOP5 zdravotních potíží Čechů
Léto je období, kdy se tělo potí víc než jindy – a s potem ztrácí i to, co si neumíme vyrobit sami: hořčík. Právě ten přitom může být klíčem k řešení zdravotních potíží, které dnes trápí obrovské množství Čechů. Spánek, únava, bolesti hlavy, stres. Když chybí hořčík, tělo i mysl trpí. A dobrá zpráva? Většinu z toho můžeme ovlivnit sami.
Podle aktuálního průzkumu Zdraví pod lupou 2025*, se více než čtyři z deseti Čechů pravidelně cítí unavení. Téměř polovina populace zažívá stres a 29 % má problémy se spánkem. Přitom právě tyto potíže mohou signalizovat nedostatek hořčíku – minerálu, který je nezbytný pro správné fungování nervového systému, svalů a energetického metabolismu. „Na první pohled může jít o banální potíže. Ale pokud se opakují, tělo nám tím říká, že mu něco chybí. A hořčík je u většiny těchto stavů jeden z hlavních podezřelých,“ říká lékárník Mgr. Ondřej Pleskot z online poradny Lékárna.cz.
V horkých dnech tělo ztrácí hořčík nejen potem, ale i vyšší mírou fyzické aktivity a stresem, který paradoxně mnoho lidí v létě zažívá kvůli přetížení, změnám režimu nebo snaze „všechno stihnout“. I proto se podle dat Lékárna.cz prodeje některých forem hořčíku v letních měsících zvyšují až šestinásobně. Podle odborníka nejde ale jen o to “nějaký” hořčík doplnit – klíčová je správná forma a načasování.
Každý potřebuje jiný – vyberte správně
A zatímco oxid hořečnatý je sice levný, většina jeho účinku doslova projde tělem bez využití. Síran hořečnatý, známý jako epsomská sůl, se pak hodí spíš do koupele než do kapslí. Hlavním mechanismem je podle farmaceuta vstřebávání hořčíku přes kůži (teplá koupel = snadnější prostup pokožkou), který reguluje svalovou kontrakci, zklidňuje nervový systém a snižuje záněty.
„Chytrý přístup je kombinovat formy podle denní doby – ráno energii, večer klid. Právě to dělají takzvaní pokročilejší uživatelé,“ dodává Pleskot.
Generace Z je ve fyzické kondici, duševní kondice však výrazně zaostává a mladí jsou se svým životem téměř dvakrát častěji nespokojeni než generace jejich prarodičů. Naopak senioři vykazují nejvyšší míru duševní pohody, ačkoliv je trápí více fyzických neduhů.
Zatímco celková míra spokojenosti se životem v Česku zůstává stabilní a spokojenost vyjadřuje v průměru 59 % populace, detailnější pohled odhaluje značné rozdíly mezi generacemi. Největšími nespokojenci jsou mladí lidé. V Generaci Z (18-27 let) je 13 % nespokojených, zatímco ve věkové skupině jejich prarodičů (tzv. baby boomers resp. 60 let a více) je to jen 7 %. A nejmladší dospělá generace také vykazuje nejnižší úroveň psychické pohody (48 %). To je výrazně pod průměrem všech generací (56 %) a opravdu daleko od psychické pohody nejstarší generace (67 %). Zjištění vyplývá z výzkumu, který společně realizovaly společnosti Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.
Zdravotní paradoxy
Překvapivě jsou to právě mladí, kteří o své zdraví pečují nejvíce – ve výrazně vyšší míře pravidelně cvičí nebo sportují, tráví čas se svými domácími mazlíčky a dokonce častěji než jiní omezují čas trávený na sociálních sítí. Ale zatímco svou fyzickou kondici hodnotí lépe než zbytek populace a tři čtvrtiny (75 %) mladých lidí říká, že mají své fyzické zdraví pod kontrolou, své duševní zdraví má pod kontrolou výrazně méně z nich (58 %). Spolu s tím častěji než ostatní věkové skupiny vyhledávají pomoc psychologa.
„Vidíme zde zjevný rozpor. Mladá generace je aktivní v péči o sebe, přesto se cítí psychicky nejhůře a má nejmenší pocit kontroly nad svým duševním zdravím. Z detailních dat dokonce vidíme, že nejvyšší míru psychické nepohody deklarují nejmladší dospělí lidé ve věku 18-23 let, kteří během dospívání byli vystavení pandemii Covidu-19. Jen 7 % z nich se dnes cítí v naprosté psychické pohodě, zatímco 19 % v dotazování přiznalo psychické potíže. Pro srovnání, ve skupině lidí 24-30 let mají psychické potíže jen 3 % dotázaných,“ říká Vladimír Finsterle, zakladatel první internetové lékárny v Česku, Lékárna.cz.
Na opačném pólu stojí nejstarší generace. Ačkoliv si lidé nad 60 let častěji stěžují na své fyzické zdraví, cítí se nejlépe ze všech po psychické stránce. Na jednu stranu tak jen zhruba polovina (53 %) říká, že má pod kontrolou své fyzické zdraví, ale dvě třetiny (65 %) tvrdí, že mají pod kontrolou své duševní zdraví. Starší lidí také podle výzkumu přikládají svému zdraví – ať již fyzickému nebo duševnímu – nejvyšší důležitost. Zároveň se ale o své fyzické zdraví starají nejméně ze všech.
S věkem do pohody
Výzkum také odhalil, že s rostoucím věkem ubývá negativních pocitů jakými včele se stresem. Zatímco v Generaci Z více než dvě třetiny (68 %) dotázaných hlásí, že v posledním měsíci zažili stres, jejich předchůdci z Generace Y (též mileniálové, 28-43 let) zažívají stres jen v polovině (51 %) případů a Generace X (44-59 let) dokonce jen ve 40 %. Úplný zlom však přichází s příchodem důchodového věku, kdy stres v posledním měsíci zaznamenalo pouze 17 % lidí starších 60 let. Velmi podobné rozdíly pak můžeme sledovat i v případě pocitů jako jsou vyčerpání, obavy, hněvu, úzkost nebo smutek.
O nejmladší Generaci Z bychom ale mohli mluvit také jako o nejemotivnější. Tak, jak podléhá negativním emocích, stejně silněji než ostatní věkové skupiny prožívá i pozitivní emoce jako jsou pobavení, radost, vděčnost, inspiraci nebo úžas. Typickým pozitivním pocitem pozdního věku je naopak vnitřní klid.
Klíčová pozitivní emoce jakou je láska kvete nejvíce v čase mladých rodin, tedy v Generaci Y. V posledním měsíci ji zažily dvě třetiny (68 %) mileniálů.
Většina Čechů je se svým životem spokojená. Jsou to hlavně sportovci, dobří spáči, lidé žijící ve vztahu a s rodinou , pohodlně vycházející se svými příjmy. Takto definují spokojenost se životem letošní výsledky výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz.
Bez ohledu na to, jak černě vykreslují život v České republice mnozí politici, svou spokojenost se životem potvrdila více než polovina Čechů (59 %). A to loni i letos, což je signál stability v hodnocení svého života českou populací. To je povzbuzující zpráva, zvlášť když k tomuto číslu přičteme ještě třetinu lidí, kteří nejsou ani spokojeni ani nespokojeni a vyjde nám, že skutečně nespokojený je pouze jeden Čech z deseti. Tyto závěry vyplývají ze zmíněného výzkumu, který společně realizovaly společnosti Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.
Pracujte a odpočívejte
Zásadní vliv na spokojenost se životem mají naše příjmy. Nejde o jejich celkovou výši, ale o to, jak se nám daří s penězi vycházet: ten, kdo pohodlně vychází se svými příjmy, se většinou cítí i spokojený se životem (79 %). A mezi těmi, kdo naopak těžko vychází s penězi, je spokojen se životem jen každý třetí člověk (36 %).
Pro spokojenost se životem je důležité se i dobře vyspat a sportovat. Skoro tři čtvrtiny lidí (72 %), kteří dobře spí, jsou spokojeny se svým životem. Úplně stejná míra spokojenosti (72 %) pak vládne i mezi lidmi, kdo se věnují sportu. A ti kdo špatně spí a nesportují? Mezi nimi bychom našli opravdu výrazně méně spokojených (40 resp. 53 %).
„Špatný spánek a únava výrazně snižují pocit životní spokojenosti, zatímco kvalitní spánek napomáhá udržování psychické rovnováhy. V letošním výzkumu uvádí problémy se spánkem již 29 % respondentů, to je oproti loňsku o 3 % víc špatných spáčů! Aktuální data nám také ukazují, že mezi lidmi, kteří spí 6 až 7 hodin denně, navštívilo psychiatra až 61 %. To potvrzuje úzkou souvislost mezi délkou a kvalitou spánku a duševním zdravím. Pro srovnání: v roce 2024 vykazovalo známky podezření na depresi 54 % těch, kteří hodnotili svůj spánek jako špatný. Data jasně ukazují, že kvalita spánku není jen otázkou komfortu, ale i klíčovým ukazatelem duševního zdraví,” říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz, která výzkum od loňského roku realizuje.
Děti jsou radost i starost
Další rada na životní štěstí zní: najděte si partnera a vychovávejte děti. Lidé, kteří žijí v domácnosti s dětmi, jsou totiž v životě spokojenější (63 % domácnosti s dětmi vs. 56 % bez dětí). Existuje tu ale jeden paradox: zatímco děti přinášejí do domácnosti štěstí, ženy na rodičovské dovolené jsou nespokojené výrazně častěji než průměr populace (16 % vs. 10%).
„Ženy na mateřské dovolené představují populační skupinu, která je při vysoké míře každodenní zátěže ochuzena o celou řadu zdrojů životní spokojenosti, jakými jsou například čas na sebe, na svůj systematický seberozvoj, na koníčky, své přátele a na kvalitní spánek. K tomu je třeba připočítat přerušení pracovní kariéry, které často vede k ochuzení o některé podnětné kontakty a činnosti, a samozřejmě i o zdroj finančních příjmů. I když rané rodičovství přináší i mnoho radostných a odměňujících okamžiků, může nová životní role v kombinaci s vysokými očekáváními rodiny i společnosti vést ke snížení sebevědomí a seberealizace,“ vysvětluje složitou situaci maminek psycholog Radvan Bahbouh, zakladatel společnosti QED GROUP.
Pokud bychom mezi generacemi hledali největší nespokojence, najdeme je mezi nejmladšími. V tzv. generaci Z je 13 % nespokojených oproti jen 7 % u baby boomers čili Husákových dětí. Nejmladší dospělí jsou tedy téměř dvakrát častěji nespokojeni než jejich prarodiče.
Padesátka jako životní křižovatka
Spokojenost není příliš závislá na věku, ale jedna skupina výrazně vybočuje: dramaticky se zhoršil pocit spokojenosti u lidí ve věku 51-60 let (z 60 % na pouhých 51 %), ženy tohoto věku se cítí spokojeně ještě mnohem méně – necelá polovina (44%). Naštěstí se situace po šedesátce výrazně zlepšuje. V čase odchodu do důchodu jsou spokojeny plné dvě třetiny (67%) mužů a nadpoloviční většina žen (59 %).
Typický spokojený Čech/Češka:
Poznámka k aktuálnímu sběru dat
Průzkum „Zdraví pod lupou Lékárna.cz“ realizovala exkluzivně pro Lékárna.cz a QED GROUP agentura Confess Research na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18–70 let, počet respondentů N=1030, sběr dat metodou CAWI proběhl v dubnu 2024 a v dubnu 2025.
Češi často začínají řešit své zdraví až ve chvíli, kdy se objeví problém – pravidelnou prevenci zanedbává velká část populace, ukazuje to reprezentativní průzkum Lékárna.cz z dubna 2025. Průzkum potvrzuje, že pouze 45 % lidí si hlídá preventivní prohlídky samo - na výzvu lékaře reaguje 26 % a každý pátý je zcela ignoruje. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změny, které mají motivovat veřejnost k větší zodpovědnosti za vlastní zdraví a počítá s tím, že nově budou pacienty aktivně oslovovat praktici. Aktuální čísla ale potvrzují, že na systému “pobídek” k prevenci je v České republice třeba pořádně zapracovat.
“Je nejvyšší čas aktivizovat k prevenci: pacienti na ni moc nemyslí, praktici se zčásti snaží, pojišťovny hledají pod tlakem růstu nákladů na prevenci prostředky . Pro mě osobně jsou největším varováním, informace z průzkumu o vztahu mezi praktickým lékařem a pacientem – více než polovina lidí (58%) má pocit, že jejich zdraví lékaře vlastne moc nezajímá a 40% Čechů poukazuje na nedostupnou základní lékařskou péči v blízkosti svého bydliště (praktický, dětský lékař, zubař),“ říká PharmDr. Vladimír Finsterle, zakladatel první a největší lékárny na českém internetu, Lékárna.cz a iniciátor průzkumu
Zubař a gynekolog: výjimky, které potvrzují pravidlo
Češi a prevence? Češi na ni moc nejsou. Slyšíme hlavně na zubaře, gynekologa a mamograf. Ale jakmile jde o vyšetření, která jsou trochu „nepříjemnější“ nebo náročnější na čas, máme tendenci je odkládat nebo ignorovat. K zubaři chodí většina z nás (75 %), ženy si navíc pečlivě hlídají pravidelné kontroly u gynekologa (76 %). A když přijde řeč na mamograf, taky jsou zodpovědné – 63 % žen nad 45 let si na něj pravidelně najde čas. Jenže pak už to trochu drhne. Třeba kolonoskopie, která může včas odhalit rakovinu, tu mezi padesátkou a sedmdesátkou podstupuje jen 18 % lidí. A muži? Ti to mají podobně – na vyšetření prostaty dorazí jen každý pátý. Lepší je to u starších ročníků ( 61 - 70 let), tady si už skoro polovina k urologovi zajde (43 %).
A proč to tak máme? Průzkum odhalil několik důvodů:
Zdravotní gramotnost jako klíčová bariéra
Kdo přesně neví, proč a kam jít, ten tam obvykle ani nedojde. Pouze 60 % Čechů se aktivně stará o své zdraví. Další významnou překážkou je časová náročnost a nízká úroveň zdravotní gramotnosti, která mnohým ztěžuje orientaci v preventivních možnostech. Nízká gramotnost vede k tomu, že mnoho lidí neví, jak správně využívat dostupné preventivní vyšetření a jaký mají nárok na různé služby. A právě tady je prostor pro změnu.
Motivace místo pasivity: Jak změnit přístup k prevenci
V České republice má každý pojištěnec nárok na pravidelné preventivní prohlídky* – například u praktického lékaře jednou za dva roky, u zubaře dvakrát ročně a u gynekologa každý rok. Kromě toho existují programy cíleného screeningu*, například rakoviny prsu, děložního hrdla či tlustého střeva. Přesto účast na těchto prohlídkách výrazně klesá. Na to reaguje nový návrh Ministerstva zdravotnictví*. Nově bude možné cíleně odměňovat pojištěnce, kteří se aktivně účastní preventivních programů, například formou příspěvků na očkování, sport či dentální hygienu.
„Změna v přístupu k prevenci je nezbytná a vyžaduje zejména jasnou motivaci pro ty, kteří se o prevenci nezajímají. V současné úpravě vidím riziko v tom, že systém bude dále podporovat ty, kteří se o své zdraví starají tak jako tak a bude nás to stát jen více prostředků. Zdravotní pojišťovny by měly aktivně vyhodnocovat záznamy kohort pacientů, kteří nechodí na prevenci a cíleně je motivovat k pravidelným kontrolám – podobně, jako když sledují historii u pojištění aut. K tomu ale potřebujeme např. definovat obsah standardní preventivní prohlídky, což u nás není. Zkrátka každý lékař si stanoví obsah preventivní prohlídky podle svého uvážení. Tedy základem jsou jednoznačná doporučení, jejich proplácení pojišťovnami a vyhodnocování výkonu resp. výstupy lékařů či účast pacientů v programech, které by byly “akreditovány pro prevenci”. Klíčová je také srozumitelná a cílená informovanost pacientů. Dobře nastavená a motivující prevence přinese nejen zdravější populaci, ale i dlouhodobé úspory pro zdravotní systém,“ uzavírá Vladimír Finsterle.
Reprezentativní průzkum, který mapoval zdraví a spokojenost Čechů v dubnu 2025 na vzorku 1 030 osob ve věku 18–70 let iniciovala první a největší lékárna na českém internetu Lékárna.cz ve spolupráci se společností QED GROUP a agenturou Confess Research v dubnu 2024, se bude opakovat každoročně, protože životní úroveň, vzdělání a vztahy jsou faktory, které výsledky ovlivňují a mění se v čase. Lékárna.cz chce sledovat vývoj a porovnávat meziroční data, která by měla směřovat ke společenskému vývoji.
zdroje:
*https://www.nzip.cz/kategorie/188-preventivni-prohlidky-podle-veku
*https://www.nzip.cz/kategorie/5-screening
Farmaceut je často první, na koho se lidé obracejí, když je něco bolí, když si nejsou jistí kombinací léků nebo když hledají radu bez zbytečného čekání u lékaře. A platí to i tehdy, když pomoc přichází na dálku. Mgr. Pavla Horáková z Lékárna.cz denně mluví s pacienty po telefonu, přes chat nebo e-mailem. U příležitosti Dne lékáren, který letos připadá na 19. června, otevřeně mluví o tom, proč si za slovy „online poradenství“ nemáme představit anonymní chatbot, ale živého odborníka se zodpovědností i empatií.
Pavlo, jste farmaceutka s praxí v kamenné lékárně i online. Co pro vás znamená rozdíl mezi těmito světy?
Z hlediska zákona žádný. Online i offline jsem stále farmaceutka s magisterským vzděláním, odbornou praxí a jasně danou odpovědností. Mám stejné povinnosti jako kolegové v kamenných lékárnách – sleduji možné interakce léků, posuzuji vhodnost přípravků, doporučuji, kdy je nutné navštívit lékaře. Jen místo táry mám počítač nebo telefon. Ale jinak je to pořád ta samá práce – pro zdraví pacienta.
Co všechno dnes zvládnete s pacienty online?
Víc, než by si mnozí mysleli. Lidé si občas myslí, že online lékárna je jen „klikni a zaplať“. Ale my v Lékárna.cz poskytujeme plnohodnotné poradenství – řešíme lékové interakce, konzultujeme laboratorní výsledky, děláme lékové audity. Denně za náma míří lidé s konkrétními dotazy, i takoví, kteří v okolí nemají žádnou kamennou lékárnu. A často jde o starší lidi. Třeba paní z jedné malé obce kde lékárnu zrušili. Zůstala bez možnosti se na cokoliv zeptat a a samozřejmě také rychle nakoupit. Tak volala k nám do online poradny. A pak znova a zas... A to je přesně ten vztah, který mezi námi vzniká.
Dá se důvěra mezi pacientem a farmaceutem vytvořit i online?
Jde to. A někdy to může být dokonce snazší – online pacienti se nám víc otevřou, mají čas a klid se ptát, můžeme s nimi problém probrat detailněji. Když ví, že se dovolají skutečné farmaceutce, ne anonymnímu chatbotu, začnou důvěřovat. A když jim dobře poradíte, vrací se. Už ví, že mají svého farmaceuta, kterého se mohou zeptat – kdykoli a z pohodlí domova.
Vnímáte, že se mění pohled veřejnosti na online lékárenství? Někdy považováno za bariéru pro starší generace.
Ne. Spíš naopak. V poradně, ale i při zdravotních službách, které Lékárna.cz nabízí, mluvíme s lidmi všech věkových kategorií – a často to jsou právě senioři, kdo mi říkají, že jim online lékárna změnila život. Ne každý má v dosahu kamennou lékárnu, ne každý má sílu jít do města. Ale skoro každý má telefon. A i ti, kdo se internetu trochu báli, si brzy zvyknou – když zjistí, že jim někdo rozumí, vyslechne je a poradí jim. Lidé už pochopili, že to není jen „internetový obchod s léky - krabičkami“, ale skutečná lékárna. S odborníky, kteří se řídí zákony, vyhláškami, mají lékárnickou etiku a nesou odpovědnost. Farmaceut online má stejné vzdělání, stejné zkoušky, a často i stejnou každodenní rutinu jako kolega v kamenné lékárně. My jsme tady pro pacienty úplně stejně – jen jinou formou.
Proč by měl někdo využít služeb online lékárny, i když má tu kamennou třeba za rohem?
Protože je to pohodlné. Online lékárenství je moderní, efektivní a bezpečné. Můžete nakupovat i konzultovat odkudkoliv – z domova, z práce, z chalupy. Dostanete odbornou pomoc, aniž byste museli někde čekat. A navíc – mnohé věci se řeší lépe písemně nebo po telefonu, když na to máte klid. Není to buď–anebo. Online lékárenství je přirozené rozšíření toho, co už lékárníci dělají dávno – jen se přizpůsobilo dnešní době.
