Od 1. ledna 2026 je elektronický poukaz na zdravotnické prostředky povinným standardem v českém lékárenství. Pro pacienty a pečující to znamená změnu dlouholetého zvyku – místo papírového poukazu a cesty do lékárny přichází možnost e-poukaz nově uplatnit i online, bez nutnosti osobní návštěvy výdejny, čekání ve frontách nebo opakovaných cest. To vše s odborným dohledem a doručením až domů.
Právě důvěra v nový způsob vyřízení je pro mnoho lidí klíčová. Lékárna.cz proto ePoukaz nastavila tak, aby byl srozumitelný i pro ty, kteří s online nákupem nemají zkušenosti – s jasným postupem, možností odborné pomoci a doručením zdravotnických pomůcek až domů. „Nejtěžší není samotný ePoukaz, ale změnit zažitý způsob, jak byli lidé zvyklí pomůcky vyřizovat. Papír a osobní návštěva lékárny byly roky standardem,“ říká Mgr. Ondřej Pleskot, odborný garant projektu z Lékárna.cz. „Naším cílem je lidem ukázat, že elektronická cesta může být jednodušší, stejně bezpečná a bez stresu – i pro seniory nebo jejich blízké. Probíhá pod stejným odborným dohledem jako v kamenné lékárně - jen je dostupnější pro lidi, kteří se tam obtížně dostávají.“
Změna, která má lidem ulehčit péči
Zavedení povinných ePoukazů je jedním z kroků modernizace zdravotní péče v Česku i v rámci Evropské unie. Cílem této změny není nahrazovat lékárníka technologií, ale umožnit lidem bezpečný přístup ke zdravotnickým prostředkům i na dálku a ušetřit jim čas a energii – zejména těm, kteří zdravotnické pomůcky řeší opakovaně. Lékárna.cz tuto změnu vnímá jako příležitost přiblížit lékárenské služby lidem – zejména těm, pro které je osobní návštěva výdejny složitá. „Moderní lékárna dnes není jen místem výdeje. Je odborným partnerem, který nese odpovědnost i v online prostředí,“ vysvětluje Pleskot.
Jak ePoukaz na Lékárna.cz funguje
Zákazník na stránce www.lekarna.cz/epoukaz zadá nebo naskenuje kód ze svého elektronického poukazu vystaveného lékařem. Zobrazí se mu pouze ty zdravotnické prostředky, které má předepsané a jsou hrazené pojišťovnou – například inkontinenční pomůcky, ortézy nebo pomůcky pro pacienty se stomií. Vybrané položky vloží do košíku, případně se může obrátit na lékárníka s dotazem či žádostí o pomoc s výběrem. Objednávka je následně zpracována a doručena až domů.
První zkušenosti: méně starostí, víc jistoty
Podle zkušeností Lékárna.cz přichází řada zákazníků k ePoukazu s obavami – obávají se chybného výběru nebo špatného uplatnění poukazu. Právě možnost odborné konzultace je klíčová. „Často se setkáváme s tím, že lidé váhají, zda online zvládnou. Když pak pochopí, že online vyřízení neznamená ztrátu kontroly, ale naopak jasná pravidla a odbornou oporu, jejich nedůvěra rychle mizí. Jakmile si ale proces jednou vyzkouší, oceňují jeho jednoduchost a přehlednost,“ doplňuje Pleskot. „Naší rolí je být jim při tom oporou.“
Pro koho se služba hodí nejvíc
Výhodou není jen pohodlí, ale i jistota, že změna z papíru na elektronickou formu proběhne správně a bez zbytečných komplikací.
• pacienti nad 60 let, kteří pravidelně čerpají zdravotnické pomůcky,
• pečující osoby (děti, partneři, rodinní příslušníci),
• pracovníci v sociální a zdravotní péči, kteří pomáhají s vyřizováním pomůcek.
Zájem o zdravotní služby dostupné mimo ordinace roste. Lidé hledají způsoby, jak mít své zdraví pod kontrolou průběžně – bez čekacích lhůt a složitého objednávání. Ne každý má možnost dostat se včas ke svému lékaři, ale přesto může udělat první krok sám. Lékárna.cz dlouhodobě nabízí zdravotní služby, které tuto možnost přinášejí – od laboratorních testů a domácí diagnostiky až po odborné online konzultace. Jejich cílem je pomoci lidem pečovat o zdraví včas, srozumitelně a bez zbytečných překážek.
„Prevence není jen dobrý nápad, ale nutnost. Čím víc o svém těle víme, tím méně nás dokáže překvapit. I malé vyšetření může odhalit věci, které bychom jinak roky přehlíželi,“ říká Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz.
Nová data ukazují výrazný nárůst zájmu o interpretaci výsledků
Služba Interpretace laboratorních výsledků zaznamenala meziročně výrazný růst zájmu. Ve stejném období (srpen–listopad) vzrostl počet konzultací o 86 %. Zájem roste také o to, kde se nechat otestovat nebo co přesně daný test zahrnuje. „Testování doma nebo v komerčních laboratořích se stává společenským fenoménem. Lidé chtějí mít výsledky hned – ale zároveň často tápou v tom, jak je správně vyhodnotit,“ říká Pavla Horáková. „V poradně vidíme, že se lidé orientují podle čísel, ale ne vždy vědí, co je pro ně skutečně důležité. Často řeší výsledky až ve chvíli, kdy se necítí dobře — přitom správná interpretace je klíčová k tomu, aby vůbec poznali, kdy je čas něco začít řešit.“ „Podle výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz si sice 75 % Čechů myslí, že mají své fyzické zdraví pod kontrolou, ale jen 13 % tomu skutečně věří — právě tato nejistota patří k hlavním důvodům, proč lidé vyhledávají interpretaci laboratorních výsledků častěji než dříve,“ dodává.
„Zájem lidí se dnes soustředí hlavně na testy související s respiračními infekcemi, CRP, hormonální rovnováhou, menopauzou či mužskou plodností. U laboratorních odběrů patří k nejžádanějším vyšetření jater a slinivky, celkový testosteron nebo test krevní skupiny,“ doplňuje Horáková.
Co všechno lze dnes odhalit doma nebo online
Dlouhé čekací lhůty i vytížené ordinace způsobují, že lidé řeší své zdraví později, než by měli – podle výzkumu Zdraví pod lupou je s dostupností péče „velmi spokojeno“ jen 26 % lidí. Přitom až 70 % zdravotních potíží lze zachytit včas, pokud má člověk k dispozici základní informace – například hladinu cukru, cholesterolu, jaterní hodnoty nebo ukazatele hormonální rovnováhy. Právě proto jsou u lidí čím dál oblíbenější domácí testy a laboratorní balíčky, které nevyžadují žádanku od lékaře a výsledky dorazí online. Nejde o nadstandard, ale o běžný způsob, jak sledovat své zdraví průběžně.
„Lidé často přicházejí s tím, že jim něco ‚nesedí‘, ale netuší, odkud začít. Správné vysvětlení výsledků je pro ně často důležitější než samotné měření,“ říká Pavla Horáková. Dodává, že jasný výklad výsledků dává lidem odpověď, zda je vše v pořádku, nebo je čas řešit další kroky. „A mít výsledky v ruce znamená mít klid v hlavě.“
Jak to funguje v praxi
• Laboratorní balíčky podle věku a potřeb (např. Prevence 50+, Žena 40+, Muž 60+) poskytují ucelený přehled o krvi, hormonech či funkcích orgánů.
• Domácí testy na infekce, intoleranci lepku, plodnost nebo glukózu přinášejí rychlé odpovědi, když člověk potřebuje vědět, co se v těle děje.
• Interpretace laboratorních výsledků od lékárníka pomáhá pochopit, co přesně čísla znamenají, a jaké kroky mají následovat.
Tři čtvrtiny Čechů věří, že mají své fyzické zdraví „ve vlastních rukou“, ale pouze 13 % z nich si myslí, že ho ovládají zcela. Vyplývá to z aktuálního výzkumu Zdraví pod lupou, který realizovala Lékárna.cz ve spolupráci s QED Group a výzkumnou agenturou Confess Research. Rozpor mezi vnímaným a skutečným zdravím, rozdíly mezi generacemi a otázka rovnosti přístupu ke zdravotní péči patří mezi hlavní témata dnešního livestreamu Lékárna.cz >>.
Diskusi vede Dr. Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz, a jeho hosty jsou doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., praktický lékař a vysokoškolský pedagog 1. LF UK, a jeho syn MUDr. Martin Seifert, praktický lékař, psychoterapeut a pedagog 3. LF UK.
Společně hledají odpověď na otázku:
Máme své fyzické zdraví opravdu ve vlastních rukou – nebo si to jen myslíme?
Hlavní zjištění výzkumu
● 75 % Čechů uvádí, že má své fyzické zdraví pod kontrolou,
ale pouze 13 % věří, že zcela (91–100 %).
○ Muži: 18 %, ženy: 12 %
● 54 % populace hodnotí své fyzické zdraví jako dobré, 15 % se cítí naprosto zdrávo.
● Mladí do 40 let vnímají své zdraví výrazně pozitivněji (66 %) než starší generace (46 %).
● Muži častěji než ženy deklarují dobrý fyzický stav (61 % vs. 47 %),
rozdíl se oproti loňsku dále prohloubil.
● 94 % Čechů považuje zdraví za důležité,
ale aktivně o něj pečuje jen 60 %.
● Preventivní prohlídku si aktivně hlídá 45 % lidí, 26 % čeká na výzvu a 19 % nechodí vůbec.
● Nejčastější zdravotní potíže: bolesti zad (44 %), kloubů (34 %), problémy se spánkem (29 %).
Jak se liší generace
Data ukazují, že se postoje ke zdraví napříč generacemi výrazně liší.
● Starší lidé oceňují odbornost (75 %) a přístup lékařů (70 %),
zatímco mladší generace častěji preferuje online konzultace (55 %) a důraz na léčbu příčin, ne
symptomů (46 %).
● 68 % lidí, kteří dobře vycházejí s penězi, o zdraví aktivně pečuje, mezi těmi, kdo finančně zápasí, je
to jen 46 %.
● S dostupností základní lékařské péče v místě bydliště je spokojeno 60 % lidí – z toho pouze 26 %
„velmi“.
Co brání lepší péči o zdraví
Přestože většina populace považuje zdraví za zásadní hodnotu, v praxi naráží na řadu překážek.
Nejčastější z nich jsou:
● Nedostupnost odborníků – dlouhé čekací lhůty a omezený počet registrujících lékařů.
● Nízká motivace k prevenci – část populace spoléhá, že „doktor si řekne“.
● Ekonomická nerovnost – aktivní péče o zdraví je častější u těch, kteří mají lepší finanční zázemí.
Recept na fyzické zdraví podle Lékárna.cz
Na základě diskusí s odborníky napříč roky vznikl jednoduchý „Recept na fyzické zdraví“, který shrnuje
principy, jak o sebe pečovat bez ohledu na věk či situaci:
1. Všímavost – ke svému tělu a svým blízkým.
2. Odvaha – ptát se lékaře i pojišťovny na vše, co vás zajímá.
3. Komunikace – otevřená a partnerská mezi pacientem a lékařem.
4. Aktivní pohyb – alespoň dvakrát týdně.
5. Spánek – minimálně osm hodin denně.
Jestliže patříte do mladší věkové skupiny 18-40 let a trávíte méně času na sociálních sítích, pak máte výrazně větší pravděpodobnost, že se budete cítit v naprosté psychické pohodě než vaši vrstevníci, kteří jsou k sociálním sítím přikováni od rána do večera.
Společný výzkum Lékárna.cz, QED Group a agentury Confess Research s názvem Zdraví pod lupou odhalil zajímavý paradox: přestože intenzivní využívání sociálních sítí zvyšuje životní spokojenost Čechů, zároveň jim tato záliba nepřidává na duševní pohodě.
Zatímco intenzivní uživatelé sociálních sítí vykazují vyšší spokojenost se životem (60 % lidí 18-40 let je se svým životem spokojeno nebo velmi spokojeno), lidé, kteří se k sociálním sítích staví rezervovaně uvádějí nižší míru životní spokojenosti (49 %). Karta se ale obrací v otázce psychické pohody. A tak zatímco v naprosté psychické pohodě se cítí 23 % lidí do 40 let, kteří sítě téměř nevyužívají, u jejich vrstevníků, kteří jsou online neustále, je to jen 12 %.
„Sociální sítě mohou vytvářet iluzi spokojenosti skrze rychlé a povrchní sociální interakce, což se může projevit v mírně vyšším hodnocení životní spokojenosti. Tento efekt je ale často vykoupen absencí skutečného vnitřního klidu. A údaje z výzkumu nám jasně říkají, že cesta ke skutečné pohodě nevede přes obrazovku, ale přes aktivní péči o sebe, reálné vztahy nebo pobyt v přírodě,“ říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz.
Podle výzkumu dvě třetiny dospělé populace jsou na sociálních sítích velmi často nebo téměř pořád. Výrazně častěji jsou na sítích ženy a mladší věkové skupiny. V nejmladší věkové skupině 18-30 let se k extrémnímu užívání sociálních sítí přiznává dokonce 9 z 10 lidí. Pětina české populace (21%) si však uvědomuje negativní dopady online světa na své duševní zdraví a snaží se cíleně omezovat čas strávený na sociálních sítích jako prevenci proti stresu nebo úzkosti.
Zajímavým zjištěním je, že právě mladší lidé (18-40 let), kteří tráví na sociálních sítích nejvíce času, přikládají duševnímu zdraví větší význam. Za důležité to považuje 88 % z nich, oproti 76 % u těch, kteří sítě využívají méně. Přesto se v reálné péči o své psychické zdraví obě skupiny nijak neliší. Ukazuje se tak propast mezi deklarovanou důležitostí a skutečnými činy v péči o sebe.
Podívejte se [ZDE] na záznam debaty Vladimíra Finsterleho a Radvana Bahbouha, která přináší data, souvislosti i praktické rady pro každodenní duševní pohodu.
Jen 20 % Čechů se cítí psychicky v maximální pohodě, přesto většina věří, že má duševní zdraví pod kontrolou. Výsledky výzkumu Zdraví pod lupou ukazují, že pocit kontroly nestačí. Psycholog Radvan Bahbouh varuje: falešná jistota může být pastí. Skutečnou pohodu přinášejí konkrétní činy – klidně i desetiminutové a zadarmo. Krátký pohyb, pobyt v přírodě, rozhovor s blízkým nebo pravidelný trénink vděčnosti – jednoduché návyky, které výrazně posilují psychickou odolnost.
Letošní výzkum Zdraví pod lupou, který společně realizovali Lékárna.cz, QED Group a výzkumná agentura Confess Research, odhalil, že 56 % Čechů se cítí psychicky v pohodě (v maximální pohodě však jen 20 %). Jak ale upozornil Vladimír Finsterle, zároveň ještě vyšší procento respondentů tvrdí, že mají své psychické zdraví pod kontrolou, a že pro svou psychickou pohodu aktivně něco dělají. Tento zdánlivý rozpor vyvolává otázku: Pokud se tolik lidí o své duševní zdraví stará, proč se necítí lépe?
Radvan Bahbouh vysvětlil, že pocit kontroly je důležitý, ale nestačí: “Pocit, že můžeme něco ovlivnit, je důležitým prvním krokem ke zlepšení, ale mnoho lidí si pak není jistých, co konkrétně by měli dělat, nebo jim chybí motivace k činu, i když informace mají. To může vysvětlovat, proč i přes deklarovaný pocit kontroly mnozí setrvávají ve stavu stagnace či mírné nespokojenosti.”
Z výzkumu přesto vyplývá pozitivní zjištění – čím více lidé vnímají, že mají své duševní zdraví ve vlastních rukou, tím větší mají pravděpodobnost být spokojení.
Radvan Bahbouh upozornil i na další aspekt, kdy někteří lidé podléhají pocitu, že mají své duševní zdraví pod kontrolou, protože zatím nezažili žádné výraznější obtíže. “Typicky to může být případ lidí, kteří ještě nebyli vystaveni větším psychickým výzvám. To však neznamená, že pro své zdraví aktivně něco dělají, nebo že by byli připraveni na krizové situace.” Důležitým bodem pro prevenci je proto nečekat, až přijde problém, ale budovat psychickou odolnost už v době, kdy se cítíme dobře.
Výzkum se neptal jen na to, zda lidé mají své zdraví pod kontrolou, ale také v jakém poměru připisují zodpovědnost sobě a vnějším okolnostem. Právě zde se ukázalo, že 75 % respondentů přisuzuje více než polovinu kontroly sobě samým, což je z hlediska psychické odolnosti dobrá zpráva. Nejvyšší míru psychické pohody totiž dosahují ti, kdo také v největší míře vnímají, že za ní nesou svou přímou odpovědnost. Tito lidé lépe zvládají stres a obecně vykazují větší psychickou odolnost.
Jak k tomu dodává Radvan Bahbouh, stres sám o sobě není škodlivý, pokud se jedná o funkční stres, který nás má krátkodobě mobilizovat a motivuje k výkonu. Nebezpečný je však chronický stres zdánlivě bez příčiny. Zpozornět bychom měli, pokud nás provází i mimo konkrétní zátěžové situace (např. večer před spaním), zhoršuje se nám kvalita spánku nebo během dne ubývá momentů, kdy se cítíme dobře.
Výsledky výzkumu odhalily hned tři zajímavé genderové rozdíly:
V této souvislosti je dobré upozornit na systémové znevýhodnění žen. České ženy historicky a až do dnešní doby výrazně více pečují o děti a domácnost a tato nerovnováha má dlouhodobý dopad na psychickou pohodu, zejména v období mateřství. Nedostatek času na sebe, snížený kontakt se společenským prostředím, únava a přetížení, to vše může negativně ovlivnit duševní zdraví.
Jak upozornil Radvan Bahbouh, ženy jsou během života také častěji konfrontovány se stavy, které samy o sobě ovlivňují náladu a psychickou pohodu – od menstruačního cyklu přes těhotenství, šestinedělí až po menopauzu. “To vše může vést k tomu, že ženy mají častěji pocit, že některé věci zkrátka nemohou plně ovlivnit, i když se o své zdraví snaží pečovat. Pocit ztráty kontroly nebo omezené možnosti zasáhnout do svého psychického stavu pak ovlivňuje celkovou subjektivní pohodu.”
Je však důležité zdůraznit, že vyšší míra péče ze strany žen není náhodná. Radvan Bahbouh připomíná, že ženy jsou častěji než muži v kontaktu se svým tělem i psychikou, tedy vnímají jeho signály, reagují na ně, reflektují své emoce. Tato vyšší tělesná i emoční vnímavost vede k častějšímu uvědomění, že je třeba něco dělat a tedy i k větší péči. Navíc je u žen častější role pečující osoby – ať už v rámci rodiny, nebo obecně ve společnosti. Tento kulturní i sociální vzorec se odráží v tom, že ženy častěji pociťují zodpovědnost za své zdraví i zdraví ostatních. A to může být i důvod, proč jsou více zatěžovány psychicky, i když o duševní pohodu aktivně usilují.
V diskusi zaznělo, že muži často nevnímají svou reakci na stres jako péči o duševní zdraví, ačkoli určité formy „vypořádání se“ se u nich vyskytují. “Vypořádání se” může mít podobu alkoholu nebo ventilace formou agrese. “U žen se stres častěji projevuje smutkem a introspekcí, zatímco u mužů vztekem – což může být sice méně rozpoznatelné jako psychický problém, ale o to více zatěžující pro okolí,” poznamenává Radvan Bahbouh. Tento rozdíl v projevech se odráží i ve statistikách výskytu duševních onemocnění. Deprese je u žen dvakrát častější než u mužů.
Jak upozornil Vladimír Finsterle, jedním z nejvýraznějších zjištění výzkumu je, že s přibývajícím věkem roste míra deklarované psychické pohody. A to může působit překvapivě. “Starší lidé často čelí zhoršujícímu se fyzickému zdraví, většímu počtu životních ztrát a menší dostupnosti péče. Přesto naše data ukazují, že mladí lidé ve věku 18–30 let vykazují nejnižší míru duševní pohody,” říká Vladimír Finsterle.
Česká data přitom nejsou ojedinělá. Podle Radvana Bahbouha se i u nás odráží celosvětový trend, kdy psychická krize mladé generace je výrazně ovlivněna dopady sociálních sítích, tlakem na výkon a sebeprosazení, nejistotou ohledně budoucnosti i ztrátou reálných sociálních vazeb. “Dorůstající generace Alfa pravděpodobně vykáže ještě vyšší míru negativních pocitů než současná generace Z,” varoval Radvan Bahbouh.
Psychická pohoda české populace se za poslední rok napříč věkovými a demografickými skupinami zhoršila o 5 %. To není zanedbatelné číslo. Existuje přitom „recept” na duševní pohodu, založený na jednoduchých, vědecky podložených a odborníky doporučených principech. Přesto se lidí těmito radami málo řídí. “Recept na duševní zdraví není složitý, ale je třeba ho „konzumovat“ – tedy aktivně uplatňovat v každodenním životě,” zdůraznil v úvodu tohoto tématu Radvan Bahbouh. Jaké konkrétní strategie se osvědčují a mají potvrzený efekt?
Z výzkumu vyplývá, že nejčastěji využívané strategie na pohodu jsou pobyt v přírodě, rozhovory s blízkými lidmi a čas na své záliby. Podle Radvana Bahbouha lze tuto osvědčenou triádu rozšířit o další účinné strategie:
Právě pocit vděčnosti – tedy schopnost reflektovat a ocenit to co máme – bývá podceňovanou a přitom velmi účinnou strategií zvyšování psychické pohody. „Řada lidí, kteří jsou zdraví, nejsou vděční svému tělu. Nepřipomínají si, že to není samozřejmé. Vděčnost není automatická. Je to mentální dovednost, kterou lze trénovat, podobně jako všímavost. Odborníci proto doporučují vědomě si připomínat pozitivní věci, které prožíváme, a zapamatovat si chvíle, kdy cítíme radost, klid, zdraví nebo bezpečí,” radí Radvan Bahbouh. “Vděčnost lze trénovat stejně jako svaly – pravidelným cvičením. Stačí jednou týdně vyjmenovat deset konkrétních věcí, za které jsme v daném týdnu vděční. Může jít o malé momenty, pozitivní události, gesta od druhých nebo osobní úspěchy,” říká Bahbouh. Právě pěstování vděčnosti nabízí nejlepší poměr mezi časem, který aktivita zabere a efektem, který přinese do života.
„Gram prevence je lepší než kilogram intervence,“ dodává Vladimír Finsterle.
Podívejte se [ZDE] na záznam debaty Vladimíra Finsterleho a Radvana Bahbouha, která přináší data, souvislosti i praktické rady pro každodenní duševní pohodu.
Digitální lékárenství přitahuje stále více farmaceutů. Podle interních dat HR oddělení Lékárna.cz zájem o práci online lékárníka roste napříč generacemi – od generace Z až po zkušené odborníky z řad baby boomers. Mladí vidí online prostředí jako budoucnost celého oboru, starší oceňují možnost smysluplně uplatnit své znalosti i po odchodu z kamenné lékárny.
„Uchazeči vnímají, že v online lékárenství mohou naplno využít své odborné znalosti, zapojit se do prevence a zároveň si nastavit režim práce podle svých potřeb. Mladí chtějí být součástí digitální transformace, starší vidí příležitost, jak zůstat v profesi, aniž by byli vázáni na kamennou provozovnu,“ říká Jana Poláková, šéfka HR Lékárna.cz.
Spojení odbornosti a technologií
Farmaceutka Zdenka Morvai z online poradny Lékárna.cz přešla do digitálního prostředí z kamenné lékárny. „Práce v online lékárně pro mě představuje jedinečnou příležitost spojit odborné lékárenské znalosti s moderními technologiemi a novými formami služeb. Oceňuji především flexibilitu a možnost rozvíjet aktivity, se kterými jsem se v kamenné lékárně nesetkávala – ať už jde o využívání umělé inteligence, nebo zapojení do projektového řízení. Kontakt s pacienty zůstává klíčový. Díky online prostředí můžeme reagovat na jejich dotazy, které nám mohou pokládat v klidu z domova, kde se líp cítí a třeba i líp soustředí na svůj problém. Vidím v tom velký smysl – aby lékárenská odbornost byla dostupná každému kdykoli odkudkoli i mimo zdi klasické lékárny,“ popisuje Z. Morvai.
Generace Z a mileniálové: Růst, technologie, smysl
Uchazeči narození po roce 1995 považují online lékárenství za samozřejmý vývoj. „Za pár let bude vše online,“ shodují se mladí farmaceuti na pohovorech. Láká je odborný růst, každodenní vzdělávání i práce s digitálními nástroji. „Mladí lékárníci chtějí prostředí, kde se využije jejich potenciál. Online model jim umožňuje růst, přináší flexibilitu a zároveň větší zapojení do edukace pacientů,“ doplňuje Poláková. I díky tomu dnes v Lékárna.cz působí už 13 farmaceutů různých generací – od nově kvalifikovaných odborníků po dlouholeté profesionály.
Generace X a baby boomers: Stabilita, smysluplnost, přenos zkušeností
Farmaceuti ve věku 40 až 60 let hledají jiné benefity – lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem, možnost přivýdělku i smysluplné uplatnění svých zkušeností na dálku.
„Z pohledu HR je fascinující, jak se generace v motivacích liší, ale shodují se na tom, že role lékárníka musí být víc než jen výdej léků. Online prostředí tuto proměnu umožňuje. Zkušenější farmaceuti oceňují, že jejich znalosti mají stále hodnotu – chtějí je uplatnit při konzultacích a prevenci, i když už nejsou v běžném provozu. To je pro ně silná motivace. Také vnímám, že role majitele – pokud je sám lékárník (což je případ Lékárna.cz) – je důležitá pro část uchazečů, protože zajišťuje opravdové pochopení oboru a jeho směřování,“ uzavírá Poláková.
| Podle všech uchazečů je ideální lékárník budoucnosti ten, který:
● působí převážně v online prostředí ● průběžně se vzdělává ● využívá digitální nástroje a AI ● komunikuje s pacienty vzdáleně (e-mail, telefon) ● aktivně se podílí na prevenci, nejen na výdeji léků |
Lékárníci mají svůj den 25. září
Každoročně 25. září si svět připomíná význam práce lékárníků v rámci Světového dne lékárníků, který koordinuje Mezinárodní farmaceutická federace (FIP). Tato iniciativa zdůrazňuje klíčovou úlohu veřejných lékáren a odborných znalostí farmaceutů v moderním zdravotnictví. Lékárníci se dlouhodobě řadí mezi nejdůvěryhodnější profese – právě důvěra je základem úspěšné péče o zdraví.
Téměř třetina Čechů podle průzkumu Lékárna.cz špatně spí – a trpí tím jejich psychika, vztahy i zdraví. Zatímco bylinky či melatonin pomohou, největší sílu má podle farmaceuta Mgr. Ondřeje Pleskota z Lékárna.cz změna rutiny. Spánek je nepostradatelná součást života, přesto ho podceňujeme. Co dělat, když se noc co noc převalujete bez odpočinku, radí odborník z Lékárna.cz.
Z průzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz vyplynulo, že lidé, kteří dobře spí, jsou až dvakrát častěji spokojení se životem než ti, kteří spánek podceňují. Proč má spánek tak zásadní vliv na naši psychiku a pohodu?
Spánek je čas, kdy tělo i psychika regenerují. Ve spánku se hojí drobná poranění, obnovuje metabolismus a mozek třídí informace – dochází doslova k noční očistě. Pokud o spánek nepečujeme, jako bychom tělu upřeli restart.
V online poradně Lékárna.cz pomáháte lidem s problémy se spánkem. Co radíte jako první krok?
Vyvětrat ložnici, kvalitní matrace a zásadní stop displejům. Světlo z obrazovek zastavuje tvorbu melatoninu (hormon spánku). Tělo si myslí, že je den, a odmítá přepnout do odpočinku. Když to nestačí, přidáváme pravidelný čas usínání, více pohybu a lehčí večeři. Skvělý trik je i sprcha – změní teplotu těla a pomůže přepnout do nočního režimu.
Mnozí ale sáhnou rovnou po tabletkách. Má to smysl?
Jen když už režimová opatření nestačí. Nejvíce funguje hořčík ve formě bisglycinátu a melatonin. Oba jsou tělu vlastní látky – hořčík pomáhá se zklidněním, melatonin nastavuje cirkadiánní rytmus. Ale bez změny návyků samotné doplňky nepomohou.
Existuje i čistě přírodní cesta?
Máme dobrou zkušenost s bylinkami – meduňka, kozlík, chmel nebo mučenka. Fungují jemněji a často se osvědčují u žen, které mívají citlivější hormonální cyklus. Doporučujeme vybírat podle konkrétní potřeby a ideálně konzultovat, které bylinky jsou vhodné – není to univerzální.
Podle průzkumu Zdraví pod Lupou Lékárna.cz spí muži lépe než ženy. Čím to je?
Ženy často nesou hlavní zodpovědnost za domácnost, vstávají k dětem a řeší večer ještě „třetí směnu“. Do toho se přidávají hormonální výkyvy. Muži mají navíc více svalů, které slouží jako zásobárna energie pro mozek během noci. Naopak nadváha spánek zhoršuje – tuková tkáň totiž ovlivňuje hormony a narušuje kvalitu spánku.
Jaká je vaše první rada ženám, které chtějí spát lépe, aby se cítili dobře?
Začněte odstraněním displejů z ložnice, a to i televize. Je to zdánlivá maličkost, ale má obrovský dopad. A pak si začněte spánku vážit – není poslední položkou dne, je to klíčový rituál. Spánek nezačíná ve chvíli, kdy si lehnete, začíná tím, jak končíte den. Udělejte si večerní klid, bez hluku a světel, a sledujte, co to udělá s vaším ránem. Odměnou vám bude energie, klid a lepší nálada.
Fyzickými zdravotními obtížemi trpí velká část lidí, přičemž nejčastějšími potížemi zůstávají bolesti zad a kloubů. Čechy ve velkém trápí také problémy se spánkem, se zrakem nebo bolesti hlavy.
Zatímco problémy se zrakem, které provází zhruba každého čtvrtého (23 %) dospělého, lze jen částečně řešit změnou životního stylu, předcházení řadě dalších zdravotních problémů mají lidé ve svých rukou. Podle aktuálního výzkumu Lékárny.cz, QED GROUP a agentury ConfessResearch vůbec nejvíce Čechy trápí bolesti zad a páteře (44 %) a s menším odstupem je následují bolesti kloubů (34 %).
K bolestem zad a kloubů a zhoršeného zraku se přidávají i další civilizační neduhy – téměř třetina Čechů (29 %) bojuje se špatným spánkem a pětina (21%) se potýká s bolestmi hlavy. Poměrně často si lidé také stěžují na bolesti svalů (17 %), zažívací problémy (14 %), nadměrné pocení (12 %) či bolesti zubů (9 %). Celkově své zdraví hodnotí negativně 12 % lidí a 4 % dokonce přiznávají závažné zdravotní problémy. Naproti tomu jen 13 % dotázaných říká, že se nepotýká vůbec s žádnými zdravotními problémy. Navzdory různým zdravotním potížím pak víc než polovina (54 %) populace hodnotí své zdraví jako dobré, každý sedmý (15 %) pak dokonce jako velmi dobré.
Čechy trápí bolesti zad a kloubů, často ale zbytečně
Přestože se zdá, že fyzickým obtížím se vyhne málokdo, výzkum odhaluje, že existuje přímá úměra mezi aktivní péčí o zdraví a nižším výskytem nemocí. Mezi těmi, kteří se aktivně starají o své zdraví (fyzické i duševní) a cítí se v naprosté fyzické a psychické pohodě, má problémy s pohybovým aparátem jen minimum dotázaných, konkrétně jen 7 % si stěžuje na bolesti zad a páteře a jen 12 % na bolesti kloubů, tedy typicky bolesti kolen nebo kyčlí.
Aktivní péče o vlastní zdraví má pozitivní dopady i na další zdravotní neduhy. Lidé, kteří se o své zdraví starají a jsou v psychické i fyzické pohodě málokdy trpí problémy se spánkem, bolestmi hlavy, ale například také výrazně méně podléhají nachlazení a virózám.
Rozdíly ve vnímání zdraví a výskytu problémů jsou patrné napříč demografickými skupinami. Ženy obecně pociťují zdravotní neduhy intenzivněji, zatímco muži častěji než ženy deklarují, že se po fyzické stránce cítí dobře (61 % vs. 47 %), rozdíl se oproti loňská ještě prohloubil.
Klíčovou roli hraje také věk – mladší lidé do 40 let hodnotí své zdraví výrazně pozitivněji (66 %) než starší generace (46 %). Stejně tak životní styl, jako je pravidelný sport, kvalitní spánek nebo stabilní finanční situace, prokazatelně přispívá k lepšímu zdraví a nižšímu počtu uváděných potíží.
„Výsledky výzkumu jasně potvrzují, že péče o zdraví přináší měřitelné benefity. Ti, kdo se svému tělu i duši systematicky věnují, nejenže mají méně zdravotních obtíží, ale také prokazatelně častěji pociťují životní spokojenost. Pokud bychom věnovali dostatek pozornosti pravidelnému pohybu a také kvalitnímu spánku, mohli bychom tak snadným způsobem předejít mnoha zdravotním potížím,” říká Vladimír Finsterle, zakladatel Lékárna.cz.
TOP5 zdravotních potíží Čechů
Léto je období, kdy se tělo potí víc než jindy – a s potem ztrácí i to, co si neumíme vyrobit sami: hořčík. Právě ten přitom může být klíčem k řešení zdravotních potíží, které dnes trápí obrovské množství Čechů. Spánek, únava, bolesti hlavy, stres. Když chybí hořčík, tělo i mysl trpí. A dobrá zpráva? Většinu z toho můžeme ovlivnit sami.
Podle aktuálního průzkumu Zdraví pod lupou 2025*, se více než čtyři z deseti Čechů pravidelně cítí unavení. Téměř polovina populace zažívá stres a 29 % má problémy se spánkem. Přitom právě tyto potíže mohou signalizovat nedostatek hořčíku – minerálu, který je nezbytný pro správné fungování nervového systému, svalů a energetického metabolismu. „Na první pohled může jít o banální potíže. Ale pokud se opakují, tělo nám tím říká, že mu něco chybí. A hořčík je u většiny těchto stavů jeden z hlavních podezřelých,“ říká lékárník Mgr. Ondřej Pleskot z online poradny Lékárna.cz.
V horkých dnech tělo ztrácí hořčík nejen potem, ale i vyšší mírou fyzické aktivity a stresem, který paradoxně mnoho lidí v létě zažívá kvůli přetížení, změnám režimu nebo snaze „všechno stihnout“. I proto se podle dat Lékárna.cz prodeje některých forem hořčíku v letních měsících zvyšují až šestinásobně. Podle odborníka nejde ale jen o to “nějaký” hořčík doplnit – klíčová je správná forma a načasování.
Každý potřebuje jiný – vyberte správně
A zatímco oxid hořečnatý je sice levný, většina jeho účinku doslova projde tělem bez využití. Síran hořečnatý, známý jako epsomská sůl, se pak hodí spíš do koupele než do kapslí. Hlavním mechanismem je podle farmaceuta vstřebávání hořčíku přes kůži (teplá koupel = snadnější prostup pokožkou), který reguluje svalovou kontrakci, zklidňuje nervový systém a snižuje záněty.
„Chytrý přístup je kombinovat formy podle denní doby – ráno energii, večer klid. Právě to dělají takzvaní pokročilejší uživatelé,“ dodává Pleskot.
Generace Z je ve fyzické kondici, duševní kondice však výrazně zaostává a mladí jsou se svým životem téměř dvakrát častěji nespokojeni než generace jejich prarodičů. Naopak senioři vykazují nejvyšší míru duševní pohody, ačkoliv je trápí více fyzických neduhů.
Zatímco celková míra spokojenosti se životem v Česku zůstává stabilní a spokojenost vyjadřuje v průměru 59 % populace, detailnější pohled odhaluje značné rozdíly mezi generacemi. Největšími nespokojenci jsou mladí lidé. V Generaci Z (18-27 let) je 13 % nespokojených, zatímco ve věkové skupině jejich prarodičů (tzv. baby boomers resp. 60 let a více) je to jen 7 %. A nejmladší dospělá generace také vykazuje nejnižší úroveň psychické pohody (48 %). To je výrazně pod průměrem všech generací (56 %) a opravdu daleko od psychické pohody nejstarší generace (67 %). Zjištění vyplývá z výzkumu, který společně realizovaly společnosti Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.
Zdravotní paradoxy
Překvapivě jsou to právě mladí, kteří o své zdraví pečují nejvíce – ve výrazně vyšší míře pravidelně cvičí nebo sportují, tráví čas se svými domácími mazlíčky a dokonce častěji než jiní omezují čas trávený na sociálních sítí. Ale zatímco svou fyzickou kondici hodnotí lépe než zbytek populace a tři čtvrtiny (75 %) mladých lidí říká, že mají své fyzické zdraví pod kontrolou, své duševní zdraví má pod kontrolou výrazně méně z nich (58 %). Spolu s tím častěji než ostatní věkové skupiny vyhledávají pomoc psychologa.
„Vidíme zde zjevný rozpor. Mladá generace je aktivní v péči o sebe, přesto se cítí psychicky nejhůře a má nejmenší pocit kontroly nad svým duševním zdravím. Z detailních dat dokonce vidíme, že nejvyšší míru psychické nepohody deklarují nejmladší dospělí lidé ve věku 18-23 let, kteří během dospívání byli vystavení pandemii Covidu-19. Jen 7 % z nich se dnes cítí v naprosté psychické pohodě, zatímco 19 % v dotazování přiznalo psychické potíže. Pro srovnání, ve skupině lidí 24-30 let mají psychické potíže jen 3 % dotázaných,“ říká Vladimír Finsterle, zakladatel první internetové lékárny v Česku, Lékárna.cz.
Na opačném pólu stojí nejstarší generace. Ačkoliv si lidé nad 60 let častěji stěžují na své fyzické zdraví, cítí se nejlépe ze všech po psychické stránce. Na jednu stranu tak jen zhruba polovina (53 %) říká, že má pod kontrolou své fyzické zdraví, ale dvě třetiny (65 %) tvrdí, že mají pod kontrolou své duševní zdraví. Starší lidí také podle výzkumu přikládají svému zdraví – ať již fyzickému nebo duševnímu – nejvyšší důležitost. Zároveň se ale o své fyzické zdraví starají nejméně ze všech.
S věkem do pohody
Výzkum také odhalil, že s rostoucím věkem ubývá negativních pocitů jakými včele se stresem. Zatímco v Generaci Z více než dvě třetiny (68 %) dotázaných hlásí, že v posledním měsíci zažili stres, jejich předchůdci z Generace Y (též mileniálové, 28-43 let) zažívají stres jen v polovině (51 %) případů a Generace X (44-59 let) dokonce jen ve 40 %. Úplný zlom však přichází s příchodem důchodového věku, kdy stres v posledním měsíci zaznamenalo pouze 17 % lidí starších 60 let. Velmi podobné rozdíly pak můžeme sledovat i v případě pocitů jako jsou vyčerpání, obavy, hněvu, úzkost nebo smutek.
O nejmladší Generaci Z bychom ale mohli mluvit také jako o nejemotivnější. Tak, jak podléhá negativním emocích, stejně silněji než ostatní věkové skupiny prožívá i pozitivní emoce jako jsou pobavení, radost, vděčnost, inspiraci nebo úžas. Typickým pozitivním pocitem pozdního věku je naopak vnitřní klid.
Klíčová pozitivní emoce jakou je láska kvete nejvíce v čase mladých rodin, tedy v Generaci Y. V posledním měsíci ji zažily dvě třetiny (68 %) mileniálů.
